Dron už není jen hračka. Jaká pravidla je nutné dodržet při jeho pilotování?

Legislativa

Právní rámec dronů najdeme vedle českého zákona o civilním letectví (č. 49/1997 Sb.) nebo v opatřeních obecné povahy vydávaných Úřadem pro civilní letectví, také v legislativě Evropské unie. EU upravuje oblast bezpilotních systémů svými bezprostředně závaznými nařízeními.[1]

Právě evropská úprava dělí drony do tří kategorií provozu, přičemž pro každou platí různá pravidla. Jedná se o kategorii otevřenou (OPEN), specifickou (SPECIFIC)[2] a certifikovanou (CERTIFIED)[3]. Naprostá většina rekreačních provozovatelů dronů spadá do kategorie OPEN týkající se dronů běžně prodávaných na trhu. V rámci OPEN kategorie dále dělíme provoz dronů dle jejich fyzických vlastností (mimo jiné dle hmotnosti) a provozních omezení na A1, A2 a A3. V našem článku se věnujeme zejména dronům v kategorii OPEN A1, tedy těm, jejichž hmotnost je nejvýše 500 g.

Registrace a zkouška

Jelikož jsou drony součástí letového provozu, je stejně jako u letadel nutná jejich registrace. Na rozdíl od letadel se neregistrují jednotlivé drony, ale jejich provozovatelé – typicky vlastníci dronů, kterými mohou být osoby starší 18 let, a piloti, kterým musí být nejméně 16 let. Povinné registraci se provozovatelé a piloti vyhnou pouze v případě, že vlastní, resp. pilotují dron, který váží méně než 250 g, který nezvládne vyvinout vyšší kinetickou energii než 80 joulů a není vybaven kamerou (u dronů oficiálně označených jako hračka je kamera možná).

Registrace probíhá u Úřadu pro civilní letectví a zájemce ji zvládne online (webové stránky www.dron.caa.cz). Registrace zájemci umožní létat nejen v České republice, ale po celé EU. Povinností provozovatele a pilota je označit všechny drony svým identifikačním číslem, které obdrží po úspěšné registraci. 

Profesionálem se pilot nestane ze dne na den. Kromě povinné registrace musejí zájemci o létání složit také online zkoušku. Ta je k mání spolu se studijními materiály rovněž na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví. Pokud je pilotovi kategorie OPEN A1 malá z důvodu přísných omezení, může svou certifikaci vylepšit zkouškou na kategorii OPEN A2 nebo SPECIFIC.

Registrace, stejně tak jako složení pilotní zkoušky, je zdarma (s výjimkou pilotního průkazu na dron kategorie SPECIFIC).

Kam s dronem (ne)můžete?

V případě, že dron neovládáte v pohodlí svého domova nebo v jiném vnitřním prostoru, stáváte se účastníkem letového provozu. S tím přichází velká odpovědnost. Zeměpisné zóny, kde je létaní povolené, omezené nebo zcela zakázané zobrazují tzv. geo-zóny. Systém geo-zón dává pilotovi dobrý přehled, kde lze, případně za jakých podmínek, létat.[4]

Pilot kategorie OPEN může létat mimo osídlené oblasti a v rámci osídlených oblastí pouze mimo ty hustě osídlené. Hustě osídlenou oblastí není jen oblast určená převážně k bydlení, obchodní činnosti nebo rekreaci, ale též infrastruktura (chodníky, stezky, silnice apod.).[5] Vždy je navíc třeba dodržet maximální výšku 120 metrů nad zemí. Výjimkou jsou zóny letišť, kde je maximální letová hladina nižší, případně další zvláštní zóny, do nichž dron vůbec nemůže vstoupit (např. přírodní památky). Letištím se věnujeme v další části článku.

Pozor je třeba dávat na ochranná pásma komunikací, která se počítají od osy dané komunikace doleva a doprava, resp. od osy krajní koleje u železnice. Například u dálnic je to 100 m, u silnic I. třídy je ochranné pásmo 50 m, u silnic II. třídy 15 m.[6] U dráhy železnice čítá ochranné pásmo od 30 m do 100 m.[7] Opomenout pilot nemůže ani ochranné pásmo vedení vysokého napětí a další existující ochranná pásma (například ochranné pásmo lanové dráhy).

