Odpovědnost lékárníků – díl třetí
V tomto díle seriálu o odpovědnosti lékárníků se zaměříme na odpovědnost správněprávní, se kterou se setkáme nejčastěji ve vztahu ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
V minulém díle minisérie článků zaměřených na odpovědnostní vztahy při výkonu farmaceutického povolání jsme se zaměřili na jednotlivá úskalí a rizika spojená s občanskoprávní odpovědností farmaceutů. Pro zopakování si můžeme připomenout zejména odpovědnost za způsobenou újmu (protiprávní jednání, vznik újmy a příčinná souvislost mezi jednáním a újmou), odpovědnost za škodu na odložené věci, odpovědnost způsobenou odbornou radou či odpovědnost související s porušením soukromí pacienta.
Ve třetím díle minisérie se podíváme na odpovědnost správněprávní. Se správněprávní odpovědností se setkáme nejčastěji ve vztahu ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a dalším správním orgánům.
Základní právní úpravu na poli správněprávní odpovědnosti představuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech („ZoL“), prováděcí vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky („Vyhláška“), obecnou úpravu správních řízení pak nalezneme v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád.
Obecně k postavení Státního ústavu pro kontrolu léčiv
Základní činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv („SÚKL“) upravuje právě ZoL. SÚKL je ústředním orgánem na poli regulace výkonu lékárenského povolání, kdy mezi základní úkoly a pravomoci SÚKL patří zejména:
- vydávání opatření o pozastavení / omezení uvádění určitého přípravku / šarže do oběhu;
- provádění kontrol u osob oprávněných zacházet s přípravky;
- projednání přestupků podle ZoL;
- rozhodování o výjimkách v rámci distribuce přípravků;
- vedení evidencí provozovatelů a provedených kontrol.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
