Nová úprava rozvodového řízení účinná od 1. 1. 2014

Hmotně právní úprava zániku manželství rozvodem 1) nepatří po právní stránce mezi ty nejzajímavější pasáže nového občanského zákoníku. Přesto je "odsouzena" k zájmu médií a veřejnosti, což plyne jednoduše ze statisticky doloženého faktu, že se každý druhý ženatý občan rozvedl, rozvádí nebo jednou rozvede (když už se tedy vůbec ožení či vdá).

soudce Ústavního soudu
Foto: Shutterstock

Právě proto stojí úprava rozvodu provedená novým občanským zákoníkem za zmínku, respektive také proto, aby se veřejnost zavčasu uklidnila a nerozváděla se jen z toho důvodu, že od 1. 1. 2014 to bude složitější - ono totiž nebude.

O něco zajímavější má být procesní úprava rozvodového řízení, 2) a to zejména z toho důvodu, že pro ni přestane platit občanský soudní řád, podle kterého se mají od naposledy uvedeného data soudit výlučně spory ve sporném kontradiktorním řízení, a má se ocitnout v novém zákonu o zvláštních řízeních soudních, přestože ani v budoucnu nemá být rozvodové řízení koncipováno jako nesporné, ovládané vyšetřovací zásadou, jako například věci péče soudu o nezletilé děti. Nadále se bude jednat o řízení návrhové, 3) v němž platí zásada projednací - svojí povahou se bude blížit tomu spornému a už nyní se objevují názory, zda je vůbec zařazení rozvodu mezi řízení zvláštní vhodné.

Jaká má tedy být úprava rozvodu a rozvodového řízení od nového roku? Shrneme si to nejprve v kapitole věnované úpravě hmotně právní, abychom přešli k té procesní.


ROZVOD POSTARU A NOVĚ - ČÁST HMOTNĚ PRÁVNÍ

Rozvod patří mezi zdaleka nejčastější způsoby zániku manželství, přestože není způsobem jediným. Soud může rozhodnout i bez návrhu o tom, že manželství je zdánlivé (a tedy vůbec nevzniklo), jestliže, zjednodušeně řečeno, nebyly splněny formální předpoklady pro jeho uzavření. 4) Takové rozhodnuti však bude i nadále naprosto výjimečné a nepamatuji si za svoji praxi jediný případ, kdy by se tak stalo, stejně tak případ, kdy by soud určil, že manželství je neplatné. 5)

V 99,9 % případů zaniká manželství z vůle soudu rozvodem a bude zanikat i nadále. Stejně tak bude nadále platit premisa, že manželství může být rozvedeno jen tehdy, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, takže nelze očekávat jeho obnovení a že před rozvodem musí být povinně upraveny v samostatném opatrovnickém řízení poměry k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu.

Zákon upravuje s účinností od 1. 1. 2014 tři typy rozvodu manželství. 6)

Především je to "klasický rozvod", u něhož je soud povinen zkoumat, jaké jsou příčiny rozvratu manželství, což se však v řadě případů děje spíše formálně - prostřednictvím účastnických výslechů manželů a po příčinách se příliš důsledně nepátrá. Jak také, když v životě a v manželství není nic černobílé a odhalit, co je příčina a co důsledek rozvratu, je často téměř nemožné. Klasický rozvod budou i nadále využívat ti manželé, kteří se sice rozvést chtějí, z určitých důvodů 7) však nejsou schopni či ochotni splnit předpoklady pro takzvaný rozvod dohodou (nesporný rozvod) podle ustanovení § 757 nového obč. zák., který však, přestože mezi občany rozšířená pověra tvrdí opak, rozhodně není povinný. 8)

