COVID-19 a plnění smluvních závazků. Co dělat, když vám mimořádné opatření zrušilo zaplacenou akci?
Epidemie onemocnění COVID-19 a opatření, která za účelem zamezení šíření tzv. koronaviru přijímají české úřady, komplikují či přímo znemožňují pořádání větších akcí.
Obecně platí, že smlouvy mají být plněny, a to, že plnění se může v některých případech stát obtížnějším na tom zpravidla nic nemění. Aktuální vývoj epidemiologické situace výskytu onemocnění COVID-19 nicméně může v některých situacích prolomit uvedené pravidlo tím, že založí tzv. podstatnou změnu vnějších okolností. V některých případech dokonce může vést i k automatickému zániku závazků ze smlouvy pro nemožnost jejich plnění.
Za podstatnou změnu okolností považuje zákon situaci, která založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr. Jinými slovy, hodnota plnění, která byla smluvními stranami nastavena v době uzavírání smlouvy, se vývojem situace dostane v době plnění do výrazné nerovnováhy.
Ve většině případů se nejspíše smluvní strany domluví na změně závazku bez dalšího. Na tyto situace pamatuje ale i občanský zákoník. Pokud dojde k popsané změně okolností, zakládá občanský zákoník v ustanovení § 1765 odst. 1 nárok znevýhodněné smluvní strany na obnovu jednání o smlouvě. Připomínáme, že předpokladem vzniku tohoto nároku je, že na sebe dotčená smluvní strana nepřevzala nebezpečí změny okolností ve smyslu odst. 2 uvedeného paragrafu.
Konkrétní situace bude vždy třeba posuzovat individuálně s přihlédnutím k ustanovením příslušné smlouvy, obchodních podmínek a i k očekáváním smluvních stran, která měly v době uzavírání smlouvy.
Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě například na změně termínu konání akce, je možné obrátit se i na soud, který závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo jej zruší. Tento postup s sebou přináší též riziko, neboť v případném soudním řízení není soud vázán návrhem znevýhodněné strany.
V návaznosti na vydaná opatření je možné, že ve specifických případech nebude konkrétní akci možno konat vůbec z důvodu nemožnosti plnění. Tyto situace jsou upraveny v § 2006 a 2007 občanského zákoníku. Dojde-li k naplnění zákonných předpokladů, závazek zaniká automaticky přímo ze zákona a otevírá se tak možnost požadovat vrácení bezdůvodného obohacení po druhé smluvní straně.
Další články
Jedna krabice, dvě sady pravidel: co obalové nařízení PPWR znamená pro české firmy
Od 12. srpna 2026 se v celé EU používá nové obalové nařízení PPWR (nařízení (EU) 2025/40). V Česku vedle něj dál běží starý známý zákon o obalech č. 477/2001 Sb. Kdo prodává zboží v krabici, sáčku nebo lahvi, hraje tedy hru se dvěma sadami pravidel najednou. Projdeme ji krok za krokem a bez paragrafové mlhy. Paragrafy necháme v závorkách pro ty, kdo si chtějí vše ověřit. Stav k 23. 10. 2026.
Francouzský úřad CNIL udělil společnosti Extia pokutu 300 000 eur za ignorování žádostí o výmaz údajů
Ochrana osobních údajů není jen teoretickou záležitostí na papíře, což na vlastní kůži pocítila francouzská poradenská a technologická společnost Extia. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů jí udělil pokutu ve výši 300 000 eur (přibližně 7,5 milionu Kč).
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.


