Svěřenské fondy i zahraniční trusty působící v ČR čeká povinná veřejná evidence i daňové změny
Na sklonku roku 2016 vstoupila v platnost historicky první „technická“ novela zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku (a některých dalších souvisejících zákonů). Z pohledu svěřenských fondů je nejzásadnější novinkou povinná evidence svěřenských fondů, která se zřizuje k 1. 1. 2018.
Zřízení a vznik
Evidence svěřenských fondů byla včleněna do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Svěřenský fond bude obdobně jako obchodní korporace nejprve zřízen – okamžikem, kdy se správce ujme správy vyčleněného majetku – a až následně vznikne dnem zápisu do evidence.
Rozsah zapisovaných informací
Správce svěřenského fondu je povinen zapsat fond do evidence bez zbytečného odkladu po jeho zřízení. Do veřejné evidence se zapisují svěřenské fondy zřízené podle českého právního řádu i svěřenské fondy nebo obdobná zřízení, která se řídí právem cizího státu, avšak působí na území ČR. Do evidence správce dále uvede označení svěřenského fondu, den jeho vzniku, zrušení nebo zániku správy s uvedením právního důvodu a den jeho zániku, identifikační číslo přidělené rejstříkovým soudem, účel svěřenského fondu a jméno a kontaktní údaje správců a způsob, jakým mohou za svěřenský fond jednat. Stejně jako u ostatních veřejných rejstříků platí i zde princip materiální publicity – informace, které jsou uvedeny v evidenci, jsou považovány za správné a proti osobě, která jedná s důvěrou k takto zveřejněným údajům, nelze namítat jejich nesoulad se skutečností nebo jinou nesprávnost.
V evidenci budou dále uvedeny konkrétní údaje o osobách spjatých se svěřenským fondem, které však nebudou veřejně přístupné, a to ani v oficiálním výpise. Rejstříkovému soudu bude třeba k těmto neveřejným účelům sdělit informace mimo jiné o obmyšlených osobách, zakladateli fondu a osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu v rozsahu jméno, adresa bydliště, datum narození a rodné číslo, bylo-li přiděleno.
Úplný přístup k údajům
Osobní údaje zapisované do evidence mohou být výjimečně zpřístupněny v úplném opise, avšak pouze pokud k tomu v evidenci uvedená osoba udělí svůj souhlas nebo pokud tuto možnost připouští zákon. Ze zákona je povoleno vydání úplného opisu včetně osobních údajů správci, osobě, která prokáže právní zájem, nebo v souvislosti s výkonem správy a činnosti vybraných institucí – soudu pro účely soudního řízení, orgánům činným v trestním řízení, správci daně pro účely výkonu jejich správy, vybraným institucím při plnění povinností v rámci opatření proti legalizaci peněz z trestné činnosti, České národní bance či Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Sbírka listin
Stejně jako u ostatních rejstříků bude součástí evidence sbírka listin. Do ní bude zakládán statut, rozhodnutí o jmenování nebo odvolání správce, smlouva o zvýšení majetku ve svěřenském fondu, rozhodnutí o zrušení fondu a další zásadní písemnosti. Obsahuje-li listina osobní údaje zakladatele, obmyšleného nebo osoby vykonávající dohled, nebude ve sbírce zveřejněna.
Ustanovení novely ve věci svěřenských fondů budou účinná od 1. 1. 2018. Svěřenské fondy vzniklé do tohoto data budou muset být dopsány do evidence do 6 měsíců od účinnosti. Sankcí za nesplnění této povinnosti pak bude ukončení správy svěřenského fondu.
Osvobození přijatých podílů na zisku od daně
V tomto roce by také mohlo dojít k pozitivní změně v oblasti zdanění svěřenských fondů. V současné době je v Parlamentu projednáván návrh na osvobození podílů na zisku vyplácených svěřenskému fondu od daně z příjmů. To znamená, že bude-li svěřenský fond držet alespoň desetiprocentní podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti (české či ve stanovených případech i zahraniční), bude výplata svěřenskému fondu osvobozena od srážkové daně, resp. v případě zahraniční dceřiné společnosti nebude zahrnována do samostatného základu daně.
Jedná se o odbourání poměrně zásadní daňové překážky, která dosud svěřenské fondy znevýhodňovala.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



