Patentový balíček: současný legislativní vývoj v EU

Po letech relativního klidu probíhá v současné době v Evropské unii v oblasti průmyslového vlastnictví mimořádná legislativní aktivita.

OB
oddělení mezinárodní, odbor mezinárodní a právní, ÚPV
JP
oddělení mezinárodní, odbor mezinárodní a právní, ÚPV
autorské právo evropská komise
Foto: Fotolia

Ta naplňuje cíle stanovené Akčním plánem pro vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU[1], který Evropská komise (dále jen „EK“) zveřejnila v listopadu roku 2020. Projednáván je zejména tzv. patentový balíček[2], který vydala EK dne 27. dubna 2023. Ten zahrnuje následujících šest legislativních návrhů, jimiž se následně zabývá tento článek:

  • nařízení o patentech, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem,
  • nařízení o nucených licencích k řešení krizí,
  • nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčebné přípravky (přepracované znění),
  • nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních pro přípravky na ochranu rostlin (přepracované znění),
  • nařízení o jednotném dodatkovém ochranném osvědčení pro léčebné přípravky a
  • nařízení o jednotném dodatkovém ochranném osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin.

Jednotlivé návrhy nařízení obsažené v patentovém balíčku se nacházejí v různých fázích projednávání v rámci Pracovní skupiny Rady pro vlastnictví (dále jen „PS“). Za ČR je do jednání v PS aktivně zapojen Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „ÚPV“). Zástupci ÚPV jednají v mezích daných rámcovými pozicemi[3] k jednotlivým návrhům, které byly schváleny vládním Výborem pro EU na pracovní úrovni, a konzultacemi se zástupci sociálních a hospodářských partnerů. V nejpokročilejším stadiu projednávání je návrh nařízení o nucených licencích k řešení krizí, který by měl na podzim tohoto roku vstoupit do trialogů.

Patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem

První součástí balíčku je zcela nová úprava (nařízení) týkající se patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem[4] (SEP).

Standard essential patents (SEP) jsou patenty, které chrání technologii nezbytnou pro splnění určitého průmyslového standardu․ Takovými standardy jsou například komunikační standardy 3G, 4G, 5G, WiFi, NFC, standardy pro kompresi a dekompresi zvuku/videa (MPEG, HEVC), jakož i standardy, které se vztahují na technologie, které se používají v oblasti standardizované technologie pro ukládání a výměnu dat (CD a DVD), formáty fotografií (JPEG) aj. V praxi se mnoho komunikačních standardů týká všech propojených zařízení, včetně mobilních telefonů, chytrých televizorů, propojených automobilů, chytrých měřičů a mobilních platebních terminálů. Potřeba a využitelnost SEP pokrývající všechny tyto normy (zejména komunikační) bude s rozvojem internetu věcí a s mnoha iniciativami, jejichž cílem je zajistit, aby se tyto standardy používaly i v jiných zařízeních v rámci green transition (např. úspora energie), velmi rychle narůstat.

SEP jsou ,,nezbytné“ v tom smyslu, že patentovaný vynález musí být implementován do výrobku, aby byl v souladu s technickou normou. V důsledku toho majitel SEP požívá výsadní postavení a tržní sílu nad implementátorem[5] standardizované technologie, protože neexistuje žádná alternativa k použití standardizované technologie jeho SEP. Ačkoli pro některé funkce mohou existovat různé normy, pro jiné funkce (např. u některých široce používaných standardů, zejména mobilního připojení, jako jsou 4G, 5G) neexistuje žádná alternativa. Aby se omezilo nebo zabránilo zneužívání této výsady, organizace stanovující normy, v nichž jsou společnosti členy a kterým deklarují své SEP, vyžadují, aby se zavázaly k poskytování licencí na své patenty SEP za ,,spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních“ (FRAND[6]) podmínek pro implementátory. Kromě tohoto obecného závazku neexistuje žádný právní předpis EU, který by konkrétně upravoval udělování licencí k SEP.