Rozvod dohodou je čím dál rozšířenější formou zániku manželství, v čemž lze vidět alespoň nějaké pozitivum, lze-li vůbec v souvislosti s rozvodem o pozitivech hovořit. Předpoklady pro tuto nepovinnou formu rozvodu jsou následující:
- manželství musí trvat nejméně rok;
- manželé spolu déle než šest měsíců nežijí; 9)
- manželé se musí na rozvodu dohodnout, respektive ten, který návrh nepodal, se k němu musí připojit; 10)
- manželé se musí shodnout na příčinách rozvratu manželství;
- musí být opatrovnickým soudem  pravomocně schválena dohoda o úpravě poměrů k nezletilým nesvéprávným dětem pro dobu po rozvodu manželství; 11)
- musí být uzavřeny a úředně ověřeny dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení, popřípadě výživného bývalého manžela pro dobu po rozvodu.

K výše uvedeným předpokladům je vhodné zdůraznit, že dohoda o výživném rozvedeného manžela není povinná, ačkoliv o tom opět panuje poměrně rozšířená pověra a že se budou muset manželé nově shodnout na příčinách rozvratu, což lze prostě a jednoduše učinit tak, že ten, který návrh nepodal, prohlásí, že skutečnosti v něm uvedené nejsou sporné (musí je učinit nespornými ve smyslu ustanovení § 120 odst. 4 o. s. ř.). V těchto případech soud jako "bonus" nezjišťuje příčiny rozvratu, pokud nemá vážné pochyby, že shodná tvrzení nejsou pravdivá. 12)

Zbývá třetí forma rozvodu, ze které mají občané hrůzu, avšak na uklidněnou je hned na tomto místě třeba dodat, že její výskyt je v praxi minimální a podmínky pro její naplnění velmi přísné - navíc časově omezené. Jde o takzvaný rozvod sankční, ztížený či "s tvrdostní klauzulí" (§ 755 odst. 2 nového obč. zák.).

Časová omezenost této zpřísněné formy rozvodu je upravena tak, že po uplynutí více jak tříleté odluky (nežijí-li manželé spolu) nepřichází sankční rozvod vůbec v úvahu a je-li naplněn základní předpoklad - tedy hluboký a trvalý rozvrat (což je v případě tříletého odloučení naplněn téměř vždy), rozvede soud manželství "klasicky", tedy prvním způsobem.

Po dobu tří let však soud manželství nerozvede, přestože je rozvráceno, ve dvou případech:
1. Byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti.
2. Pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma - s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.

Zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, tedy nejčastěji u orgánu sociálně - právní ochrany dětí (OSPOD), což je novinka oproti úpravě dřívější.

Prokazovat, že se na rozvratu převážně nepodílel, bude ten manžel, který se k návrhu nepřipojí a bude to mít velmi obtížné, protože, jak již bylo uvedeno výše, téměř nikdy není jasné, co je příčina a co důsledek. Jen v případech zcela jednoznačné nevěry 13) navrhovatele, jeho zřetelně podivínského chování, bude možné hovořit o "převážném nepodílu" druhého manžela na rozvratu.

Současně s tímto předpokladem musí být ovšem splněn i druhý - tedy hrozící zvlášť závažná újma v důsledku rozvodu, vyvolaná nejčastěji zdravotním stavem manžela.

Splněn musí být ovšem ještě třetí předpoklad, a to ten, že jsou mimořádné okolnosti na zachování manželství, například by se jeden z manželů ocitl bez druhého v objektivně obtížně řešitelné životní, sociální či finanční situaci.

Jak je zřejmé, zamítnutí návrhu na rozvod podle ustanovení § 755 odst. 2 bude i nadále jevem zcela výjimečným.


ROZVOD POSTARU A NOVĚ - ČÁST PROCESNĚ PRÁVNÍ

Jak jsem se již zmínil v úvodu, má být nově upraveno řízení o rozvod manželství v rovině procesní. Má jít o novinku v našem procesním právu, protože zatím rozvod podléhal obecné úpravě sporného řízení, 14) účastníci se běžně označovali jako "žalobce" a "žalovaný", 15) návrh "rozvodovou žalobou".

