Odpovědnost lékárníků – díl třetí
V tomto díle seriálu o odpovědnosti lékárníků se zaměříme na odpovědnost správněprávní, se kterou se setkáme nejčastěji ve vztahu ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
V minulém díle minisérie článků zaměřených na odpovědnostní vztahy při výkonu farmaceutického povolání jsme se zaměřili na jednotlivá úskalí a rizika spojená s občanskoprávní odpovědností farmaceutů. Pro zopakování si můžeme připomenout zejména odpovědnost za způsobenou újmu (protiprávní jednání, vznik újmy a příčinná souvislost mezi jednáním a újmou), odpovědnost za škodu na odložené věci, odpovědnost způsobenou odbornou radou či odpovědnost související s porušením soukromí pacienta.
Ve třetím díle minisérie se podíváme na odpovědnost správněprávní. Se správněprávní odpovědností se setkáme nejčastěji ve vztahu ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a dalším správním orgánům.
Základní právní úpravu na poli správněprávní odpovědnosti představuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech („ZoL“), prováděcí vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky („Vyhláška“), obecnou úpravu správních řízení pak nalezneme v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád.
Obecně k postavení Státního ústavu pro kontrolu léčiv
Základní činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv („SÚKL“) upravuje právě ZoL. SÚKL je ústředním orgánem na poli regulace výkonu lékárenského povolání, kdy mezi základní úkoly a pravomoci SÚKL patří zejména:
- vydávání opatření o pozastavení / omezení uvádění určitého přípravku / šarže do oběhu;
- provádění kontrol u osob oprávněných zacházet s přípravky;
- projednání přestupků podle ZoL;
- rozhodování o výjimkách v rámci distribuce přípravků;
- vedení evidencí provozovatelů a provedených kontrol.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
