Pět otázek pro Martina Štiku: Modernizace způsobů provedení exekuce

V souvislosti s jeho příspěvkem na Konferenci Právní prostor 2022 jsme položili pět otázek i exekutorovi Martinu Štikovi.

Martin Štika, soudní exekutor
Foto: Redakce

V příspěvku, se kterým vystoupíte na letošním Kongresu Právní prostor, se budete věnovat změnám exekučního práva, které přinesl zákon č. 286/2021 Sb. účinný od začátku letošního roku. Můžete již nyní čtenářům stručně přiblížit, co považujete za největší nedostatky této novely?  

Tzv. konfuzní novela je za poslední dobu jednou z nejrozsáhlejších novel exekučního práva. Dotýká se obou hlavních pramenů exekučního práva. V úpravě občanského soudního řádu dochází ke třem významným změnám. Jsou jimi změna zápočtu výtěžku, paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy a rozšíření úpravy odkladu. Jednu z nejvíce novelizovaných částí exekučního řádu představuje exekuce prodejem movitých věcí. Změnou prošel § 66 EŘ, který upravuje pravidla soupisu všech věcí povinného. Zcela nový paragraf 67 EŘ pak upravuje zvláštní limity při provedení soupisu věcí povinného. Značně byly rozšířeny i tradiční instituty jako je odklad exekuce a zastavení exekuce. Přechodná ustanovení pak upravují tzv. veřejnoprávní milostivé léto a zastavování tzv. marných bagatelních exekucí. Méně významnými novinkami je nepříliš zdařilá možnost doručování exekutorem v některých případech pouze na centrální úřední desku, kterou vede Komora.

Za jeden z nejvýznamnějších nedostatků považuji, že nedošlo k přiměřenému zvýšení odměny a nákladů vyplácených exekutorovi. Současná úprava exekučního tarifu je pro zabezpečení provozu exekutorského úřadu zcela nedostatečná. Při stávajících cenách energií a paliv je místní šetření u povinného zcela neproveditelné. Exekutor vede několik let řízení. Musí investovat do zabezpečení IT, lidských zdrojů. Má řadu odpovědností (za újmu, kárnou, trestněprávní). K tomu, aby mohl vykonávat úřad, musí splnit řadu zákonných podmínek. Nemá ze zákona jinou možnost ekonomického výdělku mimo správy svého majetku a odborné činnosti. Lze říci, že exekutoři na své náklady zajišťují činnost státu, ale stát nehodlá sanovat neúspěšně vedené exekuce, na rozdíl od úhrady nákladů notářům, insolvenčním správcům či advokátům ex offo.   

Je něco, za co byste v tomto ohledu bývalou vládu naopak pochválil?

Původním legislativním záměrem novely měla být reakce na společensky negativní důsledky plynoucí z tzv. mnohočetných exekucí a zavedení principu jeden dlužník – jeden místně příslušný exekutor. Přijatá úprava ovšem neobsahuje ani náznak základních obrysů původního záměru, nebo společenského zájmu. Na místo toho jsou její součástí rozsáhlá a mnohdy nesrozumitelná přechodná ustanovení, které lze souhrnně označit za „dluhovou amnestii“. Vládu a zákonodárce tak pochválit nemohu. 

Z výsledků projednávání sněmovního tisku č. 545 je zjevné, že některé pozměňovací návrhy byly navrženy a bohužel i schváleny bez potřebné míry erudice, navíc s absencí ekonomické, společenské a sociální analýzy, a bez predikce možných dopadů. Změny byly vystavěné na individuálních případech s důvodným podezřením o jejich faktické existenci, a konečný text je v podstatě opsán ze sociálních sítí – např. zasílání spisů nahraných na cd poštou.

Nová vládní koalice ve svém programovém prohlášení přislíbila, že nedávno přijaté úpravy exekucí „vyhodnotí“. Jak by podle vás měla nyní postupovat? 