V průmyslové strategii EU[7], která byla přijata 10. března 2020, bylo uznáno, že je zapotřebí, aby politika EU v oblasti ho vlastnictví pomáhala udržet a posílit evropskou technologickou suverenitu a podpořila rovné podmínky v celosvětovém měřítku. Mezi cíle sdělení „Maximální využití inovačního potenciálu EU: Akční plán pro vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“, zveřejněného EK 25. listopadu 2020, patří pomoc společnostem, zejména malým a středním podnikům, co nejlépe využít jejich vynálezy a zajistit, aby byly přínosem pro evropské hospodářství a společnost. Konkrétně v něm EK oznámila své cíle, jimiž je mimo jiné podpora transparentnosti a předvídatelnosti v oblasti udělování licencí k SEP, včetně zlepšení systému udělování licencí k SEP, ve prospěch průmyslu a spotřebitelů v EU, a zejména malých a středních podniků. Akční plán upozornil na nárůst počtu sporů o licence k SEP v automobilovém průmyslu a dále na potenciál vzniku těchto sporů i v odvětví internetu věcí, která začnou používat normy konektivity a další normy. Plán podpořily závěry Rady ze dne 18. června 2021[8] a usnesení Evropského parlamentu[9] (dále jen „EP“). EP uznal potřebu silného, vyváženého a robustního systému práv ho vlastnictví a souhlasil s postojem EK, že transparentnost nezbytná pro spravedlivá licenční jednání závisí z velké části na dostupnosti informací o existenci, rozsahu a podstatě SEP. EP rovněž požádal EK, aby poskytla více jasnosti ohledně různých aspektů podmínek FRAND a aby zvážila možné pobídky pro efektivnější jednání o licencích k SEP a snížení počtu soudních sporů.

V dopadové studii k návrhu nařízení EK posuzovala otázku vysokých transakčních nákladů na udělování licencí a nejistotu ohledně licenčních poplatků za SEP. Z analýzy vyplynulo, že kvůli nedostatku informací nemohou dosud implementátoři objektivně posoudit svoji pozici ohledně SEP v dostatečném předstihu tak, aby mohli při plánování svého podnikání s výrobky zohlednit náklady na licencování. Na druhé straně si majitelé SEP stěžují na dlouhá a nákladná jednání, zejména s většími implementátory. Byly zjištěny následující příčiny těchto problémů. Zaprvé, informace o tom, kdo vlastní SEP, jsou jen omezené a není jisté, zda jsou všechny patenty, na které se žádá o licenci, skutečně nezbytné (nutné) pro implementaci normy. Zadruhé, existuje velmi málo informací o licenčních poplatcích za SEP, takže implementátoři s malými nebo žádnými odbornými znalostmi či zdroji nemohou posoudit přiměřenost požadavku majitele SEP na licenční poplatky. Licenční spory tak mohou být časově i finančně náročné.

Justice i praxe se tedy v souvislosti se SEP již mnoho let paralelně s překotným vývojem technologií potýká s řadou problémů zasahujících i do oblasti hospodářské soutěže a rovnováhy na vnitřním trhu. Realita v EU je taková, že kritické SEP nezbytné k dodržení inovativních technických norem vlastní omezený počet firem, což může vést k zneužívání tohoto postavení a narušení konkurenceschopnosti a v konečném důsledku omezit inovace. Na základě této neuspokojivé situace a poptávce po regulaci určitých aspektů souvisejících se SEP bylo nakonec připraveno zmíněné nařízení a představeno Evropskou komisí jako součást tzv. patentového balíčku v dubnu 2023.

Návrh nařízení nezasahuje do patentového řízení, usiluje o zvýšení transparentnosti informací o SEP a podmínkách FRAND s cílem usnadnit vyjednávání o licencích, zvýšit povědomí o udělování licencí k SEP a zajistit mechanismus alternativního řešení sporů pro stanovení podmínek FRAND. Návrh se vztahuje na SEP platné v jednom nebo více členských státech EU. Poprvé rovněž zapojuje agenturu EU, Úřad Evropské unie pro vlastnictví (dále jen „EUIPO“), do poskytování ochrany na technická řešení. Návrh mj. zřizuje v rámci EUIPO kompetenční centrum, které bude spravovat databáze, rejstřík a zajišťovat ověřování nezbytnosti SEP (za určitých podmínek) a stanovování podmínek FRAND. Ověření nezbytnosti jsou důležitá pro zajištění kvality rejstříku a také pro zabránění jakémukoli potenciálnímu zneužití z důvodu nedostatečné kontroly registrovaných údajů.