Neplatí to jen o procesní úpravě rozvodu, protože po více než šedesáti letech se náš civilní proces vrací k historické tradici zákonného oddělení pravidel řízení sporného a nesporného. 16) Hovořit však o oddělení úpravy procesu nesporného je zavádějící, protože nový zákon o zvláštních řízeních soudních má již podle svého názvu upravovat řízení "zvláštní", což je širší pojem než "nesporná". Některá řízení, jež mají být upravena tímto zákonem, jsou sice beznávrhová, tedy nesporná (věci péče o nezletilé, úpravy svéprávnosti, dědické řízení) a ovládaná ryzím vyšetřovacím principem, podle něhož soud hraje roli "skutkového policisty", není vázán návrhy účastníků, může přisoudit něco jiného než účastníci žádají, musí iniciativně provádět v případě potřeby dokazovaní k co nejspolehlivějšímu vyjasnění skutkového stavu; jiná však nesporná nejsou, lze je zahájit jen na návrh a platí v nich zásada projednací. Patří mezi ně i řízení o rozvod, pro které bude místně  příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud navrhovatele. V tomto ohledu žádná novinka - procesní úprava je v zásadě stejná jako do 31. 12. 2013; 17) jen účastníky zákon označuje jinak.

Účastníky řízení mají být nadále (a výslovně) "manželé" a je tomu tak především z toho důvodu, že hovořit v případě takzvaného nesporného rozvodu o žalobci a žalovaném je vskutku zavádějící. Právě pro tyto případy, a obecně pro ty, kdy se manželé na rozvodu shodnou, navíc zákon zavádí nový pojem - společný návrh. Je-li společnému návrhu vyhověno a manželství rozvedeno, není proti rozsudku výjimečně odvolání přípustné.

Aby bylo eliminováno riziko dvojího manželství, nelze podat návrh na vyslovení neúčinnosti doručení poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí.

I nadále je povinností soudu vést manžele při jednání k odstranění příčin rozvratu a usilovat o jejich usmíření. Z toho plyne, že i v případech dohodnutých rozvodů, kdy si často manželé nepřejí k soudu vůbec chodit, je třeba nařídit jednání; ustanovení § 385 návrhu zákona výslovně soudu ukládá k projednání věci nařídit jednání, u kterého vyslechne účastníky. Od výslechu lze upustit jen tehdy, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. 18) Nová procesní úprava nedovoluje nadále využívat ustanovení § 115a o. s. ř. umožňující soudu rozhodnout se souhlasem účastníků bez jednání - jen na základě listinných důkazů, 19) ačkoliv dosud byla taková praxe dosud poměrně běžná.

Specifická má být podle nového zákona úprava dokazování. V řízení totiž bude moci soud provést účastníky nenavržené důkazy jen  tehdy, bude-li to třeba ke zjištění skutkového stavu nebo ke zjištění zájmů nezletilých dětí, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Neplatí zde tedy obecná úprava vyšetřovací zásady spočívající v naprosté nevázanosti soudu tvrzeními účastníků a jejich důkazními návrhy ani zásada úplné apelace umožňující účastníkům i během odvolacího řízení neomezeně předkládat soudu tzv. novoty. 20) Ta platí v odvolacím řízení výjimečně a jen tehdy, pokud má soud dokazování provést k zájmům nezletilých dětí, pro které nemůže být manželství rozvedeno, i když je rozvráceno.

Zákon zavádí nový sankční institut kontumačního charakteru. V případě, že se byť jen jeden z řádně předvolaných manželů k jednání nedostaví, může soud řízení zastavit, pokud s tím přítomný manžel souhlasí a netrvá na projednání věci.

Je-li řízení přerušeno na návrh obou manželů pro klid řízení, nelze v něm pokračovat dříve než po třech měsících od právní moci usnesení o přerušení. Výjimka zakotvená ve sporném řízení v ustanovení § 111 odst. 3 o. s. ř. o výjimečném pokračování před uplynutím této lhůty se zde neuplatní.

