Bezúplatná plnění společníkům po velké novele zákona o obchodních korporacích - část II.

S účinností k 1. 1. 2021 nabude účinnosti velká novela zákona o obchodních korporacích, která podstatným způsobem ovlivní celou řadu institutů. Dílčích změn dozná též regulace transakcí mezi obchodní korporací a jejími společníky, když ZOK přináší zákaz obchodní korporace poskytovat společníkům bezúplatná plnění.

JL
Advokát, Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík
společník, Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.
Foto: Fotolia

Přečetěte si také první část článku věnující se limitům, věcnému a personálnímu rozsahu poskytování bezúplatného plnění.

Důsledky porušení zákazu poskytovat bezúplatná plnění

Důvodová zpráva k novele z. o. k. nijak nenaznačuje, co má být důsledkem porušení takového zákazu. Nepochybně to bude povinnost k náhradě škody vzniklé porušením tohoto zákazu ze strany členů statutárního orgánu, kteří dali souhlas k takovému nedovolenému jednání, nebo s ním byli srozuměni, či mu nezabránili, ač mu zabránit mohli, a to z důvodu porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Poskytování bezúplatných plnění patří podle našeho názoru do obchodního vedení, které je v působnosti statutárního orgánu, případně v rámci osobních společností do působnosti všech společníků, neurčí-li společenská smlouva jinak.

Další otázkou je, zda se má dovozovat neplatnost právního jednání, které je titulem k takovému plnění. Z § 580 odst. 1 o. z. plyne, že takový důsledek by měl nastat jen v případě, že to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě podle našeho názoru tento předpoklad splněn není. V první řadě, k právnímu jednání, které závazek založilo, mohlo dojít předtím, než má být zakázané bezúplatné plnění poskytnuto. Takové právní jednání nemůže být neplatné pro rozpor se zákonem ex post a bylo by možné konstruovat jen zánik dluhu pro následnou nemožnost plnění podle § 2006 a násl. o. z. Tato následná nemožnost plnění však podle našeho názoru není trvalého rázu. V případě, že k právnímu jednání, které zavazuje k bezúplatnému plnění, dojde v době, kdy je osoba z toho oprávněná sice společníkem, ale k plnění má dojít až v době, kdy společníkem nebude, je problém i zde konstruovat neplatnost, ledaže by byl prokázán úmysl obcházet zákon.

Smyslem a účelem zákonného zákazu plnění obsaženého v § 40 odst. 5 z. o. k. je zabránit tomu, aby bylo poskytováno zde uvedeným osobám plnění, resp. zajistit, aby v případě, že k tomu dojde, byl, pokud možno, obnoven původní stav. I při konstrukci neplatnosti právního jednání (která navíc není možná vždy, jak uvedeno výše) se nezabrání tomu, aby na základě neplatného jednání bylo plněno. Pokud k tomu dojde, nastupují pravidla o bezdůvodném obohacení. Jsme však názoru, že pravidla o bezdůvodném obohacení mohou nastoupit i bez konstrukce neplatnosti právního jednání.

Je-li určité plnění zakázáno, pak bez ohledu na platnost či neplatnost právního jednání získává příjemce takového plnění bezdůvodné obohacení, neboť je nepochybně naplněna obecná hypotéza bezdůvodného obohacení obsažená v § 2991 odst. 1 o. z., protože příjemce se obohatil bez spravedlivého důvodu. Jsme proto názoru, že poskytnutím zakázaného bezúplatného plnění získává příjemce bezdůvodné obohacení (např. ve výši případné úplaty, kterou by nepropojená třetí osoba za zřízení zajištění ve prospěch daného společníka obchodní korporace vyžadovala) a obchodní korporaci jako ochuzenému vzniká právo na jeho vydání za podmínek § 2992 a násl. o. z. S ohledem na výše uvedené se domníváme, že smysl a účel zákona tedy v daném případě neplatnost právního jednání nevyžaduje. Tato konstrukce umožňuje i spravedlivě řešit případy, kdy obchodní korporace bezúplatně zajistí dluh, převezme dluh nebo přistoupí k dluhu společníka (osoby mu blízké), aniž by za to obdržela odpovídající úplatu. Bylo by nesprávné, aby byla konstruo­vána neplatnost zajištění, převzetí dluhu nebo přistoupení k dluhu, protože by se to dotklo právní sféry třetí osoby, která nemusí o takovém zákazu ani vědět. V případě bezúplatného zajištění, převzetí dluhu nebo přistoupení k dluhu by tak pouze společníkovi (osobě jemu blízké) vznikla povinnost vydat bezdůvodné obohacení, které získal takovým plněním, ale právní jednání (zajištění) ve vztahu ke třetím osobám by bylo platné a účinné. To k naplnění smyslu a účelu zákazu obsaženého v § 40 odst. 5 z. o. k. zcela postačí.

