Povinné předškolní vzdělávání

Tato povinnost byla zavedena ustanovením § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen jako „školský zákon“), a to na území České republiky od školního roku 2017/2018.

Jak již bylo výše zmíněno, povinná předškolní docházka se týká nezletilých dětí, které dosáhnou do 31. 8. daného kalendářního roku pěti let a tato povinnost se vztahuje:

• na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů,
• na občany jiného státu členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů,
• na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů,
• na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.[1]

Povinné předškolní vzdělávání probíhá formou pravidelného docházení do mateřské školy v pracovních dnech, přičemž se jedná minimálně o čtyři soustavné hodiny denně. Mimo to je ředitel školy oprávněn ve školním řádu stanovit začátek povinné doby mezi sedmou a devátou hodinou ranní, jak je upraveno ve školském zákoně.[2]

Nezletilé dítě musí plnit poslední povinný rok v mateřské škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení. V situaci, kdy dítě již před povinným předškolním rokem rejstříkovou mateřskou školu navštěvuje, zákonný zástupce ho nemá povinnost přihlašovat znovu. Pokud ale dítě nechodí do mateřské školy zapsané v onom rejstříku, nastává pro rodiče několik možností. Zákonný zástupce je povinen nezletilé dítě do mateřské školy přihlásit, a to buď do spádové mateřské školy či nespádové. Spádovou mateřskou školou je myšlena ta mateřská škola, která je zřízená obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince se jedná o místo pobytu.[3] Spádová mateřská škola musí nezletilé dítě pro povinné předškolní vzdělávání přijmout. Avšak rodiče mají možnost dítě přihlásit i do nespádové mateřské školy (tj. mimo trvalý pobyt dítěte), ta ho ovšem nemusí přijmout, neboť to není její povinností. Jestliže rodiče tápou v tom, která spádová mateřská škola se nachází v blízkosti jejich trvalého bydliště, dozví se tyto informace například na webových stránkách obce. Zápis do mateřských škol probíhá každoročně na jaře před začátkem daného školního roku, jedná se konkrétně o období mezi 2. květnem a 16. květnem.

Možnosti povinného předškolního vzdělávání[4]

Zákonný zástupce nezletilého dítěte může pro jeho předškolní povinné vzdělávání zvolit i jiné alternativy plnění, než je dennodenní docházení do mateřské školy. Mezi nejrozšířenější obdobu patří individuální předškolní vzdělávání. Povinnou předškolní docházku může dítě s doporučením školského poradenského zařízení plnit taktéž v přípravné třídě základní školy nebo na přípravném stupni základní školy speciální. Poslední možností může být docházení do zahraniční mateřské školy na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinného předškolního vzdělávání.

Individuální vzdělávání dítěte musí oznámit zákonný zástupce řediteli mateřské školy nejpozději do konce května, tj. před začátkem školního roku. Toto oznámení musí obsahovat odůvodnění, kterým může být mimo jiné i častá nemocnost dítěte, či jeho zdravotní stav. Individuální vzdělávání lze zahájit i v průběhu školního roku. Nezletilé dítě musí absolvovat pravidelné ověření dosahování očekávaných výstupů, přičemž jeho výsledek má pouze doporučující charakter. Individuální vzdělávání lze plnit i v nespádové mateřské škole, pokud je zde dítě přijato. Plní-li dítě předškolní docházku v režimu individuálního vzdělávání, neznamená to, že by se muselo vzdělávat výhradně doma, ale může navštěvovat nerejstříkovou mateřskou školu, dětskou skupinu nebo jakoukoliv jinou organizaci. Po formální stránce je však třeba, aby mělo dítě ohlášeno individuální vzdělávání a rovněž bylo zapsané v rejstříkové mateřské škole, kde bude probíhat pravidelné ověřování znalostí. Je již téměř zvykem, že většina rejstříkových mateřských škol spolupracuje s nerejstříkovými mateřskými školami, dětskými skupinami a kluby ohledně zajišťování ověřování. Tyto informace by měly být rodičům sděleny školským zařízením před zápisem dítěte do mateřské školy. 

Pro mnoho rodičů by bylo vhodným řešením zavedení tzv. kombinovaného vzdělávání, kdy dítě absolvuje některé dny v rejstříkové mateřské škole a zbylé dny se vzdělává doma či v lesním klubu. Mohlo by se uvažovat i o měsíci v mateřské škole a o měsíci vzdělávání doma. Nicméně tato kombinovaná docházka není doposud zákonem upravena a povolena. Pokud se tedy rodiče chtějí přiblížit kombinaci docházek, je nyní jedinou možností zvolení individuálního vzdělávání, kdy nezletilé dítě může střídat pobyt doma a v kolektivu.

