Založení společnosti je jednodušší, než dříve

Od 15. ledna 2023 částečně nabyl účinnosti zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků. Díky němu by mělo být založení společnosti s ručením omezeným o krok rychlejší a jednodušší.

advokátka, KPMG Legal
Legal Clerk, KPMG Legal
Foto: Shutterstock

Současné změny navazují zejména novelu notářského řádu, účinnou od 1. září 2021, díky které je možné sepsat tzv. elektronický notářský zápis. Nejenom při založení společnosti již tedy není nutné se osobně dostavit k notáři, nýbrž postačí audiovizuální spojení s notářem v reálném čase a pro prokázání totožnosti se použijí prostředky pro elektronickou identifikaci. Je tedy nutné disponovat bankovní identitou, kterou už většina bank nabízí, či Identitou občana a dále za účelem podpisu notářského zápisu mít vystavený elektronický podpis. To je výhodné zejména pro tuzemské zakladatele. Nicméně i investorům z členských států Evropské unie je umožněno získat prostředek pro elektronickou komunikaci a založit tak společnost na dálku. Samozřejmostí je pak i online úhrada poplatku za sepsání notářského zápisu. Celý proces sepsání elektronického notářského zápisu zaštiťuje Notářská komora, na jejichž internetových stránkách je zveřejněn podrobný postup pro založení společnosti online a která také může zprostředkovat konkrétního notáře.

Zjednodušení v minulosti přinesla i novela zákona o obchodních korporacích, který v § 23 odst. 2 stanovuje výjimku z povinnosti zřídit zvláštní účet u banky za účelem splacení peněžitého vkladu do základního kapitálu. Zřizovat zvláštní účet nemusí společnost s ručením omezeným, nepřesáhne-li její základní kapitál 20 000 Kč. Vklad do základního kapitálu tedy zakladatel složí v hotovosti k rukám správce vkladu, který ho po vzniku společnosti předá společnosti do její pokladny. Ačkoliv se tímto v praxi může v případě některých společností výrazně zrychlit proces založení, je třeba upozornit na to, že pro následné fungování společnosti je založení bankovního účtu většinou nezbytností. Bez bankovního účtu se jednak společnost prakticky nemůže obejít a také např. v případě registrace společnosti k dani z přidané hodnoty je nezbytné číslo účtu uvést v přihlášce k registraci. 

Živnostenské oprávnění

Do ledna 2023 bylo nutné ještě před zápisem společnosti do obchodního rejstříku ohlásit živnost či získat koncesi. To se však změnilo. 

Zakladatel společnosti si může vybrat, ve které fázi procesu jejího založení a vzniku živnost ohlásí nebo podá žádost o koncesi. Je tedy na zakladateli, jestli tak učiní před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku nebo až po něm. Nicméně, v případě, že předmětem podnikání společnosti je živnostenské podnikání a tato společnost do 1 roku od svého vzniku živnost neohlásí nebo nepožádá o koncesi a nebude mít tedy živnost registrovanou v živnostenském rejstříku, může ji soud zrušit s likvidací. Taková společnost totiž není schopná vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel. 

V praxi je možné takto postupovat nejenom při založení nové společnosti, ale i při změně předmětu podnikání v obchodním rejstříku již existující společnosti. Lze tedy nejdříve změnit předmět podnikání v obchodním rejstříku a až následně provést ohlášení živnosti či požádat o koncesi u živnostenského úřadu. Tento postup je praktický zejména u ohlašovacích živností, neboť o těch živnostenský úřad nerozhoduje a na základě ohlášení je do živnostenského rejstříku pouze zapíše. U koncesovaných živností se nemusí vyplatit změnit nejdříve předmět podnikání v obchodním rejstříku, neboť živnostenský úřad by společnosti nemusel koncesi udělit a zápis v obchodním rejstříku by tak společnost musela měnit znovu.