Stanovení podmínek FRAND musí být iniciováno majitelem patentu SEP nebo implementátorem před eventuálním zahájením příslušného soudního řízení v EU. Stanovení podmínek FRAND může být rovněž iniciováno jednou ze stran dobrovolně za účelem vyřešení sporů týkajících se podmínek FRAND. Tento postup by neměl trvat déle než devět měsíců. Pokud se na konci řízení strany nedohodnou, určený smírce předloží konečný návrh, který strany mohou, ale nemusí přijmout. Pokud se strany dohodnou, smírce řízení ukončí bez zprávy. Pokud se na konci řízení strany nedohodnou, smírce řízení ukončí a vydá zprávu o stanovení podmínek FRAND. Nedůvěrná část této zprávy bude obsahovat poslední návrh a metodiku, kterou smírce použil pro jejich stanovení, a bude k dispozici k nahlédnutí v rejstříku/databázi (databázích).

Nařízení také obsahuje ustanovení o zacházení s mikropodniky a malými a středními podniky s ohledem na jejich specifické potřeby. Kompetenční centrum bude pro ně bezplatně nabízet školení a poskytovat podporu v otázkách souvisejících se SEP. Náklady ponese EUIPO. Při vyjednávání o udělení licence k SEP s mikropodniky a malými a středními podniky budou majitelé patentů SEP povinni zvážit nabídku výhodnějších podmínek FRAND.

Legislativní iniciativa se tedy snaží usnadnit jednaní o licencích k SEP a snížit transakční náklady pro vlastníky i implementátory SEP tím, že zajistí větší transparentnost ohledně toho, kdo je vlastníkem SEP a které SEP jsou skutečně nezbytné, poskytne více jasnosti ohledně licenčních poplatků a usnadní řešení sporů týkajících se SEP. Nařízení si dává za cíl zatraktivnit tuto oblast v EU, povzbudit majitele SEP i subjekty provádějící normy k výrobě a prodeji výrobků a ke konkurenceschopnosti na trzích mimo EU, a rovněž zajistit, aby koncoví uživatelé měli prospěch z výrobků založených na nejnovějších standardizovaných technologiích. Iniciativa by měla rovněž motivovat evropské společnosti k účasti na procesu vývoje norem a k širokému zavádění těchto standardizovaných technologií.

Návrh nařízení je aktuálně v legislativním procesu, Evropský parlament ho podpořil svým hlasováním v prvním čtení 28. února 2024, a to bez významnějších substantivních změn. Členské státy o návrhu stále jednají. Vzhledem ke komplexnosti nařízení, zasahujícího do oblasti soutěžního práva a dosavadního systému tvorby technických norem, si jeho další projednávání v Radě EU vyžádá ještě určitý čas a je možné očekávat i významnější změny textu. EK připravuje studii, která se bude zabývat působností návrhu nařízení, prováděním (metodikou) ověřováním nezbytnosti a souvisejícími administrativními aspekty.

Nucené licence k řešení krizí

Druhým legislativním návrhem z tzv. patentového balíčku je nařízení o nucených licencích k řešení krizí[10]. Chybějící regulace v této oblasti a zajištění rychlého a účinného řešení v případě přeshraniční krize se ukázala zvláště během pandemie způsobené COVID-19. Navrhované nařízení si tak klade za cíl poskytnout řešení pro případ krize, která zasáhne členské země EU a nelze ji vyřešit na základě stávající národní a mezinárodní úpravy.

