Jedná se o soubor průřezových opatření (regulujících zejména otázku běhu procesních lhůt), jejichž společným jmenovatelem je vztah k předpisům v gesci Ministerstva spravedlnosti. Zákon přináší změnu řady procesních i hmotněprávních předpisů, např. občanského soudního řádu, správního řádu, insolvenčního zákona a řady dalších právních předpisů. Ambicí autora není popsat všechny změny řešené zákonem, cíl tohoto článku je podstatně subtilnější – přinést stručný výčet dopadů lex covid do sféry obchodních korporací.
Zákon není přímou novelizací zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), jedná se toliko o intertemporální právní normu. Lex covid vnáší do sféry činnosti obchodních korporací (obchodních společností a družstev) řadu zmírňujících opatření, avšak výhradně po dobu trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. 12. 2020 (§ 18).
Konkrétně se jedná o to, že orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání (§ 19 odst. 1). Nejsou-li podmínky pro rozhodování podle výše uvedeného regulovány zákonem ani zakladatelským právním jednáním, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán s tím, že tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním (§ 19 odst. 2). V případě družstev se pak nepoužije ust. § 652 odst. 2 ZOK, který zapovídá rozhodování per rollam v případě rozhodování delegátů, na které se naopak nově obdobně použijí obecná ustanovení ZOK o hlasování per rollam v družstvu (§ 19 odst. 3).
Dalším okruhem změn je prodloužení funkčního období člena voleného orgánu, kterému skončilo v rozhodné době funkční období, a to až do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii; to platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii (§ 20 odst. 1). Lex covid zavádí rovněž možnost kooptací členů volených orgánů i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání, avšak jen za podmínek, že neklesne počet členů voleného orgánu právnické osoby pod polovinu, kdy k přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu všech stávajících členů orgánu, neurčuje-li zakladatelské právní jednání jinak (§ 20 odst. 3).
Lex covid rovněž reaguje na faktickou nemožnost pořádání valných hromad kapitálových společností a členských schůzí družstev, když ve svém § 21 stanoví: Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020; ustanovení § 181 odst. 2, § 403 odst. 1 a § 638 odst. 2 zákona obchodních korporacích se nepoužijí. Důležitá je zejména poslední věta, která po dobu trvání mimořádného opatření ruší povinnost svolat schůzi nejvyššího orgánu obchodní korporace k projednání účetní závěrky do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Lze si však klást otázku, proč zákonodárce nezahrnul do ust. § 21 rovněž osobní společnosti, tedy veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Není zcela jasné, zda se jedná o záměr nebo opomenutí zákonodárce.
Ve vztahu k obchodním korporacím obsahuje lex covid ještě jedno, ryze přechodné ustanovení, dopadající na situaci, kdy uplynulo funkční období člena voleného orgánu v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se funkce člena voleného orgánu obnoví, souhlasí-li s tím a nebyl-li již na jeho místo zvolen člen nový. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem doručení souhlasu s obnovením funkce právnické osobě a zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření (§ 22 odst. 1). Rovněž se stanoví, že bylo-li rozhodování orgánu právnické osoby s využitím technických prostředků svoláno nebo rozhodování mimo zasedání v písemné formě zahájeno přede dnem skončení mimořádného opatření při epidemii, dokončí se za podmínek stanovených v tomto zákoně (§ 22 odst. 2).
Závěrem lze konstatovat, že lex covid přináší ve vztahu k činnosti orgánů obchodních korporací logickou a potřebnou úpravu. Na velmi častou otázku, zda i v současné situaci je nutné projednat účetní závěrku společnosti nejpozději do 30. 6. 2020 lze tedy odpovědět, že nikoliv.
Diskuze k článku ()