Zákon o odkladu splácení úvěrů
Vláda schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 jakož i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Návrh ještě musí schválit Parlament, přičemž k projednání by mělo dojít tento týden v režimu legislativní nouze.
Co návrh do vztahů mezi úvěrovaným (spotřebitelem i podnikatelem) a úvěrujícím (jen podnikatel) přináší?
Na jaké typy úvěrů se má zákon vztahovat?
Zákon se vztahuje na úvěr, peněžitou zápůjčku, odloženou platbu či jinou obdobnou finanční službu poskytnutou na území České republiky. Netýká se například úvěrů v prodlení delším než 30 dnů, úvěrových rámců (revolving, kontokorent, kreditní karta) či nájmu nebo leasingu bez povinnosti odkupu. Nezáleží na tom, zda je některý ze subjektů česká či zahraniční osoba, ani na právu rozhodném pro úvěrový vztah.
Kdy musejí být úvěry sjednané a čerpané?
Obojí musí nastat před 26. březnem 2020. U hypoték a úvěrů ze stavebního spoření stačí, je-li úvěr před 26. březnem 2020 jen sjednán.
Co je ochranná doba?
O délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů a prodlužuje se o ni doba trvání zajištění. Fyzické osobě se odkládá i splácení úroků prodloužením splátkového kalendáře nebo odkladem za ochrannou dobu, právnická osoba hradí úroky průběžně v původních lhůtách. Fyzické osoby nemusejí v ochranné době hradit ani poplatky či jiné částky. Platby souvisejícího pojištění k úvěru (včetně pojištění vozidel k leasingu či pojištění nemovitosti k hypotéce) však nadále probíhají dle sdělení úvěrujícího. O ochrannou dobu se také prodlužuje doba fixace úvěru.
Mění se nějak výše úroků?
Pouze pro spotřebitele – pro ty je po ochrannou dobu úrok stanoven jako repo sazba zvýšená o osm procentních bodů, není-li původně sjednaný úrok nižší.
Uplatní se na mě ochranná doba automaticky?
Neuplatní, je třeba o ni úvěrujícího požádat způsobem, který úvěrující určí, přičemž ochranná doba započne běžet od prvního dne měsíce následujícího po podání žádosti. Do 30 dnů od podání žádosti dostane žadatel vyrozumění o počátku a konci ochranné doby i platbách, které je třeba po jejím skončení zaplatit. Automaticky se však uplatní zákaz plateb souvisejících s prodlení u úvěrovaného, který je fyzickou osobou.
Může úvěrující mou žádost o ochrannou dobu zamítnout?
Nemůže, úvěrující pouze posoudí, zda má žádost všechny náležitosti, jinak ji zkoumat ani vyhodnocovat nebude.
Jak dlouhou ochrannou dobu mohu zvolit?
Ochranná doba trvá do konce října 2020, je ale možné požádat o zkrácenou ochrannou dobu do konce července 2020.
Jak se může informace o ochranné době promítnout do mých záznamů v registru dlužníků?
Pokud bude tato informace dlužnickým registrům předána, musí být doplněna o údaj, že jde o ochrannou dobu v souvislosti s COVID-19. Pro posouzení úvěruschopnosti dlužníka se k ní nepřihlíží.
Mám v ochranné době jako úvěrovaný nějaké jiné povinnosti?
Ano, v ochranné době nesmím nakládat se svým majetkem, ze kterého by se mohl úvěrující uspokojit, s výjimkou běžného hospodaření. Důvodová zpráva uvádí jako příklady zakázaných jednání zejména výplaty spřízněným osobám ze skupiny společností (dividendy a zálohy na ně, jiné vlastní zdroje, splácení či převzetí půjčky, mimořádné odměny managementu).
Pokud už jsem byl se splácením v prodlení i před 26. březnem 2020, mám nárok na nějaké úlevy?
Spotřebitelé v prodlení delším než 90 dnů hradí pouze úrok ve výši repo sazby navýšené o osm procentních bodů, případně úrok ve sjednané nižší výši. Pro podnikající fyzické osoby se pak na sankční platby při prodlení nad 90 dnů použijí stejné limity jako na spotřebitele s výjimkou limitu celkové výše smluvních pokut 200 000 Kč.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.