V reakci na pandemii předložila EU několik svých krizových nástrojů EU, například návrh nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu (IMERA), nebo nařízení Rady (EU) 2022/2372 ze dne 24. října 2022 o rámci pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie. Tyto nástroje poskytují EU prostředky k zajištění přístupu k výrobkům potřebným k vyřešení krize na vnitřním trhu. Dobrovolné dohody zůstávají nejefektivnějším nástrojem, který umožňuje rychlou výrobu výrobků chráněných patentem, a to i v krizových situacích. Mohou však nastat případy, kdy takové dobrovolné dohody nejsou k dispozici nebo nejsou vhodné. Za těchto okolností mohou být nucené licence řešením, které umožní rychlou výrobu výrobků potřebných k vyřešení krize. Aby však bylo zaručeno, že se tyto výrobky budou moci volně pohybovat na vnitřním trhu a budou se moci dostat ke všem potřebným, navrhuje EK nucené licence udělovat na úrovni EU.

V současné době neexistuje celounijní harmonizace nucených licencí, a to ani v souvislosti s evropskými patenty s jednotným účinkem, pouze různá vnitrostátní pravidla a postupy pro nucené licence. Vnitrostátní předpisy nemají dostatečný územní dosah, protože výrobky vyrobené na základě nucené licence v jednom členském státě buď nemohou být dodávány do jiného členského státu, nebo mohou být dodávány pouze v omezeném množství. Vnitrostátní postupy se také navzájem liší a rozhodování není na úrovni EU koordinováno. To omezuje možnost opřít se o vnitřní trh, aby se zaručily dodávky na celém území Unie.

Nucené licence mají dvojí úlohu, neboť mohou motivovat k uzavírání dobrovolných dohod a také umožnit výrobu výrobků potřebných k vyřešení krize v případě absence (vhodných) dobrovolných dohod. Aby však nucené licence mohly tuto úlohu plnit, je navrženo vytvořit efektivní režim unijních nucených licencí, který se bude moci opřít o jednotný trh, doplní krizové nástroje EU a bude v souladu s mezinárodními závazky EU.

Obecnými cíli návrhu nařízení jsou umožnění EU včasné reakce na krizové situace s využitím plného potenciálu jednotného trhu a zajištění dostupnosti kritických výrobků v případě krize napříč zeměmi EU, v krajním případě zavedením efektivního režimu nucených licencí na úrovni EU. Nucené licence budou doplňovat opatření EU v krizových situacích a zároveň nebudou dotčeny vnitrostátní režimy nucených licencí v členských státech.

Aktuální verze návrhu nařízení stanoví širokou oblast působnosti nucených licencí EU. Nucené licence by se měly vztahovat na patenty a zveřejněné patentové přihlášky, užitné vzory a zveřejněné přihlášky užitných vzorů (dle pravidel národní legislativy) a dodatková ochranná osvědčení na výrobky nezbytné v případě krize v EU. Rozsah působnosti nařízení je však dále diskutován.

Nucenou licenci na úrovni EU bude oprávněna udělit EK za podmínek, že bude nejdříve aktivován jeden z krizových mechanismů EU uvedených v příloze nařízení, bude vyhodnoceno, zda využití technického řešení chráněného právy ho vlastnictví týkajícího se krizově relevantních výrobků je potřeba k dodávkám těchto výrobků na území Unie, nebude možné k dosažení tohoto cíle využít jiných prostředků a dotčení držitelé práv dostali příležitost poskytnout své stanovisko.

Nucená licence Unie bude nevýlučná a nepřevoditelná; má oblast působnosti a dobu platnosti, jež jsou omezeny na účel, pro který je nucená licence udělena, a na oblast působnosti a dobu platnosti krizového režimu nebo režimu mimořádné situace, v jehož rámci se uděluje. Je omezena na příslušné činnosti týkající se adekvátních dodávek krizově relevantních výrobků v EU, uděluje se pouze za přiměřenou náhradu pro držitele práv a je omezena na území EU.

Nařízení také upravuje podrobný postup pro udělení nucené licence Unie, pravidla pro její obsah, povinnosti nabyvatele nucené licence EU a stanovení náhrad držiteli licence.

