Nová regulace evidence skutečných majitelů – shrnutí zásadních změn
V našich předešlých článcích jsme Vás již průběžné informovali o vývoji nové legislativní úpravy v souvislosti s evidencí skutečných majitelů.
Nová legislativní úprava reaguje na povinnost transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále jen „V. AML směrnice“).
Spolu s novým zákonem přichází i novelizace zákona o veřejných rejstřících[1] a AML zákona[2]. Poslanecká sněmovna po vrácení návrhu zákona Senátem setrvala na svém původním znění. Zákon byl podepsán 22. ledna 2021 prezidentem republiky a dne 3. února 2021 došlo k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů pod číslem 37/2021 Sb., a účinnosti nabývá dne 1. června 2021.
Obecně
V praxi docházelo k častému opomíjení povinnosti zápisu skutečných majitelů, kterému přispívala i absence sankcí či pokut, které by povinnost lépe vynutily. Nejen na toto reaguje nová V. AML směrnice a v jejím důsledku pak pravidla přenesená do nového zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Evidenční zákon“). Evidenční zákon přináší nové koncepční změny v rámci této problematiky společně s novými instituty, které mají za cíl promítnout evropské požadavky a zefektivnit povinnost zápisu.
Definice pojmu skutečný majitel a související pojmy
Dle ustanovení § 2 písm. e) Evidenčního zákona je za skutečného majitele považována každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.
Koncovým příjemcem (blíže ust. § 3 Evidenčního zákona):
- právnické osoby je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než̌ 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, a tento prospěch dále nepředává;
- obchodní korporace je každá osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace vetší než 25 %, a tento podíl na prospěchu dále nepředává.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



