První díl série čtěte zde.
Tzv. Versorgungsausgleich („VA“) podle německého práva se hmotněprávně řídí § 1587 zákona Bürgerliches Gesetzbuch („BGB“) a zákonem Gesetz über den Versorgungsausgleich (Versorgungsausgleichsgesetz - VersAusglG), procesně pak primárně § 217-229 zákona Gesetz über das Verfahren in Familiensachen und in den Angelegenheiten der freiwilligen Gerichtsbarkeit („FamFG“) a subsidiárně předpisem Zivilprozessordnung („ZPO“) (v rozsahu ustanovení FamFG, která stanovuje § 113 odst. 1 FamFG).
Nároky na vypořádání VA spadají mezi tzv. Anwartschaften, jakési „vyhlídky“ na budoucí plnění, jakmile dojde k naplnění podmínek, kterými je nejčastěji věk, invalidita nebo smrt. V zásadě jde o peněžité pohledávky manželů vůči třetím subjektům stojícím mimo manželství (zejm. vůči pojišťovnám).
Tato práva nabytá oběma manžely za dobu od uzavření manželství do podání návrhu na rozvod manželství je potřeba v případě rozvodu manželství rozdělit napůl.
Mezi tyto pohledávky spadá zejména pohledávka z titulu zákonného důchodového pojištění (Deutsche Rentenversicherung), úrazového a životního pojištění, penzijního připojištění, pojištění invalidity, podnikového pojištění ze strany zaměstnavatele (ať již pro případ stáří či nemoci) apod.
Vypořádání těchto nároků provádí z moci úřední soud provádějící řízení o rozvod manželství. Manželé však mohou toto vypořádání smluvně vyloučit (např. předem sepsanou dohodou u notáře) anebo se jej vzdát v řízení před soudem.
Manželé mají mezi sebou vzájemnou informační povinnost ohledně existence výše uvedených nároků, a pakliže je soud v řízení vyzve, jsou povinni vyplnit formulář s přehledem všech stávajících pojištění včetně čísel příslušných smluv. Soud pak od příslušných subjektů (nejčastěji pojišťovny) vyžádá vyčíslení plateb pojistného za dobu trvání manželství.
Pakliže se jedná o tzv. interní dělení VA, dosavadní právní vztah mezi jedním manželem a třetím subjektem trvá i nadále, druhý manžel tedy nevstupuje do právního vztahu. Tato třetí osoba (pojišťovna) pouze vyčíslí tzv. Entgeltpunkte, jakési body vyjadřující podíl jednoho manžela na pojištění druhého manžela, které budou v okamžiku nástupu manžela do starobního důchodu převedeny na důchodový účet druhého manžela, který v důsledku toho obdrží dávky starobního důchodu navýšené o poměrnou část. Jinými slovy, manžel, který za dobu trvání manželství získal vyšší zdanitelné příjmy, tím pádem i odvedl více peněz na svůj účet důchodového pojištění, se podělí o poměrnou část své renty ve prospěch druhého manžela.
V případě tzv. externího dělení VA dochází ke změně právního vztahu s třetí osobou, tedy pojištění vedené za dobu trvání manželství pouze na jméno jednoho manžela je nově vedeno i na jméno druhého manžela, která se stává novou smluvní stranou. To však ještě automaticky neznamená, že tento druhý manžel má nárok na okamžitou výplatu, tj, jednorázové odkupné. Tato výplata může být poskytnuta jako jednorázové odkupné ihned po právní moci rozvodu, pokud to pojistné podmínky pojišťovny umožňují. Častěji však dochází k výplatě v budoucnu, a to buď jednorázově (např. investiční životní pojištění), anebo ve formě pravidelné renty od nástupu do starobního důchodu (např. penzijní připojištění), příp. může dojít k poměrnému navýšení zákonného starobního důchodu druhého manžela (např. z pohledávky na penzijním připojištění prvního manžela, který je vojákem či učitelem).
V tomto typu opatrovnického sporu platí zásada povinného zastoupení (německým) advokátem, viz § 114 odst. 1, § 137 odst. 2 Nr. 1 FamFG. V případě českého advokáta jakožto tzv. hostujícího evropského advokáta je tak zákonem předvídáno přibrání německého konzultanta, tzv. Einvernehmensanwalt.
Co se týká náhrady nákladů řízení za řízení o rozvodu manželství spojené s vypořádáním VA, nepřísluší žádné straně náhrada nákladů právního zástupce, tedy každý z účastníků si nese náklady na právní zastoupení sám.
Rozdíl je však u nákladů soudu, kdy soud vybírá soudní poplatek i v rodinně-právních věcech s tím, že každý z účastníků platí jednu polovinu. Základ pro výpočet soudního poplatku za řízení o rozvod činí dle § 43 odst. 2 FamGKG součet trojnásobku aktuálního měsíčního příjmu obou manželů a zjišťuje se až výslechem účastníků při jednání, zpravidla bez doložení listinných důkazů. Při současném vypořádání VA se pak soudní poplatek poměrně navyšuje podle pravidel v § 50 FamGKG. Soud tento poplatek vyměřuje až po právní moci rozsudku o rozvodu formou samostatného usnesení, tzv. Kostenfestsetzungsbeschluss.
Jakmile soud vyhlásí při jednání rozsudek o tom, že je manželství rozvedeno a že se VA vypořádá výše uvedeným způsobem, mají manželé lhůtu 1 měsíc na podání odvolání ode dne doručení písemného vyhotovení a uplynutím této lhůty je rozsudek pravomocný a vykonatelný (§ 63 odst. 1, § 116 odst. 2, § 137 odst. 2 bod 1 FamFG, § 40 odst. 1 FamFG a contrario).
Diskuze k článku ()