Svěřenské fondy i zahraniční trusty působící v ČR čeká povinná veřejná evidence i daňové změny
Na sklonku roku 2016 vstoupila v platnost historicky první „technická“ novela zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku (a některých dalších souvisejících zákonů). Z pohledu svěřenských fondů je nejzásadnější novinkou povinná evidence svěřenských fondů, která se zřizuje k 1. 1. 2018.
Zřízení a vznik
Evidence svěřenských fondů byla včleněna do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Svěřenský fond bude obdobně jako obchodní korporace nejprve zřízen – okamžikem, kdy se správce ujme správy vyčleněného majetku – a až následně vznikne dnem zápisu do evidence.
Rozsah zapisovaných informací
Správce svěřenského fondu je povinen zapsat fond do evidence bez zbytečného odkladu po jeho zřízení. Do veřejné evidence se zapisují svěřenské fondy zřízené podle českého právního řádu i svěřenské fondy nebo obdobná zřízení, která se řídí právem cizího státu, avšak působí na území ČR. Do evidence správce dále uvede označení svěřenského fondu, den jeho vzniku, zrušení nebo zániku správy s uvedením právního důvodu a den jeho zániku, identifikační číslo přidělené rejstříkovým soudem, účel svěřenského fondu a jméno a kontaktní údaje správců a způsob, jakým mohou za svěřenský fond jednat. Stejně jako u ostatních veřejných rejstříků platí i zde princip materiální publicity – informace, které jsou uvedeny v evidenci, jsou považovány za správné a proti osobě, která jedná s důvěrou k takto zveřejněným údajům, nelze namítat jejich nesoulad se skutečností nebo jinou nesprávnost.
V evidenci budou dále uvedeny konkrétní údaje o osobách spjatých se svěřenským fondem, které však nebudou veřejně přístupné, a to ani v oficiálním výpise. Rejstříkovému soudu bude třeba k těmto neveřejným účelům sdělit informace mimo jiné o obmyšlených osobách, zakladateli fondu a osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu v rozsahu jméno, adresa bydliště, datum narození a rodné číslo, bylo-li přiděleno.
Úplný přístup k údajům
Osobní údaje zapisované do evidence mohou být výjimečně zpřístupněny v úplném opise, avšak pouze pokud k tomu v evidenci uvedená osoba udělí svůj souhlas nebo pokud tuto možnost připouští zákon. Ze zákona je povoleno vydání úplného opisu včetně osobních údajů správci, osobě, která prokáže právní zájem, nebo v souvislosti s výkonem správy a činnosti vybraných institucí – soudu pro účely soudního řízení, orgánům činným v trestním řízení, správci daně pro účely výkonu jejich správy, vybraným institucím při plnění povinností v rámci opatření proti legalizaci peněz z trestné činnosti, České národní bance či Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Sbírka listin
Stejně jako u ostatních rejstříků bude součástí evidence sbírka listin. Do ní bude zakládán statut, rozhodnutí o jmenování nebo odvolání správce, smlouva o zvýšení majetku ve svěřenském fondu, rozhodnutí o zrušení fondu a další zásadní písemnosti. Obsahuje-li listina osobní údaje zakladatele, obmyšleného nebo osoby vykonávající dohled, nebude ve sbírce zveřejněna.
Ustanovení novely ve věci svěřenských fondů budou účinná od 1. 1. 2018. Svěřenské fondy vzniklé do tohoto data budou muset být dopsány do evidence do 6 měsíců od účinnosti. Sankcí za nesplnění této povinnosti pak bude ukončení správy svěřenského fondu.
Osvobození přijatých podílů na zisku od daně
V tomto roce by také mohlo dojít k pozitivní změně v oblasti zdanění svěřenských fondů. V současné době je v Parlamentu projednáván návrh na osvobození podílů na zisku vyplácených svěřenskému fondu od daně z příjmů. To znamená, že bude-li svěřenský fond držet alespoň desetiprocentní podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti (české či ve stanovených případech i zahraniční), bude výplata svěřenskému fondu osvobozena od srážkové daně, resp. v případě zahraniční dceřiné společnosti nebude zahrnována do samostatného základu daně.
Jedná se o odbourání poměrně zásadní daňové překážky, která dosud svěřenské fondy znevýhodňovala.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.




