Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu
Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.
Co návrh směrnice přináší?
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu („návrh směrnice“) usiluje nejen o harmonizaci právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, ale rovněž o rozšíření ochrany nositelů těchto práv. Klíčový cíl představuje tudíž úprava pravidel spolupráce mezi nositeli autorských a dalších souvisejících práv a poskytovateli služeb informační společnosti („ISP“).
Předmětem úpravy návrhu směrnice je také problematika vytěžování textů a dat prováděné výzkumnými organizacemi, užívání děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech, užívání komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví a jejich přeshraniční užívání, přístup k audiovizuálním dílům na platformách videa na vyžádání (tzv. audiovizuální mediální služby na vyžádání) a jejich dostupnost, ochranu tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím nebo spravedlivé odměňování autorů a výkonných umělců.
Zásah do režimu vyloučení odpovědnosti ISP (Safe Harbour)?
Jako problematický aspekt návrhu směrnice lze zmínit především článek 13, který by významným způsobem mohl zasáhnout do principu odpovědnosti ISP upravené v rámci směrnice o elektronickém obchodu.
Článek 13 návrhu směrnice zakládá povinnosti ISP realizovat určité dohody s nositeli autorských práv týkající se mechanismů pro identifikaci obsahu. Je však nejasné, jaké dohody s nositeli práv by měly být uzavřeny, resp. kdo je osobou povinnou takové dohody uzavřít (návrh směrnice hovoří o poskytovatelích, kteří ukládají „velké množství“ děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli), co by konkrétněji mělo být jejich obsahem a jak by měla vypadat realizovaná opatření.
V případě ISP totiž směrnice o elektronickém obchodu stanoví podmínky, při jejichž splnění je vyloučena odpovědnost jednotlivých typů ISP při poskytování služeb mere conduit (prostý přenos dat), caching (dočasné ukládání) a hosting (internetová úložiště), tzv. režim Safe Harbour.
Odpovědnost ISP je u všech třech typů služeb vyloučena v případě zachování jejich nevědomosti, resp. pasivity ve vztahu ke konkrétnímu obsahu. Podle článku 15 směrnice o elektronickém obchodu také nemůže být vůči ISP uložena obecná povinnost dohlížet na jimi přenášené, resp. ukládané informace nebo obecná povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost. ISP však musí reagovat na protiprávní obsah a odstranit jej v situaci, kdy se o něm dozví.
Závěr
Je zřejmé, že návrh směrnice výrazným způsobem koliduje s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu, aniž by se návrh tímto jakkoliv zabýval.
Z hlediska situace EU je vhodné doplnit, že současná podoba návrhu směrnice se intenzivně diskutuje na půdě Rady EU (konkrétně Rady pro duševní vlastnictví) a Evropského parlamentu v rámci jeho příslušných výborů.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.




