Novinky ze světa sportu: Diskvalifikace kvůli 100 gramům, spory v gymnastice a fotbalové kontroverze na olympiádě
Letní olympijské hry v Paříži jsou minulostí a obsah dnešního newsletteru se tak bude věnovat právě jim! Čím se po dobu Her zabýval Mezinárodní soud pro sport (CAS) a jaká byla jeho rozhodnutí?
I na 100 g váhy záleží
Indická zápasnice Vinesh Phogat byla diskvalifikována ze zápasu o zlatou medaili v kategorii žen do 50 kg. Problém nastal, když při obvyklém ranním vážení překročila předepsaný váhový limit o 100 gramů (váha páru ponožek). Zajímavostí je, že aby Phogat požadované váhy dosáhla, nechala si před vážením dokonce ostříhat vlasy.
Právní tým zápasnice podal odvolání k ad hoc divizi CAS a argumentoval tím, že překročení o 100 gramů je zanedbatelné. Navíc tvrdil, že překročení váhového limitu mohlo být způsobeno i nárůstem svalové hmoty, protože Phogatová během jednoho dne soutěžila třikrát. CAS své rozhodnutí nejdříve třikrát odložil, než 14. srpna 2024 odvolání Phogatové konečně zamítl. Indický olympijský svaz byl rozhodnutím šokován a prohlásil, že bude podnikat i další kroky k tomu, aby pro svou reprezentantku zajistil spravedlivý výsledek.
Odkaz na rozhodnutí zde.
Rumunsko – americký gymnastický souboj
Dalším zajímavým arbitrážním případem byl případ americké sportovní gymnastky Jordan Chiles. Ta původně získala ve finále disciplíny známku 13,666, což ji zařadilo na páté místo. Po dotazu její trenérky, Cecile Landiové, ohledně obtížnosti jejího cviku, však byla její známka zvýšena na 13,766, což ji posunulo na třetí místo. Díky této úpravě klesla rumunská gymnastka Ana Barbosu na čtvrté místo se známkou 13,700. Rumunští funkcionáři nicméně podali ke CAS návrh, v němž tvrdili, že při podání protestu byl o čtyři sekundy překročen limit Mezinárodní gymnastické federace (FIG) jedné minuty, když CAS rozhodl ve prospěch rumunské gymnastky, vrátil Chiles původní skóre a zařadil ji na páté místo.
Chiles se však nevzdala, a i po rozhodnutí předložila CAS dopis spolu s videozáznamem. Ten ukázal, že její trenérka podala dotaz 47 sekund po zveřejnění výsledku, čímž byl dodržen jednominutový limit. Kromě toho prokázal, že druhé vyjádření bylo podáno 55 sekund po prvním vyvěšení skóre. Chiles vysvětlila, že videozáznam nebyl jí a jejímu týmu během řízení CAS k dispozici a nemohli ho tak původně k prokázání svých tvrzení využít. Nicméně CAS žádost o přezkoumání nálezu zamítl. Poznamenal, že i když byly předloženy nové důkazy, pravidla CAS neumožňují přezkoumání rozhodčího nálezu.
Dalším vykřičníkem v tomto případu bylo přitom i jmenování jednoho z rozhodců ve věci, když ten v minulosti zastupoval Rumunsko v několika mezinárodních sportovních arbitrážích. Jeho rozhodnutí ve prospěch Barbosu tak vyvolalo značný mediální šum a zároveň otázky o jeho nestrannosti.
Odkaz na rozhodnutí zde.
Červená karta pro Brazílii
Stříbrný brazilský ženský fotbalový tým se během olympijského turnaje potýkal s výraznou komplikací, když jedna z hráček, Marta Vieira de Silva, dostala stopku na dva zápasy. Poté, co během zápasu Brazílie se Španělskem v první fázi obdržela červenou kartu, jí disciplinární komise FIFA uložila dvouzápasovou stopku. To znamenalo, že se nezúčastní čtvrtfinálových a semifinálových zápasů.
Brazilská fotbalová konfederace se ohledně její suspendace odvolala k CAS a usilovala o snížení suspendace na pouhý jeden zápas. CAS však odvolání 6. srpna 2024 zamítl a původní zákaz činnosti na dva zápasy potvrdil.
Odkaz na rozhodnutí zde.
Zvláštní tréninkové techniky
Další zajímavý případ se týkal kanadského ženského fotbalového týmu a skandálu se špionážními drony. Během tréninku Nového Zélandu si personál všiml dronu létajícího nad hřištěm a upozornil na něj policii. Dron se podařilo vystopovat až k analytikovi kanadského týmu Josephu Lombardimu.
Tento skandál měl pro kanadský fotbalový tým vážné následky, včetně odečtu 6 bodů, suspendace trenéra a pokuty ve výši 200 000 švýcarských franků.
Kanadský olympijský výbor a Canada Soccer podaly odvolání k CAS. Dne 31. července 2024 však CAS odvolání Kanady zamítl a potvrdil původní rozhodnutí FIFA.
Odkaz na rozhodnutí zde.
Když se o nominaci bojuje do poslední chvíle
Sporům na olympijských hrách se tentokrát nevyhnula ani česká výprava, když cyklistka Jitka Čábelická žalovala český cyklistický svaz a ČOV kvůli své neúčasti na hrách a dožadovala se dodatečné nominace.
Arbitrážní soud zamítl všechny její nároky, což znamená, že nominace zůstala v platnosti a že postup svazu a ČOV byl ze strany CAS shledán v souladu s pravidly. Čábelická se totiž domnívala, že proces nominace byl netransparentní a ovlivněný osobními vazbami, což se však ale podle rozhodců neprokázalo.
Odkaz na rozhodnutí zde.
Článek je republikován z newsletteru Aegis Law.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




