Vybrané změny v oblasti ručení orgánů společností dle novely zákona o obchodních korporacích

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.

advokát, zakladatel Matzner Legal
Foto: Shutterstock

Jedná se o největší novelu zákona o obchodních korporacích od jeho vzniku a dá se říct, že jde o změny systémové, které by však měly přinést zpřehlednění a vyjasnění mnoha sporných a problematických věcí, s nimiž jsme se v uplynulých letech potýkali. Novela zákona o obchodních korporacích přináší mimo jiné i změny v oblasti ručení orgánů společností, na které bychom se v tomto článku zaměřili.

Faktický člen voleného orgánu

Podle novely zákona o obchodních korporacích bude nově nahlíženo na osoby, které formálně nejsou v postavení člena voleného orgánu společnosti, avšak fakticky toto postavení zastávají a funkci člena voleného orgánu v obchodní korporaci reálně vykonávají, jako na členy těchto orgánů a aplikují se na ně ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se zákazu konkurence a povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře stejně, jako na osoby vykonávající funkci člena orgánu obchodní korporace i formálně. Uvedená změna cílí na ošetření práv a povinností osob, které mnohdy z čistě pragmatických důvodu nejsou se společností formálně spjati (jako členové jejích orgánu - např. jednatelé nebo členové představenstva), aby se tímto způsobem nemohly vyvázat či zbavit souvisejících povinností a zákonné odpovědnosti.

Jak již bylo nastíněno, jde zejména o právní úpravu zákona o obchodních korporacích týkající se zákazu konkurenčního jednání a povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, která by se na faktické členy volených orgánů měla od ledna 2021 vztahovat. Samozřejmě včetně případných následků porušení těchto zákonných ustanovení, jež mají vcelku dalekosáhlé dopady a zavazují člena příslušného orgánu společnosti k nemalé odpovědnosti (včetně např. odpovědnosti za škodu při porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře). Zmíněné osoby budou mít rovněž povinnost oznámit svůj případný střet zájmů či zájem o uzavření smlouvy s obchodní korporací statutárnímu orgánu nebo kontrolnímu orgánu obchodní korporace, stejně jak je tomu i u formálně volených členů orgánu. V jejich případě se nicméně neuplatní možnost eventuálního pozastavení funkce nebo zákaz uzavření smlouvy ze strany obchodní korporace tak, jak je tomu u formálně volených členů orgánu.

Změny v odpovědnosti členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace

V souvislosti s odpovědností členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace novela zákona o obchodních korporacích vypouští současné ustanovení § 67 a 68 zákona o obchodních korporacích a namísto něho do zákona vkládá nový § 66, podle něhož pokud člen statutárního orgánu přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uvalit na takovéhoto člena statutárního orgánu nemalé sankce. Jednak může rozhodnout o jeho povinnosti vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení, a byl-li na majetek obchodní korporace prohlášen konkurs, může také rozhodnout o tom, že člen statutárního orgánu je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace, což představuje zásadní změnu ve srovnání s nynější právní úpravou.  

Insolvenční správci se tak nově budou moci domáhat úhrady dluhů obchodní korporace v úpadku přímo po (stávajících či bývalých) členech statutárních orgánů, popř. dalších osobách, které se fakticky v takovém postavení nachází, ačkoliv formálně členem orgánu korporace nejsou. Při určení výše plnění bude insolvenční soud přihlížet především k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti člena orgánu (zejm. péče řádného hospodáře) k nedostatečné výši majetkové podstaty. Uvedený institut žaloby insolvenčního správce na vydání pasiv, který je převzat z francouzského práva, bude bezesporu představovat další instrument k dovolávání se odpovědnosti po statutárních orgánech v případech, kdy se společnost dostane do úpadku jejich přičiněním. Nadto se dá očekávat, že k využívání této žaloby budou mít insolvenční správci i značnou motivaci, zejména pak při vidině vyššího uspokojení v rámci insolvenčního řízení.

Závěr

Novelou zákona o obchodních korporacích dochází v oblasti ručení orgánů společností k významným změnám, které se dotknou nejen těch členů volených orgánů obchodní korporace, kteří byli a jsou do výkonu funkce řádně ustanoveni, nýbrž i těch osob, kteří danou funkci v obchodní korporaci (např. statutárního či dozorčího orgánu) fakticky zastávají a vykonávají ve společnosti důležitou funkci, ačkoliv se formálně jedná jen o „stínové“ hráče v pozadí. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články