Vyloučení veřejnosti ze soudních jednání týkajících se známých osobností

Známost rodičů zvyšuje riziko, že se soukromé záležitosti nezletilých dostanou do veřejného prostoru, což může negativně ovlivnit jejich osobní život a vývoj. Při rozhodování o vyloučení veřejnosti v takových případech musí soudy pečlivě zvažovat, zda je veřejný zájem na sledování řízení dostatečně silný, aby převážil nad právem dítěte na ochranu soukromí, zvláště když se jedná o rodiny pod drobnohledem médií.

Jednání před soudem je podle českého práva zásadně veřejné, což je klíčovým principem zajišťujícím veřejnost a kontrolu soudního procesu. Tento princip je zakotven v několika právních předpisech, včetně Ústavy, Listiny základních práv a svobod a občanského soudního řádu. Článek 96 odst. 2 Ústavy stanoví, že „Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.“ Podobně i článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo na veřejné projednání věci, a to bez zbytečných průtahů, v přítomnosti účastníků, s možností vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Výjimky z veřejnosti jednání jsou možné pouze v případech stanovených zákonem. Občanský soudní řád v ustanovení § 166 odst. 1 potvrzuje, že jednání je veřejné, a v odst. 2 téhož paragrafu specifikuje, že veřejnost může být vyloučena pouze tehdy, pokud by veřejné projednání ohrozilo tajnost utajovaných informací, obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost. Na unijní úrovni je právo na veřejné projednání garantováno článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zajišťuje spravedlivé, veřejné a přiměřeně rychlé řízení nezávislým a nestranným soudem. I zde je však vyjmenováno, v jakých případech může být veřejnost vyloučena, a to zejména z důvodů ochrany morálky, veřejného pořádku, národní bezpečnosti, zájmů nezletilých nebo ochrany soukromí účastníků.

Při rozhodování o vyloučení veřejnosti v řízeních, kde figurují známé osobnosti, soudy pečlivě zvažují obecný zájem na veřejnosti a kontrole soudního procesu, který podporuje právní povědomí veřejnosti, proti zájmu nezletilých na ochraně jejich soukromí a osobních údajů. Důležitou součástí těchto úvah je i otázka, zda a jak by měly být děti chráněny před tzv. sharentingem, tedy zveřejňováním informací o jejich aktivitách a soukromí na sociálních sítích, což může zahrnovat i nežádoucí sdílení citlivých informací ze soudního řízení. Soudy si musí být vědomi při rozhodování o péči o děti, že veřejné projednávání záležitostí týkajících se péče o nezletilé může mít vážné dopady do jejich soukromého života. Odborná literatura obvykle nepovažuje účast veřejnosti na jednáních celebrit za problematickou, například v případech týkajících se autorských práv, avšak v případě jednání ve věcech péče o jejich nezletilé děti musí soud zvážit, jestli zvláštní zájem spočívající v ochraně soukromí neodůvodňuje vyloučení veřejnosti. Dané jednání se totiž netýká společensky známého působení účastníka, ale týká se jeho dětí a jejich zájmů. Z výše uvedených důvodů soudy tedy zdůrazňují požadavek nejen vnitrostátní, ale také unijní právní úpravy na zvláštní ochranu, která je poskytována právě nezletilým dětem a která odůvodňuje vyloučení veřejnosti.[2][1]

Na závěr je nutné zdůraznit, že v řízeních o péči o nezletilé známých osobností je důležité chránit soukromí dětí před nechtěnou publicitou. Soudy mají povinnost zajistit, aby se citlivé informace týkající se nezletilých nedostaly do veřejného prostoru, což by mohlo nepříznivě ovlivnit jejich život a vývoj. Výjimky z principu veřejnosti jednání jsou v těchto případech opodstatněné, neboť ochrana nezletilých dětí je zásadním požadavkem jak vnitrostátní, tak i unijní právní úpravy. V těchto specifických situacích musí soudy upřednostnit zájmy dětí před zájmem veřejnosti na informovanosti, jelikož jde o záležitosti, které výrazně přesahují běžný rámec veřejné kontroly soudního řízení.