Výjimky ze zákazu poskytovat bezúplatná plnění 

V § 40 odst. 5 z. o. k. jsou současně uvedeny výjimky ze zákazu bezúplatného plnění. V těchto případech je možné poskytnout bezúplatné plnění i bez souhlasu valné hromady. Tím však nejsou členové statutárního orgánu zbaveni povinnosti při poskytování bezúplatných plnění vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. 

Důvodová zpráva k novele z. o. k. většinu výjimek nijak nevysvětluje a jen lakonicky uvádí: „Není však účelné zakázat veškerá bezúplatná plnění poskytovaná společností; proto se navrhuje vyjmout z tohoto zákazu dary obvyklé, slušnostní a dary na veřejně prospěšný účel (viz též § 591 o. z.).“ Důvodová zpráva se odvolává na § 591 o. z., který upravuje výjimky z možnosti domáhat se relativní neúčinnosti bezúplatných jednání. Na rozdíl od § 591 o. z. chybí výjimka, že jde o plnění povinnosti uložené zákonem. Výše jsme dovodili, že z povahy věci plyne, že ust. § 40 odst. 5 nelze vztáhnout na plnění povinností, které má obchodní korporace vůči společníkům a které plynou z korporačního práva. Celá řada stanovených výjimek však bude v praxi zřejmě působit výkladové problémy.

Obvyklé příležitostné dary

První z nich budou nepochybně obvyklé příležitostné dary podle § 40 odst. 5 písm. a) z. o. k. Ve vztahu ke komu je třeba posuzovat obvyklost? Ve vztahu k dárci nebo obdarovanému? Luboš Tichý[2] dovozuje, že obvyklost se posuzuje ve vztahu k obdarovanému. S tímto názorem pro účely interpretace § 40 odst. 5 písm. a) z. o. k. nesouhlasíme. Podle našeho názoru jde naopak o obvyklé příležitostné dary, které poskytují obchodní korporace (např. upomínkové a propagační předměty, účast na akcích, které obchodní korporace jinak pořádají pro své klienty, jako je bezplatná účast na divadelním představení, koncertu apod., pozornosti ku příležitosti vánočních svátků či narozenin společníka). Není podle našeho názoru přijatelné, že v případě, kdy společník nebo osoba jemu blízká dostává obvykle dary v řádu desítek nebo stovek tisíc korun, by mu mohla takové dary poskytovat i obchodní korporace, jejímž je společníkem.

Věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel

Jednoduchá není ani interpretace výjimky uvedené v § 40 odst. 5 písm. b) z. o. k., tedy co je věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel. Věnováním je zde třeba rozumět bezúplatné plnění poskytnuté společníkovi nebo osobě jemu blízké, pokud toto plnění má sloužit veřejně prospěšnému účelu. Soudíme, že věnování musí pro účely uvedené výjimky zajišťovat přímo či nepřímo veřejně prospěšný účel. Mohlo by snad jít o případ, kdy společník organizuje sbírku, jejíž výtěžek má být po­užit na veřejně prospěšný účel, nebo společník je právnická osoba založená za účelem uspokojování veřejných potřeb či za jiným veřejně prospěným účelem (např. nadace či nadační fondy). Zde však může nastat problém, že společník bude zvýhodněn oproti ostatním společníkům. Zde je třeba souhlasit s L. Tichým,[3] který uvádí: „Zde je třeba přihlížet ke konkrétním poměrům daného případu, k majetkovým poměrům dárce, a přitom hodnotit účel věnování na veřejně prospěšný účel.“

V každém případě však bude nutné zkoumat, zda je příslušný dar poskytnut v přiměřené výši. Zda je konkrétní věnování či dar přiměřené, je nutné posuzovat podle podmínek konkrétní obchodní korporace, účelu, za kterým byla založena, hospodářských výsledků obchodní korporace (tj. zda se tím neobcházejí pravidla pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů), výše darů, které obchodní korporace obvykle poskytuje na dobročinné účely v rámci svého CSR (corporate social responsibility) programu apod.

