Zrušení neaktivních obchodních korporací bez likvidace

K 1. 1. 2021 došlo v důsledku novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZoVR“), k několika změnám souvisejícím s povinným zápisem obchodních korporací do obchodního rejstříku.[1] Jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení možnosti zrušit bez likvidace obchodní společnosti a družstva, které existují pouze formálně a fakticky nevyvíjejí žádnou činnost. Možnost zrušení bez likvidace dopadá i na obchodní korporace, které sice určitou ekonomickou činnost vyvíjejí, ale neplní zákonnou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin.

Dosavadní pravidla

Každá obchodní korporace má povinnost zakládat do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky společnosti, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.[2] Při nesplnění zakládací povinnosti doposud obchodní korporaci hrozilo (pouze):

1. uložení sankce v podobě pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč;[3] anebo
2. zrušení společnosti s likvidací, a to při opakovaném neuposlechnutí výzev ze strany rejstříkového soudu k předložení účetních závěrek, anebo i jen po učinění jedné takové výzvy, pokud by neplnění zakládací povinnosti mohlo mít závažné důsledky pro třetí osoby a existoval by na takovém postupu právní zájem.[4] 

Výše uvedené sankce mají rejstříkové soudy možnost uplatňovat i po novele ZoVR.  

Nová právní úprava

Novela ZoVR nově umožňuje také zrušení společností nepředkládající účetní závěrky bez likvidace.

Rejstříkovému soudu je umožněno na základě nově přidaného ust. § 105a ZoVR zrušit neaktivní korporace bez likvidace a následně provést jejich výmaz z obchodního rejstříku. Za neaktivní jsou považovány obchodní korporace, které nepředložily řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku k založení do sbírky listin za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období. 

Rejstříkový soud poté, co je tato vada zjištěna, vyzve korporaci ke zjednání nápravy (tj. k doložení všech chybějících účetních závěrek), a to ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy. Výzvu k doložení závěrek lze doručit jen do vlastních rukou. Při doručování postupuje rejstříkový soud podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu.[5] Primárně se tedy soud pokusí výzvu doručit do datové schránky. Pokud nedojde k přihlášení do datové schránky ani do 10 dnů, je soud povinen přistoupit k jiným formám doručení. Podle důvodové zprávy k novele bude mít rejstříkový soud povinnost využít pro doručení výzvy všechny způsoby doručování upravené občanským soudním řádem. Zůstává otázkou, jestli budou rejstříkové soudy skutečně uplatňovat postupně všechny předpokládané možnosti doručení, nebo se prakticky omezí pouze na pokus o doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.    

Soud může zahájit kroky vedoucí ke zrušení společnosti bez likvidace pouze v případě, že se obchodní korporaci nepodaří výzvu doručit. V případě, že se výzvu doručit podaří, může soud využít pouze stávající postup, tj. uložit pořádkovou pokutu, případně zrušit obchodní korporaci s likvidací.

K tomu, aby soud mohl přistoupit ke zrušení obchodní korporace bez likvidace, je tak třeba kumulativně splnit dvě podmínky:  

1. nepředložení účetních závěrek společnosti k založení do sbírky listin za nejméně dvě po sobě jdoucí období; a zároveň
2. nemožnost doručení výzvy k doložení chybějících listin (pravidla doručování viz výše).  

Údaj o zahájení řízení o zrušení bez likvidace bude zapisován do veřejné části obchodního rejstříku. Samotné rozhodnutí o zrušení obchodní korporace je možné vydat nejdříve po jednom roce ode dne zápisu tohoto údaje. Podle důvodové zprávy k předmětné novele slouží lhůta jednoho roku k tomu, aby zainteresované osoby měly možnost doložit, že obchodní korporace vlastní majetek, který převyšuje náklady spojené s provedením likvidace. V takovém případě by soud rozhodl o zrušení obchodní korporace s likvidací.

Zákon počítá primárně se zrušením společnosti bez likvidace, a to zejména v situaci, kdy rušící se obchodní korporace zůstane i nadále neaktivní. To neplatí v případě, kdy vyjde najevo, že společnost vlastní majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace, nebo pokud by zrušením bez likvidace bylo podstatně zasaženo do práv třetích osob. V takovém případě postupuje soud podle příslušných ustanovení zákona o veřejných rejstřících upravujících zrušení společnosti s likvidací. 

Pokud by se po výmazu obchodní korporace z obchodního rejstříku dodatečně objevil nějaký majetek, soud výmaz zruší a rozhodne o likvidaci.[6] Zrušení výmazu právnické osoby může soud učinit pouze na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Současně s rozhodnutím o zrušení výmazu soud jmenuje obnovené obchodní korporaci likvidátora, kterého pověří likvidací společnosti.[7]

Odpovědnost statutárního orgánu

ZoVR stanoví vyvratitelnou právní domněnku týkající se porušení péče řádného hospodáře členem statutárního orgánu právnické osoby, která nesplní svou povinnost a nepředloží zákonem požadované listiny k založení do sbírky listin ani na základě výzvy soudu.[8] Důkazní břemeno při případném prokazování neporušení péče nese člen orgánu.

Porušení péče řádného hospodáře může mít pro člena statutárního orgánu závažné důsledky. V poměrech obchodních korporací se jedná zejména o povinnost nahradit společnosti újmu, zákonné ručení člena orgánu při nenahrazení škody,[9] nebo zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace v případě opakovaného nebo závažného porušení povinností.[10] 

Závěr

Sankce v podobě zrušení společnosti bez likvidace za neuložení účetní závěrky do sbírky listin se může na první pohled jevit jako nepřiměřeně přísná. Podmínky uplatnění tohoto postupu jsou však nastaveny tak, aby dopadaly pouze na společnosti, které jsou skutečně neaktivní, nebo které účetní závěrky nezveřejňují záměrně. Obchodní korporace se mohou vyhnout zrušení bez likvidace tím, že účetní závěrky zveřejní, a to i dodatečně – v krajním případě na výzvu soudu, která obligatorně předchází samotnému zahájení řízení o zrušení bez likvidace. Poté, co rejstříkový soud rozhodne o zahájení řízení o zrušení právnické osoby bez likvidace podle ust. §105a ZoVR, má společnost možnost zabránit definitivnímu zrušení již zřejmě jen uskutečněním přeměny.[11]