Slib odškodnění neexistuje - a co když tu je...
Přiznám se, že za mých studijních let byl pro mě slib odškodnění něco jako právní yetti. Čas od času o něm padla zmínka, něco ve smyslu najdete ho v § 725 a násl. ObchZ, k čemu je to dobrý, nevím, ale budu z toho zkoušet, to bylo tak asi všechno. Jestli si danou otázku někdo někdy vylosoval, jářku nevím, ale co vím jistě, je, že slib odškodnění nezmizel, tedy existuje. Je totiž zakotven v novém občanském zákoníku (§ 2890 a násl. OZ). Používá se v praxi vůbec?
Zdá se, že ano. Tak např. v § 12 odst. 5 stanov společnosti Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s. ze dne 7. 7. 2015 se lze dočíst o tom, že: „Při ztrátě, zničení nebo znehodnocení listinné akcie vydá společnost náhradní listinnou akcii. Akcionář má možnost učinit příslib odškodnění, v němž se zavazuje, že nahradí příjemci slibu (akciové společnosti) škodu, která vznikne z vydání náhradní listinné akcie nebo z plnění poskytnutého i bez předložení listiny. Slib musí být učiněn písemně. Nebude-li slib uzavřen, musí společnost zničenou, ztracenou nebo jinak znehodnocenou listinnou akcii nechat umořit dle § 185i-185s OSŘ. Náhradní akcii může vydat až po umoření listinné akcie.“
Pomineme-li chybný odkaz na úpravu řízení o umoření listin, kterážto je nově zařazena v § 303 a násl. ZŘS a nikoliv arci v občanském soudním řádu, jedná se o typický případ využití slibu odškodnění.
Slib odškodnění se objevuje rovněž ve smlouvách o výkonu funkce, byť se tak děje spíše sporadicky. Obchodní korporace se v těchto případech zavazuje nahradit členovi svého orgánu škodu, která mu vznikne v souvislosti s výkonem funkce. Ohledně platnosti takové klauzule lze mít důvodné pochybnosti (§ 53 odst. 2 ZOK), proto také slib odškodnění namísto obchodní korporace dává zpravidla většinový akcionář. Používá se také při prodeji ready made společností jako důkaz toho, že se prodává opravdu „čistá“ společnost. Lze se s ním však setkat i mimo oblast korporačního práva. To už je ale na jinou debatu.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
