Troufám si říct, že ne. Jiný názor na to mají ale někteří rodiče, kterým děti nebyly svěřeny do výchovy a mají tak povinnost platit výživné rodiči s výlučnou péčí. Výživné je stanovováno v intencích tabulek, u dětí ve věku do pěti let se pohybuje okolo deseti procent měsíčního čistého příjmu povinného rodiče. Tedy z průměrného příjmu v České republice zhruba 2.000 – 3.000 Kč. Tato částka se však některým rodičům zdá příliš vysoká a mají představu, že dítě, potažmo matka, si žije na vysoké úrovni, což se musí nutně projevit třeba na výbavě oblečení připravené ke styku s ním. A pokud není připraveno vysoce kvalitní oblečení, obuv a doplňky, neváhají výživným povinní rodiče podávat návrhy na výkon rozhodnutí uložením pokuty za nedodržení rozhodnutí soudu o povinnosti řádně připravit dítě na styk. Snad nejabsurdnější je přivolání Policie ČR, která před zraky dítěte řeší jeho oblečení. OSPOD, psychologové a znalci jsou také zahrnováni do sporů o to, zda je dítě řádně připraveno na styk. OSPOD řeší na základě fotografií, videí apod. spory o to, zda šaty předané na víkend jsou dostatečně vhodné návštěvy divadla, je tlačen do jednoznačného názoru a povinnosti poučit a pohrozit rodiči, který předal špatné oblečení.
Výživným povinný rodič, který podává návrh na výkon rozhodnutí, argumentuje často špatnou kvalitou oblečení, tu dokumentuje fotografiemi. Dítě se tak stane objektem fotografování ve spodním prádle, které je údajně nedobře vyprané, následně v džínech, údajně krátkých a v nekvalitních botách, které jsou údajně malé nebo velké. Namísto příjemně stráveného víkendu se dítě podrobuje fotografování, odsuzování za svůj šatník a v nejhorším případě přihlíží přivolání hlídky Policie ČR. Po víkendu následuje návštěva OSPOD a v pondělí má jít klidné a připravené do školy.
Jsou zcela jistě případy rodičů, kteří své konflikty s bývalými partnery řeší tím, že naschvál dítě oblečou do toho nejhoršího oblečení. O těchto případech toto pojednání není, ale o kauzách, kdy se rodiče zbavují povinnosti se jakkoliv podílet na materiálních potřebách dítěte s poukazem na placení výživného. Tito rodiče zaslepeně odkazují na ust. § 888 obč. zák. a soudní rozhodnutí o „řádně připravit ke styku“. Jedná se o povinnost aktivní, tedy rodič je povinen vybavit dítě příslušným oblečením a osobními věcmi. Na víkend i náhradním oblečením. Co to ale v praxi znamená?
Může rodič požadovat po druhém náhradní oblečení v počtu deseti triček na víkend? Rodič, který je povinen hradit výživné již není povinen v průběhu styku koupit pleny nebo volně dostupné léky z lékárny?
Na soudní systém se obrací takoví rodiče s výtkou, že matka připravila v zimě sněhule a žádné jiné boty a otec nemohl ve sněhulích vzít dítě do divadla. Nebo, v létě matka předala dítě v sandálech a ono se ochladilo a začalo pršet, dítě nemělo gumáky ani tenisky. A konečně dítě nemělo boty od Diora, ale z Lidlu.
Většina těchto návrhů na výkon rozhodnutí je ze strany soudů zamítána. Avšak existuje ustanovení § 501 odst. 1 z. ř. s., které umožňuje soudu, shledá-li zvláštní důvody nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé a o úpravě styku s ním v rozhodnutí poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzvat jej, aby soudní rozhodnutí plnil a poučit jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte. Soud tedy na základě černobílých fotografií údajně špinavého oblečení bez slyšení druhé strany může vyzvat druhého rodiče, aby řádně dítě oblékal. Proti takovému usnesení není možné odvolání. Bohužel k tomu soudy někdy přistupují. Domnívám se, že by ale soud měl provést jednoduchou kalkulaci – dvouleté dítě stojí měsíčně minimálně 4.500 Kč (pleny 1000 Kč, oblečení – roste, zašpiní se mnohdy pětkrát denně 1000 Kč, jídlo 1500 Kč, drogerie, hračky, léky, aktivity 1000 Kč), výživné je 3.000 Kč a rodičovský příspěvek 7.600 Kč. Kde jsou k tomu náklady na bydlení, dopravu atd.? Rodiče tak nelze vyzvat k řádnému plnění něčeho, na co nemá finanční prostředky.
Je léto a doba dovolených. Rodiče povinní k výživnému se snaží o jeho snížení, protože mají více dní děti u sebe, a když soudy tomuto požadavku nevyhoví, náležitě využívají povinnosti druhého rodiče „připravit řádně ke styku“. Po týdenním pobytu u moře pošlou veškeré oblečení nevyprané zpět matce, i plesnivé plavky, které rodič po koupání neusušil, protože řádně připravit oblečení má jen ten druhý.
Takový rodič se nechá u soudu v rámci návrhu na výkon rozhodnutí zastoupit advokátem. Troufám si říct, že by za jeden úkon právní služby bylo možná vhodnější zakoupit boty a ponožky navíc a čas strávený dokumentováním dírky v tričku z HM, využít ke spuštění pračky. Soudnímu systému by se ulehčilo a děti by byly spokojenější. Judikatura k výkladu řádné přípravy na styk je stejně vágní jako samo zákonné ustanovení a rozhodnutí soudu. Apel na vyjasnění tohoto pojmu je nesplnitelný s ohledem na pestrou škálu materiálních věcí, které každý člověk považuje za důležité, nicméně pokud nefunguje zdravý rozum, je potřeba výkladu.
Diskuze k článku ()