Dostat se s dronem do koutů, kam oko nedohlédne, je sice lákavým pokušením, odporuje to ale pravidlům létání. S drony totiž můžete létat pouze tam, kam sami dohlédnete (tzv. vizuální dohled, pravidlo VLOS). Výlet za obzor či jakoukoliv překážku pravidla létání s drony zapovídají.

Pozor na letiště a přilehlá okolí!

S vaším bezpilotním letadlem nemůžete narušit bezletové zóny v okolí letišť, vojenských základen, elektráren, některých památek nebo center měst a také národních parků. Tyto zóny naleznete v aplikaci DronView, kterou provozuje přímo Řízení letového provozu ČR. 

Letištní a jiné zakázané geo-zóny zabírají například prakticky celou Prahu. Ruku v ruce s omezeními, která vyplývají z existence ochranných pásem, není Praha městem dronům zaslíbeným. I v Praze ale existují místa, kde si lze zalétat.[8] 

V zónách obklopujících letiště s řízením letového provozu (CTR zóny) ve vzdálenosti nad 5,5 km je možné létat maximálně do výšky 100 metrů nad zemí. Jestliže se přiblížíte k letišti na vzdálenost méně než 5,5 km, můžete létat jen na základě koordinace s příslušným letištěm (s výjimkou dronů s hmotností do 0,91 kg). V zónách, které obklopují letiště bez řízení letového provozu (ATZ zóny) lze rovněž létat do 100 metrů nad zemí, avšak pouze na základě koordinace se stanovištěm AFIS (Letištní letová informační služba) nebo s provozovatelem letiště a při splnění dalších podmínek daného letiště (s výjimkou dronů s hmotností do 0,91 kg).

Pozor na soukromí jiných osob

Platí obecný zákaz létání v bezprostřední blízkosti budov a osob. Pilot by měl důvodně předpokládat, že nepřeletí nad žádným nezainteresovaným pozemšťanem bez jeho souhlasu a při náhodném přeletu se musí co nejrychleji vzdálit. U větších dronů (OPEN A3) navíc platí minimální vzdálenost 150 m od obytných, rekreačních, obchodních a průmyslových oblastí. 

Za žádných okolností pilot nemůže létat nad shromážděním lidí, a to ani mimo osídlené oblasti. Technoparty si tak z dronu legálně nenatočíte.

Jak se bránit proti nechtěnému dronu nad hlavou?

Skutečnost, že se dron dostane nad vaši zahradu, vám nedává právo proti němu zakročit. Na střelnou zbraň a rušičku tedy zapomeňte. Řešením je dron vyfotografovat nebo natočit a zavolat policii. Vzhledem k pravidlům létání s drony by pilot neměl být daleko. Můžete se tedy pokusit pilota najít a jeho počínání rovněž zdokumentovat. Fotografie a video ovšem můžete poskytnout pouze policii. 

Létání s dronem je odpovědnost

Drony ušly dlouhou cestu a jejich potenciál je v současné době obrovský. Naučit se dron ovládat je poměrně jednoduché, obzvlášť pro ty, kteří tráví čas u herních konzolí. Drony už nejsou finančně nedosažitelnou záležitostí a s jejich pomocí je možné pořídit krásné záběry a fotografie z dovolené. Popularizace dronů s sebou nicméně přináší také nuznost odpovědného chování pilotů. Nechtěné narušení soukromí je tím nejmenším rizikem, které hrozí, pokud uživatelé dronů nebudou znát a respektovat pravidla létání. Při nerespektování pravidel mohou neukáznění piloti spáchat nejeden přestupek, kdy se pokuty šplhají až do milionů korun, nebo dokonce trestný čin.

---

[1] NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví.

[2] Kategorie především pro profesionální provoz dronů, jenž klade na provozovatele výrazně vyšší nároky. Je zde potřeba získat povolení od Úřadu pro civilní letectví.