Jinak v procesní rovině nic nového - podpůrně se použijí ustanovení občanského soudního řádu, zejména o náležitostech návrhu, jednání, doručování, dokazování, rozhodnutí, odvolací řízení.


ZÁVĚR

Jak je vidět - v úpravě rozvodu manželství a řízení o něm nás nečeká mnoho novinek. Přesto bych si troufl odhadnout, že před datem 31. 12. 2013 vzroste počet návrhů na rozvod, což bude důsledek zbytečné paniky a fám, že po účinnosti nového občanského zákoníku se téměř nebude možné rozvést. 21)

Nechme se také překvapit tím, zda bude zákon o zvláštních řízeních spolu s dalšími doprovodnými zákony k novému občanskému zákoníku vůbec účinkovat k datu 1. 1. 2014. I když - nebude-li, soudy si nějak poradí a rozvádět budou podle starých procesních pravidel.

------------------------------------------------------------------
1) ČÁST DRUHÁ, Hlava I, Díl 5, Oddíl 2 nového občanského zákoníku
2) § 379 - 394 ještě neúčinného zákona o zvláštních řízeních soudních, který byl v době psaní tohoto článku ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu, a přestože politici veřejnost ubezpečovali, že nepochybně bude i schválen tak, aby nabyl účinnosti spolu s novým občanským zákoníkem, jeho osud byl nejistý s ohledem na známé politické turbulence léta roku 2013.
3) Stěží si lze představit, že by stát ze své úřední moci zahájil řízení o rozvod a manžele rozvedl.
4) Pokud alespoň u jedné z osob, které hodlaly uzavřít manželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat.
5) Zejména z důvodu bigamie, sňatku mezi příbuznými.
6) A na tom se nezmění oproti současné úpravě nic.
7) Většinou z pohodlnosti, neochoty řešit důsledněji majetkové záležitosti, snahy mít rozvod co nejdříve a co nejvíce bez problémů za sebou - což se však v budoucnu může vymstít.
8) Nadále manžele zákon nenutí uzavřít před rozvodem dohody o majetkovém vypořádání, bydlení a úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, přestože to lze jen doporučit.
9) Což není totéž jako "nebydlí", neboť manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce (§ 758 nového obč. zákoníku) - stačí tedy "odluka od stolu i od lože", třebas i pod jednou střechou.
10) Pro urychlení řízení lze nepochybně doporučit, aby se tak stalo již na návrhu na rozvod a aby navrhovatel nečekal, až druhého manžela vyzve soud.
11) Minimálně o výchově a výživě, případně též o styku.
12) Což se bude opět zjišťovat spíše formálně.
13) O níž bude nepochybně tvrzeno, že byla vyvolána tím, že si "manželé nerozuměli".
14) Přestože některá ustanovení občanského soudního řádu se vztahovala výlučně k rozvodovému řízení - viz například speciální ustanovení § 144 o náhradě nákladů řízení.
15) Což bylo, pravda, v případě takzvaného nesporného rozvodu poměrně absurdní a manželé, kteří se na rozvodu dohodli, nechápali, že jeden musí druhého "žalovat"...
16) Takováto úprava existovala do 1. 1. 1951, dokdy řízení sporné upravoval civilní řád soudní, zatímco nesporné zákon č. 100/1931 Sb., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
17) § 88 písm. a) o. s. ř.
18) Například v případě, kdy se manžel pobývající v daleké cizině k návrhu na rozvod připojí.
19) Takzvaně "od stolu".
20) Nová tvrzení a další důkazy.
21) Stejná situace byla před účinností velké novely zákona o rodině provedené zákonem č. 91/1998 Sb. zavádějící kromě jiného sankční rozvod.

Hodnocení článku
50%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články