Spojení věcí souvisejících s rozvodem manželství ke společnému řízení - část I.

Rozpad manželství je často lidsky i právně velmi komplikovanou záležitostí. Hroutící se manželský vztah může vyžadovat vedle samotného rozvodu i vyřešení celé řady dalších právních otázek. V případě manželství s nezletilými dětmi znamená nutnost vést nejméně dvě soudní řízení, a to o úpravu poměrů ke společným nezletilým dětem pro dobu po rozvodu a o rozvod manželství ve smyslu § 755 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Manželský konflikt se však může projevit také vedením řady dalších soudních řízení, např. o výživné manžela, o výživné rozvedeného manžela, o vypořádání společného jmění manželů nebo ve věcech bydlení po zániku manželství. Řízení o rozvod manželství a související řízení jsou v současnosti typicky vedena samostatně. To představuje samozřejmě časovou a finanční zátěž na straně účastníků a také soudního systému.

Že se jedná o zátěž významnou, dokládá např. to, že v roce 2019 bylo v ČR rozvedeno 24,1 tisíce manželství[1] a rozhodnuto v 14,1 tisíci řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu.[2] Řízení v ostatních výše zmíněných věcech představují z pohledu nápadu pro soudní soustavu menší zátěž, v roce 2019 bylo pravomocně rozhodnuto dohromady celkem v přibližně dvou tisících řízení ve věcech o vypořádání společného jmění manželů, výživného mezi manžely a rozvedenými manžely a bydlení po zániku manželství.[3] Z pohledu náročnosti se přesto jedná o řízení významně zatěžující soudní soustavu, což dokumentuje např. průměrná délka řízení o vypořádání společného jmění manželů, která činila v roce 2019 od zahájení do pravomocného skončení řízení 770 dnů.[4]

Proto je třeba hledat prostředky, které umožní rychlejší a efektivnější vyřešení otázek souvisejících s rozvodem manželství. Jednou z možných cest je zjednodušení rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu cestou novelizace zejména § 755 odst. 3 a § 757 o. z., např. tak, aby dohoda rodičů o úpravě poměrů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu nevyžadovala schválení soudem. Takový návrh v předchozím volebním období Poslanecké sněmovny byl předložen, avšak nebyl schválen.[5] Vedle toho je ale vhodné hledat také způsoby, jak efektivněji a hospodárněji řešit situace, kdy manželé nejsou schopni dohody, tedy v případě rozvodu se zjišťováním příčin rozvratu ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. a s tím souvisejících otázek. Tradičním nástrojem civilního práva procesního směřujícím k zajištění hospodárnosti řízení je spojení věcí, v současnosti umožněné § 112 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v zájmu hospodárnosti řízení_„může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků“._ Řada zahraničních úprav právě z výše uvedených důvodů obligatorně nebo fakultativně spojení řízení souvisejících s rozvodem manželství výslovně upravuje nebo možnost spojení dovodila soudní praxe.[6]

V současné době pro řízení v rodinněprávních věcech zákon spojení věcí explicitně a obligatorně stanovuje ve dvou situacích. Za prvé dle § 422 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je s řízením o určení otcovství spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte s výjimkou řízení o určení otcovství souhlasnými prohlášeními rodičů. Za druhé dle § 468a z. ř. s. se řízení o svéprávnosti rodiče nezletilého dítěte spojí s řízením ve věci jeho rodičovské odpovědnosti.

V dalším textu rozebereme použitelnost právní úpravy spojení věcí podle § 112 o. s. ř. pro spojení řízení o rozvod manželství se zjišťováním příčin rozvratu s některými souvisejícími řízeními, konkrétně:

• o úpravě poměrů k nezletilému dítěti pro dobu před a po rozvodu manželství jeho rodičů,
• výživné manžela,
• výživné rozvedeného manžela,
• vypořádání společného jmění manželů.