Střídavá péče a dvě mateřské školy

Školský zákon danou problematiku vyloženě neupravuje, nicméně stanoví, že povinné předškolní vzdělávání se plní ve spádové mateřské škole, pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu. Ze smyslu a účelu uvedeného zákona vyplývá, že povinné předškolní vzdělávání se plní v jedné mateřské škole. Jelikož může nastat situace, že bude dítě ve střídavé péči rodičů a tito rodiče mohou mít bydliště i daleko od sebe, je potřeba vyřešit povinnou předškolní docházku i u těchto dětí. Analogicky můžeme v této situaci využít ustanovení § 49 odst. 4 školského zákona, který umožňuje navštěvovat dvě základní školy. Z tohoto ustanovení bychom dovodili, že pokud bylo dítě svěřeno do střídavé péče obou rodičů, je možné pomocí analogie připustit, že by mohlo navštěvovat i dvě mateřské školy, nikoliv jen základní. Jediným důvodem, aby mohla být tato možnost povolena, je tedy svěření nezletilého dítěte do střídavé péče obou rodičů, v jiných případech nelze vyhovět tomu, aby dítě plnilo povinnou předškolní docházku ve dvou mateřských školách.

Možnost navštěvovat dvě mateřské školy nezavrhuje ani nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 239/21 ze dne 19. 7. 2022, ve kterém se zmiňuje: „Jestliže jsou podmínky pro svěření do péče vymezené judikaturou Ústavního soudu naplněny u obou rodičů zhruba stejně, pak samotná skutečnost, že nezletilý má nastoupit do první třídy základní školy, nepředstavuje automatickou a nezvratnou překážku jeho svěření do střídavé péče ani tehdy, když bydliště obou rodičů dělí větší vzdálenost. V takových případech musí při rozhodování o režimu péče o nezletilého obecné soudy zjišťovat všechny okolnosti relevantní pro závěr, které řešení je v nejlepším zájmu nezletilého, tedy okolnosti na straně nezletilého, na straně obou rodičů, a i na straně institucí vzdělávacího procesu. Teprve po pečlivém zjištění a zvážení všech těchto okolností může obecný soud vyhodnotit, zda je svěření do střídavé péče v nejlepším zájmu nezletilého, nebo vylučuje-li je konkrétní dostatečně závažná okolnost či kumulace okolností. Ve stejné situaci nemůže být jediným důvodem pro vyloučení střídavé péče nástup do první třídy základní školy, který má nastat až za více než rok, jestliže nezletilý již v předškolním období bez problému zvládá změnu výchovných prostředí u obou rodičů a střídaní mateřských škol a dětských kolektivů.“

Omlouvání v mateřské škole

Jak již sám název poukazuje, vzdělávání je povinné, tedy v situacích, že se dítě nějaký den výuky neúčastní (např. z důvodu návštěvy lékaře, z důvodu nemoci), je třeba absenci zákonným zástupcem řádně omluvit dle podmínek stanovených školním řádem. Způsob omlouvání a jeho dokládání je povinen ředitel školy stanovit ve školním řádu mateřské školy. Školský zákon stanoví v ustanovení § 34a odst. 4 podrobnosti omlouvání takto: „Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do tří dnů ode dne výzvy“. S ohledem na skutečnost, že ze školského zákona neplyne žádná hranice maximálně omluvených hodin ve školním roce v rámci povinného předškolního vzdělávání, musí ředitel školy každou omluvenou absenci přijmout. A jelikož mateřská škola neposkytuje stupeň vzdělání, není možné řádně omluvenou docházku ze strany mateřské školy neakceptovat.

Může ovšem nastat i situace, kdy bude nezletilé dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů a se druhým rodičem bude mít upraven styk i přes pracovní dny, avšak tento rodič bude bydlet daleko od bydliště nezletilého dítěte. V tomto uvedeném případu není možné, aby dítě k plnění povinné docházky navštěvovalo dvě různé mateřské školy. Povinnou předškolní docházku je třeba plnit v oné rejstříkové mateřské škole, pokud není zvolen jiný alternativní způsob vzdělávání. S ohledem na výše uvedené je potřeba zmínit, že není zapotřebí, aby byl druhému z rodičů styk zkracován navzdory tomu, že nezletilé dítě plní povinnou předškolní docházku. Zákonný zástupce předem známou absenci nezletilého dítěte s dostatečným předstihem omluví řediteli školy, přičemž k prokázání těchto skutečností může posloužit samotné předložení rozhodnutí soudu, kterým byl styk rodiče s dítětem upraven.

Závěrem můžeme říci, že pro rodiče momentálně existuje několik možných způsobů, které mohou vybrat pro své děti k plnění povinného předškolního vzdělávání. Taktéž je potřeba zmínit, že není třeba zavrhovat střídavou péči ani v případě, kdy dítě nastupuje do povinného předškolního ročníku mateřské školy. Z výše uvedeného totiž vyplývá, že je možné, aby nezletilé dítě docházelo do dvou různých mateřských škol. Je nutno na tomto místě poukázat i na skutečnost, že od roku 2012 je na území České republiky povolena možnost, kdy dítě navštěvuje dvě různé základní školy, pokud bylo svěřeno do střídavé péče rodičů.

---

[1] § 34a odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

[2] § 1c vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

[3] § 34a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů