Tato cenzura je přitom soudobě terminologicky označována nikoli jako cenzura, ale společensky snesitelnějším termínem „boj proti dezinformacím“.
Motivem pro vypracování této studie byly převážně skutkové okolnosti, ke kterým došlo v Česku v období v první poloviny roku 2022, kdy započala blokace obsahu několika webů, kdy se zprvu nevědělo, že skutečným iniciátorem blokace byl stát. Cílem autora je zde jednak analyzovat význam používaného pojmu dezinformace v prostředí internetu, za druhé právně vyhodnotit tyto skutkové okolnosti převážně z hlediska vzniku soukromoprávních nároků dotčených osob, jakož i dosavadní známé výsledky soudních řízení, a za třetí analyzovat, jakým způsobem je možné a legitimní šíření dezinformací právně regulovat, jaké nástroje právní regulace jsou možné na základě srovnání zahraniční praxe a dosavadní činnosti Evropské unie v této oblasti.
Skutkové okolnosti blokace dezinformací v Česku roku 2022
Dne 25. 2. 2022 Česká tisková kancelář (ČTK) oznámila, že zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, z. s. p. o. (dále jen CZ.NIC), které má na starosti českou doménu nejvyššího řádu .CZ, přičemž zabezpečuje její provoz a současně provozuje registr doménových jmen (tzv. centrální registr), do kterého pak domény zapisují tzv. registrátoři, po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů.[1] Média v té době informovala o tom, že se jedná o tzv. „proruské weby“ šířící dezinformace nebezpečné z hlediska bezpečnosti státu, kdy tyto weby jsou napojené a financované ze strany nežádoucích zájmových osob, kterým se jednotlivé evropské státy snažily blokovat majetek. Současně sdružení CZ.NIC oznámilo v tiskové zprávě, že se provozovatelé mají možnost proti tomuto kroku bránit soudní cestou. Ačkoli představitelé české vlády odmítli záležitost blíže komentovat ve svém usnesení ze dne 25. 2. 2022 vyzvali všechny relevantní subjekty, aby přijaly opatření, která povedou k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese.[2] Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že vláda na svém mimořádném jednání dne 25. 2. 2022 jednala s rozpravou o návrhu preventivních opatření navyšujících kybernetickou bezpečnost České republiky (čj. 183/22), jejímž předkladatelem byl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Národní centrum kybernetických operaci (dále jen NCKO), jež je součástí Vojenského zpravodajství, které je součástí Ministerstva obrany a Armády České republiky následně požádalo o blokaci dalších 22 webů poskytovatele připojení,[3] své členy o totéž žádal i peeringový uzel NIX.CZ.[4] Národní centrum kybernetických operací v dopise uvedlo, že: „Subjekty na seznamu se dlouhodobě účastní aktivní podpory hybridního působení ruských bezpečnostních entit, potažmo ruského státu proti zájmům České republiky a jeho partnerů EU a NATO a zmíněné hybridní působení je de facto povýšeno na úroveň agrese.“
Následně se k blokaci připojili i mobilní operátoři a jiní poskytovatelé internetu.[5] Technicky se tak stalo z toho důvodu, že sdružení CZ.NIC může blokovat pouze domény .CZ, zatímco operátoři mohou blokovat i jiné domény pro případ přesměrování stránek na domény zahraniční, resp. domény jiné než pouze s koncovkou .CZ. Zapojení mobilních operátorů, zdá se, bylo technicky zásadní, neboť sdružení CZ.NIC mohlo pouze rozpojit spojeni IP adresy s doménou, přičemž bylo možno předpokládat, že malí poskytovatelé internetu nebudou mít snahu blokovat přístup k dezinformačním webům vůbec. Sdružení CZ.NIC své rozhodnutí argumentačně odůvodnilo s odkazem na čl. 17 Pravidel registrace domén,[6] který upravuje zrušení delegace jména domény z důvodu ohrožení národní či mezinárodní počítačové bezpečnosti. Dne 25. 5. 2022 sdružení CZ.NIC zastavuje blokaci osmi webů,[7] přičemž tak učinilo až v reakci na to, že Česká republika nepřijala jakoukoli legislativu upravující postupy blokace s tím, že dosud provedená blokace byla provedena na nejkratší možnou dobu a další blokace již není možná. Česká republika přitom dosud nepřijala zvláštní zákon upravující možnosti blokace obsahu ani nepřijala jiná legislativní opatření podobně jako některé státy EU, které tak ovšem učinily zejména ve vztahu k sociálním sítím, a ještě před započetím ukrajinsko-ruského konfliktu. Proto může být související otázkou, zda by vůbec takový zákon byl na shora uvedenou situaci aplikovatelný. Mobilní operátoři včetně dalších poskytovatelů internetu však blokují některé webové stránky i nadále, a to k datu publikování této studie. Nešťastným výsledkem je, že různí uživatelé tak mají blokované různé stránky.
Uvedené skutkové okolnosti vyvolaly celospolečenskou diskusi o správnosti postupu spočívajícího v blokaci webů včetně otázky, zda je správné, aby centrální registr doménových jmen v Česku spravovala soukromá právnická osoba. Diskuzi vyvolala a zřejmě stále vyvolává[8] zejména skutečnost, že se jedná dosud o bezprecedentní právně pochybný zásah státu v širším smyslu do soukromých práv, který se stal bez soudního posouzení věci a bez řádného zdůvodnění.[9] Pro úplnost dodejme, že až následně (v období dubna 2022) se podařilo serveru iROZHLAS.cz získat a ověřit informaci, že NCKO žádalo ředitele sdružení CZ.NIC o blokaci, resp. technické znemožnění přístupu k navrženým stránkám dopisem.[10] Je proto velice nešťastné, že u veřejnosti byl po celou tuto dobu udržován mylný dojem o tom, že věc se týká čistě soukromých osob, tedy sdružení CZ.NIC a zapojených operátorů a již nikoli státu. Dnes již víme, že stát sehrál v celé věci zcela zásadní roli, byť formou doporučení přípisem, které nemusí formálně právně vzato vyvolávat žádné právní následky, a tedy ani zakládat soukromoprávní nároky dotčeným osobám.
K pojmu dezinformace a roli webových platforem
Používaný pojem dezinformace, či jako přívlastek dezinformační (web), není dosud nijak právně definován. Pro zajímavost lze uvést, že oxfordský slovník definuje tento pojem jako nepravdivou informaci se záměrem uvést adresáta informace v omyl.[11] Otevřena encyklopedie Wikipedia definuje dezinformaci jako podmnožinou propagandy a jako nepravdivé informace, které jsou záměrně šířeny za účelem oklamání lidí.[12] Podle Ministerstva vnitra České republiky je dezinformace systematické a úmyslné klamání (…) obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají.[13]
Za pojmové znaky tak můžeme označit jednak naplnění znaku nepravdivého popisu faktu či reality, což lze shrnutě označit jako klamavost a za druhé záměr či motiv touto informací uvést adresáta v omyl. Uvedení v omyl může mít za cíl manipulovat adresáta, vyvolat v něm, strach, nenávist apod. Otázkou může být, zda je relevantním znakem rovněž hospodářské těžení z omylu adresáta. Ze shora uvedených definic se to tak, alespoň nám, nejeví. Zde se proto domníváme, že skutečně nikoli nutně, a nikoli vždy, a že tedy postačí naplnění znaku klamavosti a uvedení v omyl, a to z důvodu, že již samy tyto znaky vyčerpávají obsah pojmu. Tím však není vyloučeno, že v užším pojetí lze chápat dezinformaci pouze za současného splnění znaku hospodářského těžení, což může být vhodné zejm. pro legislativně-právní využití, např. za účelem klasifikace naplnění skutkových podstat a s tím související možnou intenzitu opatření spočívající v zákroku proti dezinformaci. Dezinformace je ale nutno dle našeho mínění pojmově odlišit od tzv. propagandy, která má snad vždy politický účel a je spjata s určitelnou ideologií. Rovněž tak je vhodné odlišovat dezinformace od dnes oblíbeného a často používaného termínu fake news, které mohou s dezinformacemi splývat v jedno, ovšem rozdíl nutno spatřovat v cíli uvedení adresáta v omyl, kdy tento zpravidla bude projevem různých forem satiry či vtipu. Fake news jsou proto „vymyšlené zprávy“ (nikoli „falešné zprávy“). Pro účely této studie a pojmového zakotvení dezinformace jako nežádoucího negativního jevu ve společnosti je proto vhodné důsledně pracovat s termínem dezinformace, a to z hlediska toho, že jde o pojem v té souvislosti již běžně používaný v médiích, ve zprávách českých, zahraničních, evropských i celosvětově vědecky. Navíc malé excesy v online projevu jistě neospravedlní veřejný zásah. Spíše naopak, určité parodické pojetí reality vyvolávající smích jsou, jak obecně známo, považovány prospěšné. Musíme se tedy ohradit tomu, aby cenzura představována pod termínem „boje proti dezinformacím“ negativně utlumila tyto formy svobody projevu. Přece jen, již nyní si někteří umělci ztěžují, že pod rouškou korektnosti se z televizního vysílání vytratily všechny zábavní pořady.
Z podaného vyplývá, že sama definice dezinformace nemusí být zcela jednotná a jednoznačná. Nejde přitom zdaleka jen o právní problém či problematiku nalezení vhodné definice pro účely práva a na tom založené legislativě, nýbrž jedná se o problém celospolečenský; tedy filozofický, sociální až globálně vědecký.[14] Zřejmým odrazem řešení tohoto jevu je i tzv. post faktická doba vyznačující se povrchností, umožněná snadným celosvětovým šířením informací (včetně dezinformací), a to zejména, snad lze říci až výlučně, pomocí celosvětové sítě internet.
Máme zde také co do činění s celosvětovými platformami pro sdílení obsahu (sociální sítě Facebook, YouTube, Twitter a další). Vedle nich již několik let fungují platformy sdílené ekonomiky (Airbnb, Booking, Uber a další), které usnadňují sdílení různého druhu zboží a služeb a na kterých se dezinformace šíří formou nepravdivých recenzí s cílem ovlivnit chování spotřebitelů, a tedy i nekalosoutěžně ve vztahu k jiným soutěžitelům. Byť nejde o dezinformace ohrožující bezpečnost státu, výsledky voleb ani jiného veřejného (státního) zájmu, a dotýkají se jen soukromého zájmu ostatních soutěžitelů a spotřebitelů, rovněž i zde jde o dezinformace. Jedná-li se proto o řešení proti šíření dezinformací legislativní cestou, tím spíše zvláštním zákonem, je nutné současně brát v potaz také problematiku současného fungování zmiňovaných platforem. Problém existenčního hospodářského fungování platforem jako urychlovačů sdílených informací vnímáme jako mnohem zásadnější, než je sebevíce dezinformační obsah jednoho proruského webu s hrstkou návštěvníků. Je tomu tak proto, že to není jednotlivý web, ale sociální síť, která je schopna roznést dezinformace mezi masy lidí celosvětově. Žel ovšem zmiňované platformy existenčně závisí na rozmanitosti, svobodě názorů, a především zapojení uživatelů do tvorby a sílení obsahu, a proto se samy přirozeně z hospodářsko-existenčních důvodů jakékoli samoregulaci brání. Žel v daném případě snaze o získání dominantního postavení v hospodářské soutěži na internetu ustupují veškerá soudobá pravidla. Lze se proto důvodně domnívat, že někdy platformy mohou podporovat šíření dezinformací i záměrně. Svého času se v médiích o sociální síti Facebook dokonce hovořilo jako o digitálním gangsterovi,[15] kdy její zakladatel Mark Zuckerberg byl žádán o osobní vysvětlení na poli Parlamentu Spojeného království [16] a Evropského parlamentu.[17] Někteří uživatelé regulaci obsahu na internetu rovněž nepodporují a argumentují za každých okolností svobodným internetem a svobodu projevu jako přirozeného práva. Byť už je v tom kterém případě nadužíváno.
Z těchto hledisek je možno na problematiku dezinformací nahlížet nikoli pohledem jednoho problémového webu a jeho provozovatele, resp. neukázněného uživatele internetu, ale pohledem zaměřeným na soudobé fungování webových platforem. Jakýkoli budoucí pokus o regulaci, který již v některých státech probíhá, by se proto měl zaměřit na jasnou definici nejvíce zneužívaných a nežádoucích praktiky, které si dle našeho mínění zřejmě zaslouží legislativní úpravu. Za účelem regulace je však nutno provádět průběžnou analýzu, monitoring a neustále vyhodnocování, neboť jde o dynamickou oblast a regulace nemá být samoúčelná a blokovat či brzdit rozvoj. Svůj legislativní význam by pak třeba mohla mít i velikost, resp. uživatelská základna konkrétní platformy pro to, jaká regulace např. v podobě povinností se jí bude týkat. Na tomto je rámcově založená např. německá právní úprava (viz dále).
Roli platforem a internetu tedy vůbec vnímáme jako jakýsi mezník, do kterého se postupný vývoj této celosvětové sítě dostal, který vyvolává společenskou debatu a tím, jelikož jde o problém společenský, žádá aktuálně i potřebu právního zařazení a nastavení podmínek regulace. Přitom je zřejmé, že zde budeme velmi těžce hledat jakékoli analogické využití již dříve platných pravidel. V době před vznikem internetu nebylo vůbec představitelné informace šířit v současném měřítku. Pokud se o to někdo pokusil a současně tyto informace porušovaly platné právo, pak stát zakročil formou státní cenzury, která byla usnadněná tím, že se informace šířily pouze na hmotných nosičích. Tedy stačilo prakticky pouze identifikovat a zneškodnit zdroj dezinformací, zajistit hmotné nosiče tak, aby se dále nešířily a o věci se nemluvilo. Rovněž i z hlediska fungování státu nebylo žádoucí veřejnost informovat, že stát ve věci zasáhl, potažmo že i nějak o zásahu rozhodnul. V demokratických právních státech pak k cenzuře patřilo i zvážení, zda dezinformace porušuje platné právo, neboť pouze tehdy je cenzura možná při samozřejmém současném vážení práva na svobodu projevu a svobodu podnikání, jejímž dílčím projevem může být svoboda na reklamu nabývající dnes v prostředí internetu na významu a další odvozená práva.
Právě druhá ze zmíněných svobod žel není v dnešním kontextu blokace dezinformačních webů na internetu příliš zmiňována, což je pro nás překvapující, neboť každý webový obsah má svůj hospodářský účel, byť nikoli nutně vždy výdělečný. Svoboda projevu přesto tuto druhou svobodu v popisovaných skutkových okolnostech jednoznačně zastiňuje. Zřejmě je to dáno tím, že jde o nejakcentovanější evropskou svobodu a primárně šlo o blokaci slova nikoli hospodářské činnosti. V každém případě, pokud se nyní budeme pokoušet právně regulovat dezinformace šířené v prostředí internetu a nastavit legislativně-právní rámec, nutně tak balancujeme na hraně těchto svobod.
Historické případy a významnost dezinformací
K prvním novodobým událostem, při kterých se začalo historicky intenzivně hovořit o dopadu šíření dezinformací na společnost (západní), byly počátky ukrajinské krize, které představovaly rozsáhlý politický konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem probíhající od listopadu 2013 jako následek toho, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nečekaně odmítnul podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, následkem čehož se po celé zemi rozšířily masové protesty, kdy západní a střední části Ukrajiny požadovaly proevropské směřování, zatímco jihovýchodní oblasti proruské směřování.[18] K dalším událostem patřilo možné ovlivnění výsledků prezidentských voleb v USA v roce 2016, na základě kterých byl zvolen prezidentem Donald Trump.[19] Dle médií mělo údajně docházet k cílenému zveřejňování citlivých dokumentů a využití sociálních sítí k ovlivnění voleb.[20] Ani Česku se diskuse nad dopadem dezinformací na společnost nevyhýbají a jako příklad uvádíme poslední prezidentské volby v roce 2018, kdy se dezinformační útoky týkaly obou hlavních kandidátů.[21] V poslední době pak lze vysledovat, že dezinformace se pravidelně týkají společensky problematických témat, kterými stále jsou např. Black Lives Matter, Green Deal, otázka povinného očkovaní proti onemocnění covid-19 apod. Je tak zřejmé, že problémem, kterému společnost a právo jako regulatorní nástroj čelí, je vznik tzv. sociálních bublin, které by v krajních případech mohly představovat bezpečnostní riziko.
Pokračování článku naleznete zde.
Článek byl publikován v Advokátním deníku.
[1] Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Voxpopuliblog.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz
[2] Vláda projednala pomoc Ukrajině i další sankce proti Ruské federaci, zaměří se i na boj s dezinformacemi v kyberprostoru | Vláda ČR. Úvodní stránka | Vláda ČR [online]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-projednala-pomoc-ukrajine-i-dalsi-sankce-proti-ruske-federaci–zameri-se-i-na-boj-s-dezinformacemi-v-kyberprostoru-194573/
[3] Ac24.cz, aeronet.cz, Ceskobezcenzury.cz, cz.sputniknews.com, Cz24.news, Czechfreepress.cz, Eurabia.cz, Exanpro.cz, Infokuryr.cz, narodninoviny.cz, Novarepublika.cz, Nwoo.org, Pravyprostor.cz, Protiproud.cz, Prvnizpravy.cz, rukojmi.cz, Skrytapravda.cz, Slovanskenebe.com, Svobodnenoviny.eu, Svobodny-vysilac.cz, Voxpopuliblog.cz a Zvedavec.org
[4] Národní centrum kybernetických operací vyzývá poskytovatele k blokaci dalších webů – Root.cz. Root.cz – informace nejen ze světa Linuxu [online]. 1997 [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.root.cz/zpravicky/narodni-centrum-kybernetickych-operaci-vyzyva-poskytovatele-k-blokaci-dalsich-webu/
[5] Další rána pro dezinformační weby. Blokují je už i mobilní operátoři – Novinky.cz. Novinky.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu [online]. 2003 [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/dalsi-rana-pro-dezinformacni-weby-blokuji-je-uz-i-mobilni-operatori-40388878
[6] Pravidla registrace. CZ.NIC [online]. [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.nic.cz/files/documents/20180525_Pravidla_registrace_CZ_final.pdf
[7] Dezinformační weby v Česku opět fungují. Až na Aeronet – Novinky.cz. Novinky.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu [online]. 2003 [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/dezinformacni-weby-v-cesku-opet-funguji-az-na-aeronet-40398111
[8] K datu dokončení této studie není věc skutkově, právně ani diskusně uzavřena. Objevují se nová fakta jakož i průběžné výsledky soudních řízení.
[9] Vypnutí tzv. dezinformačních webů ukázalo alibismus soudů a zradu zásad ODS | Reflex.cz. Reflex.cz – Komentáře, zprávy, výrazné autorské fotografie [online]. 2001 [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/komentare/113936/vypnuti-tzv-dezinformacnich-webu-ukazalo-alibismus-soudu-a-zradu-zasad-ods.html
[10] ‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů | iROZHLAS – spolehlivé zprávy. iROZHLAS – spolehlivé a rychlé zprávy [online]. 1997 [cit. 07.08.2022]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vz-rozvedka-armada-blokace-webu-cenzura-svoboda-projevu_2204050644_cib
[11] Oxford Dictionaries in English. In: Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné z: https://en.oxforddictionaries.com
[12] Více k tomu včetně etymologie slova viz: Disinformation – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Disinformation
[13] Definice dezinformací a propagandy – Centrum proti hybridním hrozbám. Úvodní strana – Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2022 Ministerstvo vnitra České republiky. Všechna práva vyhrazena. [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/chh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx?fbclid=IwAR0qGJ1Qx3i_A63zrTDAJQnJALu1wIscbcE4tSxEj4q_EzSr1eIXG1WM_rQ
[14] Blíže k tomu viz TELEC, Ivo. Dezinformace jako právní problém | epravo.cz. EPRAVO.CZ [online]. EPRAVO.CZ [cit. 15. 8. 2022].
[15] A digital gangster destroying democracy: the damning verdict on Facebook | Facebook | The Guardian. [online]. [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2019/feb/18/a-digital-gangster-destroying-democracy-the-damning-verdict-on-facebook
[16] Britští poslanci předvolali zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga kvůli Cambridge Analytica – Seznam Zprávy. Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, a. s., [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/britsti-poslanci-predvolali-zakladatele-facebooku-marka-zuckerberga-kvuli-cambridge-analytica-44016
[17] Zuckerberg se kál v Europarlamentu. „Nedostali jsme odpovědi,“ zlobí se poslanci – Aktuálně.cz. Zprávy – Aktuálně.cz [online]. [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/byla-to-chyba-omlouvam-se-rekl-zuckerberg-v-europarlamentu-k/r~dcdd4bf85de111e88ac10cc47ab5f122/
[18] Lina Kushch. Donetsk view: Ukraine ‘other half’ resents Kiev protests – BBC News. BBC – Homepage [online]. 2022 BBC. The BBC is not responsible for the content of external sites. [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-25198943
[19] Allcott, H. – Gentzkow, M. Social Media and Fake News in the 2016 Election. Journal of Economic Perspectives. 2017, Vol. 31, No. 2, str. 211–236.
[20] 2016. Rok, kdy falešné zprávy překonaly ty skutečné [online]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/media/1988026-2016-rok-kdy-falesne-zpravy-prekonaly-ty-skutecne
[21] Ministerstvo varuje před dezinformací. ‘Zeman postupuje automaticky, k prvnímu kolu nemusíte,’ navádí leták | iROZHLAS – spolehlivé zprávy. iROZHLAS – spolehlivé a rychlé zprávy [online]. 1997 [cit. 7. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/volby/prezidentske-volby-2018-milos-zeman-hoax-dezinformace-novinka-k-prvnimu-kolu_1801121250_haf, Prezidentské volby provázejí dezinformace o Drahošovi i Zemanovi. Týkají se uprchlíků, StB či zdraví [online]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/media/2364862-prezidentske-volby-provazeji-dezinformace-o-drahosovi-i-zemanovi-tykaji-se-uprchliku
Diskuze k článku ()