Převod podílu představovaného kmenovým listem
Podle zákona může být převod podílu ve společnosti s ručeným omezeným představován kmenovým listem za předpokladu, že tak výslovně určí společenská smlouva. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list i pro každý takovýto podíl. Kmenový list, který je cenným papírem na řad, lze ovšem vydat jen k podílu, jehož převoditelnost není jakýmkoliv způsobem omezena či podmíněna. Převod podílu, k němuž je v souladu se zákonem i společenskou smlouvou společnosti řádně a platně vydán kmenový list, tak lze uskutečnit pouhou indosací a tradicí kmenového listu (jako cenného papíru) na nabyvatele, společně s převodní smlouvou – která v těchto případech bývá zpravidla ústní, jakkoliv lze doporučit její písemnou formu i u převodů kmenových listů. Převod podílu představovaného kmenovým listem je tak velice jednoduchý, praktický a rychlý, jelikož není vždy nezbytně nutné sepisovat písemnou smlouvu o převodu podílu a už vůbec není potřeba svolávat valnou hromadu, za účelem získání jejího předchozího souhlasu s převodem, jak tomu může být u převodů těch podílů, které nejsou představovány kmenovými listy a u nichž společenská smlouva výslovně nevylučuje zákonnou úpravu obsaženou v ustanovení § 208 zákona o obchodních korporacích.
Převod podílu nepředstavovaného kmenovým listem
Pokud podíl ve společnosti s ručením omezeným není představován kmenovým listem, což bývá v praxi častější, budou podmínky převodu podílu záviset na tom, zda společenská smlouva společnosti nějakým způsobem modifikuje zákonnou úpravu či nikoliv. Podle zákona o obchodních korporacích může každý společník společnosti s ručením omezeným svůj podíl převést na jiného společníka společnosti bez souhlasu některého z orgánů společnosti, pokud si takový souhlas společnost ve společenské smlouvě výslovně nevymíní. Podmíní-li ovšem společenská smlouva převod podílu souhlasem některého z jejích orgánů a nedojde-li k udělení takového souhlasu ani do šesti měsíců ode dne uzavření převodní smlouvy, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, není-li ve smlouvě o převodu podílu stanoveno jinak. Převodní smlouva v takovém případě nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas příslušného orgánu udělen. Není-li ovšem daný orgán společnosti činný nebo odmítne-li souhlas udělit bez udání důvodu, může společník do 1 měsíce ode dne zániku převodní smlouvy ze společnosti vystoupit.
Obdobně jako při převodu podílu na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva společnosti jinak, je podle zákona společník oprávněn svůj podíl převést na třetí osobu výhradně s předchozím souhlasem valné hromady. Uvedené omezení představuje jakousi pojistku, která poskytuje ostatním společníkům jistou kontrolu nad vstupem třetích osob jakožto společníků do společnosti, což může někdy představovat riziko a určitou nejistotu ohledně kompetencí či jednání nově vstoupivšího společníka. Předmětné zákonné omezení (obsažené v § 208 zákona o obchodních korporacích) může být v určitých situacích bezesporu praktické, na druhou stranu v jiných může zase představovat zbytečné omezení převoditelnosti podílu, a proto zákon o obchodních korporacích společníkům umožňuje si předmětné zákonné omezení buď úplně vyloučit, nebo si jej dispozitivně upravit a přizpůsobit svým individuálním potřebám.
Převodní smlouva
Smlouva o převodu podílu, který není představován kmenovým listem, musí mít písemnou formu a podpisy společníků na smlouvě musí být úředně ověřeny. Ve srovnání s převodem podílu představovaným kmenovým listem je v tomto případě převod podílu výrazně formalističtější a v neposlední řadě i administrativně náročnější. Zákon o obchodních korporacích nadto v ustanovení § 209 váže účinnost smlouvy o převodu podílu až na její doručení společnosti. Teprve od tohoto momentu (tj. od doručení účinné smlouvy o převodu podílu) má společnost povinnost s nabyvatelem podílu začít jednat jako se svým společníkem. Nabytím podílu společník současně ze zákona přistupuje i ke společenské smlouvě společnosti.
Do smlouvy o převodu podílu je určitě vhodné zahrnout ujednání, jako např. prohlášení převodce ve vztahu k převáděnému podílu o tom, že je plně oprávněn podíl na nabyvatele převést a bez omezení s ním nakládat, že vůči němu není vedeno žádné exekuční, insolvenční nebo jiné soudní řízení, že převáděný podíl není nijak zatížen právy třetích osob (např. zástavním právem) apod. V opačném případě by totiž mohl být nabyvatel podílu velmi nepříjemně překvapen, kdyby následně zjistil, že je převedený podíl zatížen například zástavním právem. Do smlouvy je rovněž možné fakultativně zakomponovat i různá vedlejší ujednání, jako např. výhradu vlastnického práva, jehož přechod na nabyvatele může být navázán až na zaplacení ceny za převáděný podíl, výhradu zpětné koupě podílu v určité smluvené lhůtě nebo výhradu lepšího kupce pro případ, kdy by se později objevil nový kupec s lepší nabídkou na odkup podílu. Po uzavření smlouvy o převodu podílu je v neposlední řadě nutné provést změnu v seznamu společníků vedeného společností a také uskutečnit přepis osoby společníka v obchodním rejstříku.
Závěr
Převod podílu ve společnosti s ručeným omezeným může mít vícero podob, a to především v závislosti na tom, zda jsou podíly společnosti představovány kmenovými listy či nikoliv. V případě převodu jen určité části obchodního podílu některého ze společníků je třeba nezapomenout na to podíl v souvislosti s převodem patřičně rozdělit tak, aby mohl být řádně převeden na nového společníka v potřebném rozsahu. Pokud ve společnosti dochází k relativně častým změnám společníků, může být praktické si ve společenské smlouvě výslovně sjednat volnou převoditelnost podílu, bez potřeby předchozího souhlasu valné hromady či jiného orgánu společnosti s převodem.
Diskuze k článku ()