Dokládané dokumenty

Při zápisu sídla společnosti do obchodního rejstříku musí společnost doložit doklad prokazující právní důvod užívání prostor. Do poloviny ledna 2023 musely společnosti stejný doklad doložit i při ohlášení živnosti. Dokládání dvakrát stejného dokladu však bylo vyhodnoceno jako nadbytečné a nyní stačí v souladu se zásadou „once-only“ doklad prokazující právní důvod užívání prostor doložit pouze jednou, a to při zápisu do obchodního rejstříku. To opět zrychluje proces založení společnosti, neboť sídlo už společnost nemusí vyřizovat před tím, než ohlásí živnost.

Společenská smlouva

Nový § 146 odst. 4 zákona o obchodních korporacích přinesl výrazné usnadnění pro založení společnosti s ručením omezeným. Na stránkách ministerstva spravedlnosti je zveřejněn oficiální vzor společenské smlouvy, který lze při založení společnosti využít, není to však povinnost a stále je možné použít vlastní textaci společenské smlouvy. 

Vzor obsahuje povinné náležitosti zakladatelského jednání společnosti s ručením omezeným a měl by sloužit spíše k jednoduchému nastavení fungování společnosti. Vzor nicméně neobsahuje některá ustanovení, která jsou společenskou smlouvou standardně upravovaná dispozitivně, odlišně od zákonného režimu. To se týká například působnosti valné hromady. Podle zákonného režimu např. rozhodování v souvislosti s likvidací společnosti patří do působnosti společníků, pokud společenská smlouva nestanoví, že tyto záležitosti má ve své působnosti valná hromada. To může být nepraktické zejména v situaci, kdy má společnost více společníků a všichni tito společníci by se museli shodnout na zrušení společnosti likvidaci společnosti či na volbě likvidátora. Pokud by tyto záležitosti však byly svěřeny do působnosti valné hromadě, stačila by k přijetí takových rozhodnutí dvoutřetinová většina hlasů. Ve vzoru také absentuje nepovinné zřízení dozorčí rady. Dále například hlasování na valné hromadě lze společenskou smlouvou upravit jinak, než že každý společník má 1 hlas na každou 1 Kč vkladu. Dá se tedy shrnout, že pro nastavení flexibilnějších, či složitějších vnitřních poměrů společnosti není použití vzoru bez úprav vhodné.

Příjemnou výhodou vzoru nicméně je, že pokud zakladatel zapíše společnost do obchodního rejstříku za pomoci notáře a využije k tomu vzor společenské smlouvy (podle kterého má být vklad do základního kapitálu splacen v penězích), je takový zápis osvobozen od soudního poplatku. Odměna notáře za takový notářský zápis je rovněž nižší, není stanovena podle tarifní hodnoty, nýbrž fixně na 2 000 Kč. 

Výkon funkce člena voleného orgánu

Zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků, neupravuje jenom zakládání společností, ale obsahuje i související právní úpravu, která se týká výkonu funkce členů volených orgánů obchodní korporace, která zatím není účinná. 

Překážky výkonu funkce budou nově v zákoně o obchodních korporacích upraveny výslovně v § 46, který již nebude obsahovat odkaz na podmínku bezúhonnosti podle živnostenského zákona a na překážky provozování živnosti. 

Novinkou též bude evidence vyloučených osob z výkonu člena funkce voleného orgánu obchodní korporace, kterou povede Ministerstvo spravedlnosti. Do této evidence budou zapisovány osoby, které byly vyloučeny z funkce člena statutárního orgánu soudem, kterým byl uložen zákaz činnosti, které byly odsouzeny za trestný čin, který zakládá překážku výkonu funkce nebo na jejichž majetek byl prohlášen konkurz. Tyto osoby budou do evidence zapisovány soudem, případně automaticky prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy. Evidence bude neveřejná a přístup do ní budou mít soudy nebo notáři, aby si mohli ověřit, že u osob, které budou chtít být členy volených orgánů obchodní korporace, neexistuje v evidenci záznam. 

Tyto změny budou účinné od 1. července 2023.


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články