Shrnutí novely korporátního práva a konkrétní doporučení

Mezi nejzásadnější změny, které novela přinese, patří zejména: 

1. Možnost vzniku společnosti s ručením omezeným bez zřízení zvláštního bankovního účtu ke složení vkladů, pokud souhrn peněžitých vkladů nepřesáhne 20.000 Kč. Podstatně se tak zjednoduší a zrychlí proces zakládání společností s ručením omezeným.
2. Zpřesnění, avšak i zpřísnění pravidel týkajících se rozdělování a výplaty zisku, záloh na podíl na zisku, ale i jiných vlastních zdrojů. Jde především o: 
   • zakotvení dříve judikovaného pravidla, že řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období může sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období;
   • rozšíření bilančního testu i na ostatní vlastní zdroje (důležité může být pro případ vracení příplatku mimo základní kapitál); původně se bilanční test vztahoval jen na zdroje ze zisku;
   • rozšíření testu vlastního kapitálu i na společnost s ručením omezeným; původně se test vlastního kapitálu vztahoval jen na akciovou společnost;
   • zánik práva na podíl na zisku, pokud nebyl vyplacen do konce účetního období z důvodu, že nebyly splněny podmínky insolvenčního testu;
   • upřesnění a zpřísnění pravidel ohledně záloh na podíl na zisku (nikoliv však na rozdělení jiných vlastních zdrojů);
   • u společnosti s ručením omezeným dochází k odstranění pravidla, že podíl na zisku se nevrací, byl-li společníkem přijat v dobré víře (ta se navíc předpokládá);
   • zákaz poskytování bezúplatných plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké mimo stanovené a restriktivně pojaté výjimky;
   • povinnost zakládat do sbírky listin nejen návrhy na rozdělení zisku a jejich konečnou podobu, ale nově také i totéž ohledně jiných vlastních zdrojů.
3. Je postaveno najisto, že lze zřizovat (a jak) i jiná věcná práva než zástavní právo k podílu nepředstavovanému kmenovým listem, typicky půjde o předkupní právo, zákaz zcizení a zatížení (tzv. negative pledge), atp. Takové věcné právo pak vzniká konstitutivním zápisem do obchodního rejstříku. Bohužel, patrně chybou zákonodárce v doprovodné změně zákona o veřejných rejstřících, nepůjde zřídit zákaz zatížení nebo zcizení (tzv. negative pledge) jako právo věcné k podílu představovanému cenným papírem (typicky akcie) s ohledem na skutečnost, že od 1. ledna 2021 tuto skutečnost nebude možné do obchodního rejstříku zapsat.
4. Nemožnost zapsat do obchodního rejstříku právnickou osobu jako člena statutárního orgánu bez toho, aniž by byla zároveň zapsána konkrétní fyzická osoba jako její zástupce. Navíc, nedojde-li k jejímu zápisu do obchodního rejstříku do 3 měsíců od vzniku funkce, její funkce zaniká. 
5. Zpřesnění pravidel ohledně konfliktu zájmů, a naopak rozvolnění pravidel pro společnosti v rámci stejného koncernu.
6. Změna důsledku neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti. Dosud měl nedostatek schválení smlouvy a jejich dalších změn (např. navýšení odměny jednatele) za následek možnost namítat neplatnost, tzn. jednání se považovalo za platné, dokud oprávněná osoba neplatnost nenamítla. Nově bude smlouva bez schválení rovnou neúčinná, do schválení tak bude výkon funkce bezplatný.
7. Plnění ve prospěch osoby blízké statutárnímu orgánu již nebude podléhat schválení nejvyšším orgánem společnosti (typicky brigáda potomka jednatele).
8. Dochází ke zpřísnění odpovědnosti členů statutárních orgánů, zejména:
   • rozšíření možnosti vyloučit člena statutárního orgánu z výkonu funkce; a 
   • stanovení povinnosti členům statutárních orgánů společnosti, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, doplnit její majetek, přispěli-li členové statutárního orgánu k úpadku společnosti porušením svých povinností.
9. Výslovná úprava limitu pro modifikaci práv a povinností spojených s podílem a práv spojených s akcií, kdy alespoň s jedním podílem musí být spojeno hlasovací právo, a akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu.
10. Zavádí se možnost ve společenské smlouvě či stanovách zakotvit tzv. vysílací právo, tedy možnost spojit s konkrétním podílem či akcií právo bez dohody s ostatními společníky či akcionáři jmenovat a odvolat „svého“ jednatele, člena představenstva, člena dozorčí rady či člena správní rady.
11. Změny týkající se valných hromad, působnosti, způsobu rozhodování:
    • nadále již nebude možné měnit společenskou smlouvu bez formy notářského zápisu (dříve to bylo možné formou per rollam s ověřenými podpisy společníků);
    • v rozporu s nedávnou judikaturou se nově vyžaduje, aby převod nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, bylo schváleno valnou hromadou; navíc, dle důvodové zprávy, by schválit převod měla (v závislosti na konkrétních okolnostech) valná hromada převodce i nabyvatele; původní judikatorní, formální pojetí vyžadovalo schválení pouze v případě, že šlo o převod „samostatné organizační složky“ a ještě za podmínky, že by to znamenalo podstatnou změnu dosavadní struktury závodu, předmětu podnikání nebo činnosti společnosti; v praxi se tak opět podstatně rozšiřuje počet případů, na které toto ustanovení dopadne, jakož i nejistota, zda jsou materiální podmínky „podstatnosti“ naplněny;
    • možnost ve společenské smlouvě či stanovách upravit další důvody, pro které společník, akcionář má omezená hlasovací práva (tzv. sistace hlasovacích práv);
    • na valnou hromadu bude mít možnost si společník či akcionář přizvat další osobu (např. právního zástupce);
    • akcionáři budou moci konat valnou hromadu bez splnění požadavků na její svolání, i když to stanovy akciové společnosti výslovně nepovolují;
    • smlouvy zakládající právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti bude nutné schválit valnou hromadou; v případě odměňování členů orgánů to zpravidla nebude problém, když tyto budou schvalovány tak jako tak, ale bude potřeba na toto pamatovat i v případech finančních transakcí;
    • upřesnění a rozšíření působnosti valné hromady i v dalších ohledech (např. schválení konečné zprávy likvidátora a návrhu na použití likvidačního zůstatku).
12. U akciových společností s monistickou strukturou bude nově statutárním orgánem správní rada volená valnou hromadou, která může mít i jen jednoho člena. Původní statutární orgán, jímž byl statutární ředitel, zpravidla jmenovaný správní radou, se bez náhrady ruší.
13. Pokud stanovy neurčí funkční období člena představenstva nebo člena správní rady, budou to nově 3 roky namísto původního 1 roku.
14. Akciové společnosti vyhotovující povinně výroční zprávu, tedy společnosti, které jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebudou nově muset vyhotovovat zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku. Důvodem je, že obdobné údaje jsou již uváděné ve výroční zprávě. U ostatních akciových společností se povinnost vyhotovit zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku ponechává a stanoví se povinnost ji ukládat do sbírky listin.

