Zdá se, že ano. Tak např. v § 12 odst. 5 stanov společnosti Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s. ze dne 7. 7. 2015 se lze dočíst o tom, že: „Při ztrátě, zničení nebo znehodnocení listinné akcie vydá společnost náhradní listinnou akcii. Akcionář má možnost učinit příslib odškodnění, v němž se zavazuje, že nahradí příjemci slibu (akciové společnosti) škodu, která vznikne z vydání náhradní listinné akcie nebo z plnění poskytnutého i bez předložení listiny. Slib musí být učiněn písemně. Nebude-li slib uzavřen, musí společnost zničenou, ztracenou nebo jinak znehodnocenou listinnou akcii nechat umořit dle § 185i-185s OSŘ. Náhradní akcii může vydat až po umoření listinné akcie.“
Pomineme-li chybný odkaz na úpravu řízení o umoření listin, kterážto je nově zařazena v § 303 a násl. ZŘS a nikoliv arci v občanském soudním řádu, jedná se o typický případ využití slibu odškodnění.
Slib odškodnění se objevuje rovněž ve smlouvách o výkonu funkce, byť se tak děje spíše sporadicky. Obchodní korporace se v těchto případech zavazuje nahradit členovi svého orgánu škodu, která mu vznikne v souvislosti s výkonem funkce. Ohledně platnosti takové klauzule lze mít důvodné pochybnosti (§ 53 odst. 2 ZOK), proto také slib odškodnění namísto obchodní korporace dává zpravidla většinový akcionář. Používá se také při prodeji ready made společností jako důkaz toho, že se prodává opravdu „čistá“ společnost. Lze se s ním však setkat i mimo oblast korporačního práva. To už je ale na jinou debatu.
Diskuze k článku ()