Nová regulace evidence skutečných majitelů – shrnutí zásadních změn

Nová legislativní úprava reaguje na povinnost transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále jen „V. AML směrnice“).

Spolu s novým zákonem přichází i novelizace zákona o veřejných rejstřících[1] a AML zákona[2]. Poslanecká sněmovna po vrácení návrhu zákona Senátem setrvala na svém původním znění. Zákon byl podepsán 22. ledna 2021 prezidentem republiky a dne 3. února 2021 došlo k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů pod číslem 37/2021 Sb., a účinnosti nabývá dne 1. června 2021.

Obecně

V praxi docházelo k častému opomíjení povinnosti zápisu skutečných majitelů, kterému přispívala i absence sankcí či pokut, které by povinnost lépe vynutily. Nejen na toto reaguje nová V. AML směrnice a v jejím důsledku pak pravidla přenesená do nového zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Evidenční zákon“). Evidenční zákon přináší nové koncepční změny v rámci této problematiky společně s novými instituty, které mají za cíl promítnout evropské požadavky a zefektivnit povinnost zápisu.

Definice pojmu skutečný majitel a související pojmy

Dle ustanovení § 2 písm. e) Evidenčního zákona je za skutečného majitele považována každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.

Koncovým příjemcem (blíže ust. § 3 Evidenčního zákona):

1. právnické osoby je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než̌ 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, a tento prospěch dále nepředává;
2. obchodní korporace je každá osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace vetší než 25 %, a tento podíl na prospěchu dále nepředává.