Očekávám, že se při legislativních změnách v těchto oblastech upustí od dosavadního populismu a bude převažovat odbornost. Doufám, že každá legislativní změna projede řádným připomínkovým procesem a Legislativní radou vlády ČR včetně nezbytného hodnocení dopadů regulace (RIA).  Důvodové zprávy budou obsahovat výkladová pravidla a samotný legislativní text bude srozumitelný a v praxi aplikovatelný (špatným příkladem je např. chráněný účet, veřejnoprávní milostivé léto atd.).  Za několik posledních volebních období PSP byly výrazným způsobem omezeny pravomoci soudního exekutora a tím založen trvající trend snižování vymahatelnosti práva. Je žádoucí, aby došlo k celkové modernizaci exekučního práva s tím, že vymahatelnost práva nebude v českém prostředí prázdným termínem.

Za klíčová témata považuji modernizaci jednotlivých způsobů provedení exekuce, zvýšení nákladů exekuce odvozených od stávajících a predikovaných ekonomických ukazatelů, využití potenciálu institutu exekutora ve vztahu k dalším činnostem a zavedení principu jeden dlužník, jeden místně příslušný exekutor. Významné téma bude i změna způsobu odměňování exekutorů, protože stávající úprava nereflektuje náročnost a nákladovost práce a v podstatě neumožňuje provádět exekuci. Exekuce vyklizením nemovitostí a odstraněním věci nelze za stávajících tarifních podmínek provádět.

Bylo „milostivé léto“ efektivním nástrojem, jak pomoci lidem v dluhových pastech? Jaké byly podle vás limity této akce? 

Objektivně lze připustit krátkodobý efekt v tom, že malá skupina dlužníků tímto způsobem vyřešila jednu ze svých několika exekucí. Na dlouhodobý efekt, který může vyplynout pouze z hloubkové studie situace dlužníků, kteří milostivosti využili, si budeme muset několik let počkat. Je otázkou, zda v době masivního politického populismu se tím vůbec bude chtít někdo zabývat a skutečné dopady bude zkoumat. Pochybuji však o tom. Z těchto důvodů je milostivé léto v drtivé většině využíváno hlavně jako instrument okamžitého politického kapitálu. Proto musím za sebe shrnout, že záměr naplněný nebyl. Navíc jsem zaznamenal vážně míněná doporučení, že je snad lepší nevyužít milostivého léta a raději počkat a exekuci zdržovat, až bude muset exekutor řízení podle novely zákona zastavit. Za žádnou cenu nic neplatit, exekutorovi se cíleně vyhýbat a počkat, až bude muset být exekuce zastavena a dluh se stane naturální obligací.

Milostivé léto mělo škodlivý efekt, protože zcela popřelo preventivní funkci exekučního práva. Může totiž některé lidi motivovat k vyhýbání se řešení exekuce v době, kdy není milostivé léto účinné v očekávání dalších a dalších populistických vln milostivých dluhových amnestií. 

Za protiústavní považuji stanovení odměny oprávněného a exekutora v režimu této úpravy. Tvrdí-li Ústavní soud opakovaně, že soudní exekutor je de facto podnikatelem, mám za to, že je protiústavní, pokud zákonodárce se zpětnou účinností upírá v normě veřejnoprávního milostivého léta exekutorovi nárok na stanovenou odměnu podle exekučního tarifu, nota bene pokud upírá nárok právnímu zástupci, který zcela jednoznačně nemůže být považován za orgán veřejné moci. Minimální odměna je 7.865 Kč a nově 6.655 Kč, oproti 908 Kč při aplikaci milostivého léta.  

Kolik kilometrů jste uběhl v roce 2021?

Určitě to bude výrazně přes tisíc, protože mám pravidelně 5x týdně náročné tréninky, které mi od loňského léta plánuje můj trenér. Navíc zhruba každý měsíc se účastním nějakého závodu vytrvalostní trati u nás nebo v zahraničí. Snažím se tomu věnovat naplno a zlepšovat se. Mým letošním jarním vrcholem by měly být oba závody série RunCzech v Praze (půlmaraton a maraton). Bude tam určitě skvělá atmosféra a spousta diváků, kteří běžce povzbuzují. Vytrvalostní běh je takový zkrácený lidský život. Každé posunutí o milimetr Vás potěší, ale musíte běžet pořád dál a třeba zařadit i větší rychlost. Nepodlehnout krizové situaci, umět unést neúspěch, dokázat se poprat s nefér jednáním. Věřit v sám sebe a svůj výkon. A to hlavní, dřít a dřít každý den, protože bez toho samo nikdy nic nejde.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články