I tento návrh nařízení je v unijním legislativním procesu, a to v pokročilé fázi na úrovni tzv. trialogů, kdy členské státy již dosáhly shody na základních východiscích textu a předsednictví v Radě bude návrh projednávat společně s EK a EP. Nicméně i v této fázi jsou pravděpodobné změny v textu nařízení.

Uvedené nařízení je svojí podstatou legislativní úpravou pro výjimečné případy. Udělení nucené licence Unie bude koncipováno jako krajní řešení, a proto lze očekávat jeho velmi omezené využití za mimořádných globálních okolností.

Dodatková ochranná opatření

Poslední část patentového balíčku tvoří čtveřice návrhů nařízení, které naplňují cíle stanovené Akčním plánem pro vlastnictví z listopadu 2020 týkající se dodatkových ochranných osvědčení (dále jen „SPC“). Těmito cíli jsou modernizace, zjednodušení a vylepšení stávajícího systému národních SPC a doplnění nového systému jednotné patentové ochrany o možnost prodloužení doby ochrany patentů s jednotným účinkem prostřednictvím jednotných SPC.

Současný systém SPC v EU je upraven nařízením o SPC pro léčivé přípravky[11] a nařízením o SPC pro přípravky na ochranu rostlin[12]. Vzhledem k tomu, že obě nařízení byla již několikrát změněna a je nezbytné provést další změny, bylo potřeba tato nařízení přepracovat. Proto byly předloženy návrhy nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčebné přípravky (přepracované znění)[13] a nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních pro přípravky na ochranu rostlin (přepracované znění)[14].

Dodatková ochranná osvědčení jsou práva ho vlastnictví sui generis umožňující prodloužit dvacetiletou dobu platnosti patentů na konkrétní farmaceutické výrobky a přípravky na ochranu rostlin, které byly povoleny regulačními orgány, až o pět let, a tím kompenzovat ztrátu účinné patentové ochrany v důsledku povinného a zdlouhavého testování, které je vyžadováno pro registraci těchto přípravků. Dobu ochrany je u léčivých přípravků pro použití u pediatrické populace možné za zvláštních podmínek definovaných nařízením (ES) 1901/2006[15] prodloužit o dalších šest měsíců.

Modernizace stávajícího systému národních dodatkových ochranných osvědčení

SPC pro léčivé přípravky, a to jak humánní, tak i veterinární, a pro přípravky na ochranu rostlin, jsou v současné době v jednotlivých členských státech udělována na národní úrovni národními úřady průmyslového vlastnictví na základě národních žádostí, pro každý členský stát zvlášť. Samostatná průzkumová řízení, ať již souběžná nebo následná, probíhající v jednotlivých členských státech, s sebou nesou zdvojování práce, což významně zvyšuje náklady na získání SPC. Vzhledem k rozdílným postupům udělování na národní úrovni je výsledek národních řízení nejistý, délka i výsledek průzkumu jsou nejednotné. U přibližně čtvrtiny žádostí týkajících se stejného výrobku dochází k rozdílným rozhodnutím. Rozpory v rozhodnutích o vydání nebo zamítnutí SPC mezi jednotlivými členskými státy vedou i ke sporům před národními soudy. Stávající čistě národní řízení proto vedou ke značné právní nejistotě. Komplikované je rovněž zjišťování stavu ochrany SPC.

Akční plán pro vlastnictví z listopadu 2020 zdůraznil potřebu řešit přetrvávající roztříštěnost systému ochrany prostřednictvím SPC v EU. V plánu bylo uvedeno, že je ochrana SPC v EU dostupná pouze na národní úrovni. Zároveň existuje centralizované řízení pro udělování evropských patentů a centralizované řízení pro získávání registrací léčivých přípravků. Nové návrhy nařízení se proto systém vnitrostátních SPC snaží zjednodušit a zvýšit jeho transparentnost a účinnost. Nově by mělo být možné získat SPC podáním jediné centralizované žádosti o SPC v příslušných určených členských státech, pokud byla žadateli udělena v každém z nich registrace. Centralizovanou žádost však bude možné podat pouze na základě evropského patentu uděleného Evropským patentovým úřadem (dále jen „EPÚ“) podle pravidel a postupů stanovených v Evropské patentové úmluvě (dále jen „EPC“). Tato žádost bude procházet jediným centralizovaným průzkumovým řízením. Zatímco tento průzkum by měl provádět centralizovaný orgán, kterým by se měl stát EUIPO, samotné udělení SPC by i nadále prováděly příslušné národní úřady určených členských států.

