Zrušení neaktivních obchodních korporací bez likvidace
Po novele zákona o obchodních korporacích dopadá možnost zrušení bez likvidace i na obchodní korporace, které sice určitou ekonomickou činnost vyvíjejí, ale neplní zákonnou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin.
K 1. 1. 2021 došlo v důsledku novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZoVR“), k několika změnám souvisejícím s povinným zápisem obchodních korporací do obchodního rejstříku.[1] Jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení možnosti zrušit bez likvidace obchodní společnosti a družstva, které existují pouze formálně a fakticky nevyvíjejí žádnou činnost. Možnost zrušení bez likvidace dopadá i na obchodní korporace, které sice určitou ekonomickou činnost vyvíjejí, ale neplní zákonnou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin.
Dosavadní pravidla
Každá obchodní korporace má povinnost zakládat do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky společnosti, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.[2] Při nesplnění zakládací povinnosti doposud obchodní korporaci hrozilo (pouze):
- uložení sankce v podobě pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč;[3] anebo
- zrušení společnosti s likvidací, a to při opakovaném neuposlechnutí výzev ze strany rejstříkového soudu k předložení účetních závěrek, anebo i jen po učinění jedné takové výzvy, pokud by neplnění zakládací povinnosti mohlo mít závažné důsledky pro třetí osoby a existoval by na takovém postupu právní zájem.[4]
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
