Nezapomeňte na povinnost zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, všem účetním jednotkám, které jsou zapsány ve veřejných rejstřících, popřípadě těm, kterým to stanoví zvláštní zákon. Jedná se o obchodní korporace, společenství vlastníků jednotek, spolky, ústavy a nadace.
Lhůty pro zveřejnění účetní závěrky
Zákonná lhůta založení je do 30 dnů od schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem společnosti a zároveň nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Účetní závěrku auditovaných společností je nutné zveřejnit do 30 dnů po splnění dvou podmínek, po jejím ověření auditorem a po jejím schválení valnou hromadou nebo jediným společníkem. V případě, že nedojde ke schválení ÚZ, je i v tomto případě potřeba ji zveřejnit, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.
Zakládané listiny
Rozsah zveřejňovaných dokumentů závisí na velikosti (kategorizaci) účetní jednotky. Účetní jednotky se podle zákona o účetnictví dělí podle hodnoty aktiv a počtu zaměstnanců na mikro, malé, střední a velké.
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku v takovém rozsahu, který vyžaduje § 18 odst. 4 zákona o účetnictví, tzn. v plném nebo zkráceném, a to včetně zprávy ověřené auditorem v případě, že účetní jednotka splňuje kritéria pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem.
Neauditované mikro a malé účetní jednotky mohou zveřejnit pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu v účetní závěrce.
Střední a velké účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v plném rozsahu, tzn. rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu v účetní závěrce, cash flow, přehled o změnách vlastního kapitálu.
V případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem – výroční zprávu, zprávu auditora, zprávu o vztazích a rozhodnutí o rozdělení zisku.
Tyto dokumenty se vyhotovují a zakládají do sbírky listin v českém jazyce. Zveřejnění účetní závěrky je povinností statutárního orgánu společnosti.
Jakým způsobem lze zveřejnit účetní závěrku
Prostřednictvím zaslané žádosti o uložení dokumentů elektronicky na místní příslušný rejstříkový soud datovou schránkou. Případně webovou aplikací ePodatelna nebo emailem s elektronickým podpisem.
Od 1. 1. 2022 mají obchodní korporace možnost při podání daňového přiznání vyplnit speciální přílohu s názvem žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku. Na jejím základě dojde ke zveřejnění účetní závěrky přímo správcem daně. Tento způsob je vhodný zejména pro mikro a malé účetní jednotky bez povinnosti auditu. V rámci podání daňového přiznání poskytují správci daně veškeré dokumenty a prostřednictvím žádosti požádají správce daně o uložení do sbírky listin.
Na stránkách finanční zprávy jsou k dispozici vybrané dotazy k novele zákona o účetnictví v souvislosti s předáváním účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně. Dotazy a odpovědi navazují na zveřejněnou informaci k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb.
Sankce za nezveřejnění dokumentů
Za porušení povinnosti založení účetní závěrky může správce daně vyměřit pokutu, a to dle § 37a zákona o účetnictví ve výši až 3 % z netto hodnoty aktiv. Kromě finančního úřadu hrozí postih společnostem i od rejstříkového soudu dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který stanovuje pokutu až do výše 100 tis. Kč. Soud může i zahájit řízení o zrušení společnosti, pokud není předložena ke zveřejnění účetní závěrka za dvě po sobě jdoucí období a současně účetní jednotka nereaguje na výzvy rejstříkového soudu k nápravě.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



