Rozsah ochrany černobílých ochranných známek
Ačkoliv společná praxe členských států EU týkající se rozsahu ochrany černobílých známek je zavedena již od roku 2014, stále se při registraci obrazových ochranných známek setkáváme s přístupem, že registrace černobílého provedení obrazové ochranné známky je pro klienta výhodnější, jelikož přináší vyšší rozsah ochrany než registrace konkrétní barevné varianty.
Před zavedením společné praxe uplatňovaly unijní státy, z nichž pouze tři měly v této oblasti zavedenou přesnou metodiku, poměrně rozlišné přístupy k rozsahu ochrany černobílých ochranných známek. Ty se pohybovaly v rozmezí od „black and white covers all“ až po přístup „what you see is what you get.“ Právě s přístupem black and white covers all se setkáváme dodnes.
Rozdílné přístupy národních úřadů lze ukázat na výsledku ankety, kterou si nechal zpracovat OHIM. Úřady v ní byly dotázány, zda by vyobrazenou dřívější černobílou ochrannou známku považovaly za totožnou pro účely: (i) uplatnění priority, (ii) posouzení relativních důvodů pro zamítnutí a (iii) prokázání řádného užívání.
©EUIPO Learning Portal
V rámci Konvergenčního programu CP 4 se proto většina národních úřadů členských států dohodla na zásadách společné praxe ohledně ochranných známek v černobílém provedení a/nebo v odstínech šedé barvy. Tyto zásady vymezují mj. jednotné pojetí totožnosti porovnávaných ochranných známek, vysvětlují pojem „nepatrný rozdíl“ (včetně konkrétních příkladů) a v případě práva přednosti a relativních důvodů pro zamítnutí stanovují princip what you see is what you get. Byla opuštěna a zavržena myšlenka, že registrace černobílé varianty ochranné známky pokrývá i všechny její barevné varianty. Ochranné známky zapsané v černobílém provedení jsou tak chráněny pouze v tomto provedení.
Závěry společné praxe vychází i z rozhodovací praxe SDEU a byly jí následně potvrzeny, takže je lze vztáhnout i na unijní ochranné známky. Např. viz případ T-623/11 „Milanówek Cream Fudge“ ze dne 9. dubna 2014:
- 37. (…) „je třeba odmítnout argumenty žalobkyně, podle nichž se zápis ochranné známky „v černé a bílé barvě“ vztahuje na „všechny kombinace barev, které jsou obsaženy v grafickém ztvárnění“, a že „tudíž může požadovat ochranu jakékoliv kombinace vertikálních pruhů, složené z bílých pruhů a barevných pruhů, ať již jsou černé, oranžové nebo žluté barvy.“
U uplatňování práva přednosti a posuzování relativních důvodů pro zamítnutí tak platí, že ochranná známka v černobílém provedení či v odstínech šedé barvy není totožná se stejným označením v barevném provedení, pokud rozdíly v barvách nejsou pouze nepatrné. Nepatrným rozdílem je pak takový rozdíl, který přiměřeně pozorný spotřebitel postřehne pouze při porovnání obou označení vedle sebe.
Naopak, u posouzení řádného užívání ochranné známky může mít relevanci i užívání barevných variant daného označení, pokud: (i) slovní/obrazové prvky se shodují a jsou hlavními rozlišovacími prvky, (ii) je zachován kontrast odstínů, (iii) barva nebo kombinace barev nemají samy o sobě rozlišovací způsobilost a (iv) barva není jedním z hlavních faktorů, které přispívají k celkové rozlišovací způsobilosti označení.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



