Právní aspekty růstu cen stavebních materiálů
Asi nejdiskutovanějším tématem ve stavebnictví je nynější dramatický růst cen stavebních materiálů a prací potřebných pro provádění staveb.
To obvykle působí problém hlavně zhotovitelům stavby, kteří se ještě před tímto vzestupem cen zavázali k provedení stavby za určitou cenu a zároveň neprosadili do smlouvy ustanovení, které by jim umožnilo zvýšit cenu díla v důsledku zvýšení cen materiálů (nejčastější variantou takového ustanovení je tzv. inflační doložka). V následujícím textu se chci zabývat právě tím, zda by se zhotovitel mohl domáhat zvýšení ceny díla v důsledku neočekávaného růstu cen materiálů a dalších vstupů i v situaci, kdy mu smlouva o dílo takové právo nepřiznává.
Obecný princip – riziko zvýšení nákladů na dílo nese zhotovitel
Především je třeba říci, že z ustanovení nyní účinného občanského zákoníku (dále jen „OZ“) vyplývá obecný princip, že zhotovitel je povinen provést dílo za cenu, která byla dohodnuta ve smlouvě. Tento princip je zakotven zejména v následujících ustanoveních OZ:
§ 2620 OZ, odst. 1 OZ: „Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.
§ 2621 OZ: „Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.“
Pokud tedy smlouva o dílo nestanoví něco jiného, je zhotovitel povinen provést dílo za cenu, která je stanovena ve smlouvě, a to bez ohledu na nynější růst cen vstupů.
Z výše uvedeného principu však existují určité výjimky ve prospěch zhotovitele. Nevýhodou těchto výjimek však je, že se vztahují jen na málo frekventované situace, nebo že by si prosazení vyšší ceny díla vyžádalo předchozí soudní řízení, jehož výsledek je nejistý.
Možnost zhotovitele domáhat se žalobou zvýšení ceny díla podle § 2620, odst. 2 OZ
První z těchto výjimek je obsažena v ustanovení § 2620, odst. 2 OZ, které zní takto: „Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.“
Aby zhotovitel podle tohoto ustanovení prosadil zvýšení ceny díla, musel by objednatele zažalovat a následně v řízení před soudem zejména prokázat, že nastala okolnost, která je:
a) zcela mimořádná,
b) nepředvídatelná,
c) podstatně ztěžuje dokončení díla.
Všechny tyto tři podmínky musí být splněny zároveň. Pro tyto mimořádné okolnosti se v angličtině používá výraz hardship (těžkosti).
Existují různé názory na to, zda by se za takovou okolnost, která umožní zhotoviteli prosadit v řízení před soudem zvýšení ceny díla, mohl považovat i současný neočekávaný a extrémní růst cen materiálů. Domnívám se, že s ohledem na dosavadní vývoj cen je jejich nynější růst okolností zcela mimořádnou.
O nepředvídatelnou okolnost se bude jednat také, ale jen pokud byla smlouva o dílo uzavřena ještě v době, kdy tento růst cen ještě nenastal a zhotovitel ho tedy nemohl předvídat. Podle mého názoru fakt, že v době uzavření smlouvy již nastala pandemie Covid 19 sám o osobě ještě neznamená, že zhotovitel měl předvídat, že v budoucnu dojde k dramatickému nárůstu cen materiálů. Ekonomické dopady pandemie byly v době jejích počátků ještě nejasné a některé prognózy byly vysloveně mylné[1].
Poslední otázkou je, zda zvýšení ceny materiálů podstatně ztěžuje dokončení díla. Pokud bychom toto podstatné ztížení chápali jen ve stavebně technickém smyslu (jako třeba v případě, kdy se v podloží stavby neočekávaně vyskytne skála), pak by k žádnému ztížení dokončení díla nedošlo. Jestliže však pod pojem podstatné ztížení dokončení díla zahrneme i razantní vzrůst cen materiálů, bude splněna i tato podmínka. Myslím, že úspěch zhotovitele v žalobě podané podle § 2620 OZ, odst. 2 OZ bude záviset do značné míry na tom, jak široce budou soudy vykládat obsah poslední ze tří nezbytných podmínek, tj. podstatné ztížení dokončení díla. Předchozí dvě podmínky podle mého názoru obvykle naplněny budou[2].
Obecné ustanovení o podstatné změně okolností (§ 1764–1766 OZ)
Další zásadní otázkou je, zda by mohl zhotovitel ke zvýšení ceny díla využít také ustanovení o podstatné změně okolností obsažená v § 1764–1766 OZ. Smysl těchto ustanovení by se dal – s jistým zjednodušením – shrnout takto:
- Pokud se po uzavření smlouvy změní okolnosti tak, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh (viz § 1764 OZ).
- Jestliže však tato změna okolností byla tak podstatná, že kvůli ní došlo ke zvlášť hrubému nepoměru spočívajícím ve zvýhodnění jedné ze stran (buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění), může se dotčená strana domáhat obnovení jednání o smlouvě. Musí se přitom jednat zároveň o změnu nepředvídatelnou a neovlivnitelnou (viz § 1765 OZ).
- Pokud se strany v situaci popsané pod písm. b) nedohodnou, může soud na návrh dotčené strany jejich závazkový vztah změnit nebo zrušit. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby je, že žalobce uplatnil právo na obnovení jednání o smlouvě do dvou měsíců poté, co změnu okolností musel zjistit (viz § 1766 OZ).
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