Základní věcné rysy navrhovaného centralizovaného řízení, tj. podmínky pro získání osvědčení i jejich právní účinky, jsou stejné jako u stávajícího režimu SPC. Návrh zavádí nová procesní ustanovení týkající se centralizovaného průzkumu, jeho cílem však není měnit rozsah ani účinek práv udělených národními SPC, která jsou v současné době udělována podle stávajících nařízení.

Tyto dva návrhy EK poprvé obecně představila na PS 31. května a 7. června 2023. V celém rozsahu pak byly poprvé projednány v rámci PS v říjnu 2023. Delegace členských států požadovaly vyjasnit části návrhů týkající se opravných prostředků, nákladů, údajů zveřejňovaných v rejstříku, databáze SPC, jazykového režimu a finančních ustanovení a zaslaly k oběma návrhům svoje písemné připomínky. Návrhy by měly být dále projednávány během maďarského předsednictví v radě EU.

Jednotková dodatková ochranná osvědčení

Vzhledem k tomu, že od 1. června 2023 začal plně fungovat jednotný patentový systém, bylo potřeba vytvořit dva nové unijní tituly, které doplní evropský patent s jednotným účinkem (dále jen „jednotný patent“) jednotným SPC pro léčivé přípravky a jednotným SPC pro přípravky na ochranu rostlin. Jednotný patent je evropský patent udělený EPÚ podle pravidel a postupů stanovených v EPC, kterému je na žádost majitele patentu přiznán jednotný účinek pro území států EU účastnících se systému jednotné patentové ochrany, které ratifikovaly Dohodu o jednotném patentovém soudu (dále jen „UPCA“). Jednotná ochrana znamená, že práva udělená jednotným patentem a jejich omezení jsou ve všech zúčastněných státech stejná, stejně jako dostupné opravné prostředky. Do jednotného patentového systému je v současné době zapojeno osmnáct členských států EU (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko), Česká republika se zatím nezapojila.

Ochrana jednotným patentem sice může být prodloužena národními SPC, tento přístup však není optimální v tom smyslu, že jednotná ochrana poskytovaná jednotným patentem by pak po skončení platnosti patentu byla doplněna množstvím právně nezávislých národních SPC, která by již neměla jednotný charakter. Proto byly připraveny další dva návrhy nařízení[16] zavádějící dva nové unijní tituly, kterými jsou jednotná SPC pro léčivé přípravky a jednotná SPC pro přípravky na ochranu rostlin.

Základní hmotněprávní ustanovení, která se vztahují na jednotná SPC, tj. podmínky získání, jsou stejná jako ustanovení pro stávající režim SPC. Jednotné SPC se bude udělovat na základě žádosti, která bude podrobena stejnému centralizovanému průzkumu (s určitými drobnými úpravami), kterému budou podrobeny i „centralizované žádosti o udělení SPC“ definované v souběžných návrzích o SPC pro léčivé přípravky a pro přípravky na ochranu rostlin. Žadatel bude mít možnost podat také „kombinovanou“ centralizovanou žádost o udělení SPC, v níž bude žádat o udělení jednotného SPC pro ty členské státy EU, v nichž má základní evropský patent jednotný účinek, a národního SPC pro ostatní členské státy. I zde by měl být podle návrhu úkolem přezkoumávat žádosti o jednotná SPC pověřen EUIPO, který by je měl zároveň i udělovat.