Mravní závazek a ohledy slušnosti 

Ještě složitější je situace ve vztahu k výjimce obsažené v § 40 odst. 5 písm. c) z. o. k. Zde má jít o plnění, pro které není právní titul, a má být vyhověno jen mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. V této souvislosti si dovedeme představit nevratnou výpomoc finanční nebo jinou pomoc společníkovi nebo osobám jemu blízkým, kteří se nacházejí ve složité životní situaci v důsledku nemoci, zdravotního postižení, vyhlášení výjimečného či nouzového stavu nebo jsou obětí násilného trestného činu, anebo prožívají útrapy způsobené válečnými událostmi v místě, kde se zdržují, apod. To, zda v daném případě obchodní korporace vyhověla mravnímu závazku či ohledům slušnosti, je možné posuzovat pouze s ohledem na konkrétní okolnosti případu.

Analogicky k judikatuře k § 591 o. z. by bylo možné konstatovat, že je nutné přihlédnout zejména k tomu, o jaké konkrétní plnění jde, zda je v dané situaci ospravedlnitelné, že tímto bezúplatným plněním obchodní korporace zvýhodní svého společníka nebo osobu jemu blízkou na úkor jiných společníků či věřitelů, zda je obchodní korporací poskytnuté plnění za daných okolností přiměřené majetkovým poměrům obchodní korporace a zda se poskytnutím plnění podstatně nesnižuje hodnota majetku obchodní korporace, v jaké majetkové (popř. sociální) situaci se v době poskytnutí bezúplatného plnění nachází nabyvatel tohoto plnění a jakou subjektivní hodnotu pro něj toto plnění představuje (s ohledem na mimoprávní rovinu v podobě „mravního“ závazku či „ohledů slušnosti“), ale i k tomu, zda tímto plněním obchodní korporace skutečně chtěla vyhovět svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, tj. zda skutečným úmyslem nebylo zkrácení věřitelů či nedůvodné zvýhodnění určitého akcionáře. [4]

Výhody poskytované podle zákona

Poslední výjimka uvedená v § 40 odst. 5 písm. d) z. o. k. je dostatečně objasněna v důvodové zprávě k novele z. o. k., kde se uvádí: „Dále se z tohoto zákazu vyjímají výhody (pokud by měly být bezúplatným plněním), které lze poskytovat v souladu se zákonem – srov. § 254 odst. 1§ 575 odst. 1 písm. c) z. o. k. Tato úprava je speciální, nicméně pro posílení právní jistoty a předcházení sporům a výkladovým problémům se výjimka formuluje výslovně. Stejně tak jsou ve vztahu k tomuto zákazu speciální i některá další zákonná pravidla, která ostatně ani nebudou představovat bezúplatné plnění – např. převod družstevního bytu do vlastnictví (§ 751).“ Poskytování výhod však neupravuje jen zákon o obchodních korporacích, ale i jiné zákony. Tak např. § 70 odst. 1 písm. f) zákona o přeměnách stanoví, že projekt fúze obsahuje všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje“. Bude-li takovou osobou společník nebo osoba jemu blízká, může jí být taková výhoda poskytnuta, i když se ust. § 40 odst. 1 písm. d) z. o. k. výslovně zmiňuje jen o výhodách poskytovaných podle zákona o obchodních korporacích. To koneckonců naznačuje i důvodová zpráva.

Závěr 

S účinností k 1. lednu 2021 nabude účinnosti velká novela zákona o obchodních korporacích (zákon č. 33/2020 Sb.), která podstatným způsobem ovlivní celou řadu institutů. Dílčích změn dozná též regulace transakcí mezi obchodní korporací a jejími společníky, když zákon o obchodních korporacích přináší zákaz obchodní korporace poskytovat (až na stanovené výjimky) společníkům bezúplatná plnění. Předkládaný příspěvek si všímá vybraných výkladových či obecně sporných otázek, které jsou s touto novou právní regulací spojeny, a to i ve spojitosti s vnitroskupinovými transakcemi.

Článek byl publikován na stránkách Advokátního deníku a v časopise Bulletin advokacie.


[1] Příspěvek vychází z připravovaného 2. vydání komentáře k zákonu o obchodních korporacích (Wolters Kluwer).

[2] L. Tichý in J. Švestka, J. Dvořák, J. Fiala a kol.: Občanský zákoník, Komentář, Svazek I., Wolters Kluwer, Praha 2014, str. 1505.

[3] Op. cit. sub 2.

[4] Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 867/2018.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články