Novela v rámci přechodných ustanovení stanoví povinnost společnostem uvést do souladu společenské smlouvy či stanovy do 1 roku ode dne účinnosti novely a doručit je do sbírky listin, případně zapsat do obchodního rejstříku skutečnosti, založit do sbírky listiny do 6 měsíců ode dne účinnosti novely.

S ohledem na přijatou novelu doporučujeme v dostatečném předstihu zejména:

1. Revidovat společenské smlouvy, stanovy a případně další navazující dokumenty (např. jednací řády orgánů, volebního řádu pro volbu člena představenstva zaměstnanci) za účelem promítnutí nutných změn, ale i možných vylepšení.
2. Provést kontrolu zápisů v obchodním rejstříku a založit potřebné dokumenty do sbírky listin.
3. Revidovat akcionářské dohody, smlouvy mezi společníky, joint-ventures, a jiné obdobné dohody za účelem promítnutí nutných změn, ale i možných vylepšení.
4. Zohlednit změny ZOK na probíhající a plánované transakce, jakož i plány výplaty zisku a jiných vlastních zdrojů.
5. Zvážit zřízení zákazu zatížení nebo zcizení (tzv. negative pledge) jako práva věcného k podílu představovanému cenným papírem (typicky akcie) s ohledem na skutečnost, že od 1. ledna 2021 tuto skutečnost již nepůjde do obchodního rejstříku zapsat.
6. Zvážit dopady pravidel konfliktu zájmů a jejich rozvolnění zejména pro společnosti v rámci koncernu.