Návrhy nařízení o SPC pro výrobky na ochranu rostlin a nařízení o jednotném SPC pro výrobky na ochranu rostlin zohledňují specifika týkající se vydávání povolení k uvedení výrobků na ochranu rostlin na trh. Na rozdíl od léčivých přípravků, u nichž je povolení k uvedení výrobku na trh možné získat centralizovaně pro území celé EU u Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), pro výrobky na ochranu rostlin takováto centralizovaná registrace možná není. Z tohoto důvodu je nutné upravit odpovídajícím způsobem podmínky umožňující centralizované řízení pro udělování SPC pro výrobky na ochranu rostlin.

Oba návrhy týkající se jednotných SPC představila EK poprvé obecně na jednáních PS 31. května a 7. června 2023. Během belgického předsednictví v prvním pololetí roku 2024 se práce PS zaměřila na jednotná SPC. Pro členské státy jsou nejproblematičtější otázky týkající se zajištění kvality přezkumu a dostatečné expertizy v rámci EUIPO, opravných prostředků (zde jde zejména o možnost zapojení Jednotného patentového soudu), rejstříku a jazykového režimu, z finančních aspektů pak především náklady a poplatky.

Nejpalčivějším problémem se však ukázala otázka zapojení Jednotného patentového soudu (UPC) do systému opravných prostředků pro jednotná SPC. Vzhledem k tomu, že orgánem, který bude rozhodovat o žádostech o jednotná SPC, by měl být EUIPO, který je agenturou EU, nemůže být podle článku 263 Smlouvy o fungování EU pravomoc rozhodovat o žalobách proti jeho aktům, které mají mít právní účinky vůči třetím stranám, svěřena jinému soudu, jakým je UPC a tyto žaloby mohou být podávány jen u Tribunálu EU. Většina členských států se proto důrazně vyslovila pro stanovení, že platnost jednotných SPC by měla být napadána u UPC, vzhledem k tomu, že jde o specializovaný evropský soud pro národní SPC, ať již na základě evropských nebo jednotných patentů, jakož i pro evropské nebo jednotné patenty, který poskytuje zjednodušené, rychlé a účinné soudní řízení s vysoce kvalitními rozhodnutími vydávanými senáty složenými z právně i technicky kvalifikovaných soudců zasedajících v mezinárodním složení. Zároveň musí UPC zajistit přednost práva Unie a v případě potřeby požádat Soudní dvůr EU o rozhodnutí o předběžné otázce.

V nařízeních navrhovaná konstrukce řízení o neplatnosti u EUIPO, po kterém by následovaly odvolací řízení a žaloby u Tribunálu EU, by mohla vést k nesoudržnosti judikatury týkající se platnosti národních SPC, která spadají do výlučné pravomoci UPC, a platnosti jednotných SPC, která by měla být v pravomoci Tribunálu. Toto uspořádání navrhované EK by vytvořilo paralelní pravomoc ve vztahu k rozsahu ochrany jednotného patentu a výkladu patentových nároků, což by mohlo vést k protichůdným rozhodnutím a právní nejistotě.

Členské státy účastnící se jednotného patentového systému se shodly na tom, že z důvodu předejití riziku neúčinnosti, nejednotné judikatury a právní nejistoty, je nezbytné svěřit pravomoc ve vztahu k přímým žalobám na neplatnost týkajících se jednotných SPC právě UPC. Proto byla EK členskými státy v červnu tohoto roku požádána, aby ve spolupráci s předsednictvím připravila alternativní řešení, která by umožnila svěřit pravomoc ve vztahu k žalobám na neplatnost UPC a zajistit soudržnost se systémem jednotného patentu.

EK spolu s předsednictvím na PS dne 19. července 2024 představila tři možná řešení, jejichž společným základem je, že by k udělování jednotného SPC byly namísto EUIPO příslušné národní patentové úřady, což by umožnilo podávat k UPC přímé žaloby na neplatnost jednotného SPC. Vzhledem k tomu, že by jednotné SPC neudělovala agentura EU, mohl by jeho platnost přezkoumávat UPC. K dosažení tohoto výsledku by však byla nutná drobná úprava definice SPC v UPCA spočívající v zahrnutí jednotných SPC. Členské státy v tuto chvíli navrhovaná řešení posuzují.

