Soupis majetku zůstavitele - omezení plné odpovědnosti dědiců za zděděné dluhy podle českého práva
Smrt v naší blízké rodině je bohužel spojena nejen se ztrátou našeho příbuzného, ale také s nutností přerozdělení majetku zesnulého. Nový český občanský zákoník, který je účinný od 1. ledna 2014, významně změnil pravidla dědictví dluhů našich předků.
Podle starého českého občanského zákoníku byl za dluhy zesnulé osoby, i za přiměřené náklady spojené s pohřbem zemřelého, odpovědný dlužníkův dědic jen do výše nabytého dědictví. Pokud dědictví bylo předluženo, zpravidla bylo dáno věřitelům za účelem uspokojení jejich nároků. Od 1. ledna 2014 se situace podstatně změnila ustanoveními nového občanského zákoníku.
Současné znění občanského zákoníku stanoví, že pozůstalost se skládá z veškerých aktiv a pasiv zůstavitele. Nový občanský zákoník však také zřizuje nový právní institut, který se nazývá výhrada soupisu pozůstalosti. Dědic má právo uplatnit tento právní institut do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o jeho právu informoval. Cílem soupisu pozůstalosti je zjištění aktiv a pasiv zůstavitele a určení čisté hodnoty jmění zůstavitele v okamžiku smrti.
V případě, že dědic využije své právo výhrady soupisu pozůstalosti, odpovídá za dluhy zemřelého pouze do výše nabytého dědictví a nikoliv za částku, která převyšuje jeho dědický podíl.
Pokud jsou dědicové přesvědčeni, že jmění zemřelého je zatíženo dluhem v rozsahu přesahujícím aktiva, nejlepším způsobem, jak se zdědění dluhu vyhnout, je dědictví odmítnout. V mnoha případech však dědicové nevědí, jaký je poměr majetku a dluhů zemřelého. V těchto případech je nejlepším řešením právě výhrada soupisu pozůstalosti. Obvyklým způsobem je požádat notáře, aby provedl inventář majetku, takové řešení však může být nákladné a komplikované.
Občanský zákoník však nabízí rovněž zjednodušené metody, které mohou v některých případech nahradit soupis pozůstalosti. První z nich je společné prohlášení dědiců a druhé je soupis pozůstalosti potvrzený všemi dědici, který vyhotoví ustanovený správce pozůstalosti. Zjednodušené metody soupisu však mohou být použity pouze se souhlasem notáře, který má na starosti dané dědické řízení a účinky těchto zjednodušených metod mohou být zrušeny v případě, že dojde k významným nesrovnalostem v dědickém řízení.
Po desetiletích se tak celá koncepce výhrady soupisu majetku vrátila do českého právního řádu a její využívání bude v následujících letech jistě na vzestupu. Bohužel pro dědice, je tento institut komplikovanější a riskantnější a zavazuje je dalšími procesními závazky.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