Závěr

Lze konstatovat, že PS pro vlastnictví má v současné době práce víc než dost. ÚPV je do této činnosti aktivně zapojen a bude i nadále prosazovat pozice ČR stanovené v rámcových pozicích. Před všemi, kdo jsou do legislativního procesu zapojeni, tak stojí nelehká úloha dosáhnout takové výsledné podoby navrhovaných nařízení, která bude naplňovat cíle stanovené Akčním plánem a zároveň dostatečně vyváženě zohledňovat zájmy uživatelů systémů ochrany průmyslového vlastnictví, národních úřadů i dalších zainteresovaných subjektů.

Článek byl publikován v časopise Duševní vlastnictví č. 3/2024, jehož elektronická podoba je dostupná zde.


[1] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Maximální využití inovačního potenciálu EU - Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU, COM/2020/760 final.

[2] EK i zde používá tento termín, jde však o jiný balíček než v případě jednotné patentové ochrany.

[3] Rámcové pozice jsou dokumenty, které stanovují základní vodítka pro jednání v orgánech EU a zároveň zajišťují konzistentnost postoje ČR. Slouží rovněž jako informační materiál osvětlující problematiku daných návrhů zainteresované subjekty.

[4] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o patentech, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a kterým se mění nařízení (EU) 2017/1001 (COM(2023) 232 final), 27. 4. 2023.

[5] Jedná se o provádějící subjekty nebo také osoby používající normu.

[6] Fair, reasonable and non-discriminatory (terms and conditions of licencing SEPs).

[7] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Nová průmyslová strategie pro Evropu, COM(2020) 102 final.

[8] Závěry Rady o politice v oblasti duševního vlastnictví ve znění schváleném Radou (pro hospodářské a finanční záležitosti) na jejím zasedání dne 18. června 2021.

[9] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2021 o Akčním plánu pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU (2021/2007(INI)).

[10] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nucených licencích k řešení krizí a o změně nařízení (ES) č. 816/2006 COM(2023) 224 final, 27. 4. 2023.

[11] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, 16. 6. 2009, s. 1).

[12] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin (Úř. věst. L 198, 8. 8. 1996, s. 30).

[13] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o patentech, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a o změně nařízení (EU) 2017/1001 (COM(2023) 232 final, 2013/0133 (COD), 27. 4. 2023.

[14] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nucených licencích k řešení krizí a o změně nařízení (ES) č. 816/2006 (COM(2023) 224 final, 2013/0129 (COD), 27. 4. 2023.

[15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 378, 27. 12. 2006, s. 1).

[16] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotných dodatkových osvědčeních pro léčivé přípravky a o změně nařízení (EU) 2017/1001, nařízení (ES) č. 1901/2006 (COM(2023) 222 final), 27. 4. 2023, a návrh nařízení (EU) č. 608/2013 a návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotných dodatkových ochranných osvědčeních pro přípravky na ochranu rostlin. (COM(2023) 221 final), 27. 4. 2023.


Zdroje:

  • Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o patentech, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a o změně nařízení (EU) 2017/1001 (COM(2023) 232 final), 27. dubna 2023.
  • Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nucených licencích k řešení krizí a o změně nařízení (ES) č. 816/2006 (COM(2023) 224 final), 27. dubna 2023.
  • Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodatkovém ochranném osvědčení pro léčivé přípravky (přepracované znění) (COM(2023) 231 final), 27. dubna 2023.
  • Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodatkovém ochranném osvědčení pro výrobky na ochranu rostlin (přepracované znění) (COM(2023) 223 final), 27. dubna 2023.
  • Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném dodatkovém ochranném osvědčení pro léčivé přípravky, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1001, nařízení (ES) č. 1901/2006 a nařízení (EU) č. 608/2013 (COM(2023) 222 final), 27. dubna 2023.
  • Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném dodatkovém ochranném osvědčení pro výrobky na ochranu rostlin (COM(2023) 221 final), 27. dubna 2023.
Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články