Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu
Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.
Co návrh směrnice přináší?
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu („návrh směrnice“) usiluje nejen o harmonizaci právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, ale rovněž o rozšíření ochrany nositelů těchto práv. Klíčový cíl představuje tudíž úprava pravidel spolupráce mezi nositeli autorských a dalších souvisejících práv a poskytovateli služeb informační společnosti („ISP“).
Předmětem úpravy návrhu směrnice je také problematika vytěžování textů a dat prováděné výzkumnými organizacemi, užívání děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech, užívání komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví a jejich přeshraniční užívání, přístup k audiovizuálním dílům na platformách videa na vyžádání (tzv. audiovizuální mediální služby na vyžádání) a jejich dostupnost, ochranu tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím nebo spravedlivé odměňování autorů a výkonných umělců.
Zásah do režimu vyloučení odpovědnosti ISP (Safe Harbour)?
Jako problematický aspekt návrhu směrnice lze zmínit především článek 13, který by významným způsobem mohl zasáhnout do principu odpovědnosti ISP upravené v rámci směrnice o elektronickém obchodu.
Článek 13 návrhu směrnice zakládá povinnosti ISP realizovat určité dohody s nositeli autorských práv týkající se mechanismů pro identifikaci obsahu. Je však nejasné, jaké dohody s nositeli práv by měly být uzavřeny, resp. kdo je osobou povinnou takové dohody uzavřít (návrh směrnice hovoří o poskytovatelích, kteří ukládají „velké množství“ děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli), co by konkrétněji mělo být jejich obsahem a jak by měla vypadat realizovaná opatření.
V případě ISP totiž směrnice o elektronickém obchodu stanoví podmínky, při jejichž splnění je vyloučena odpovědnost jednotlivých typů ISP při poskytování služeb mere conduit (prostý přenos dat), caching (dočasné ukládání) a hosting (internetová úložiště), tzv. režim Safe Harbour.
Odpovědnost ISP je u všech třech typů služeb vyloučena v případě zachování jejich nevědomosti, resp. pasivity ve vztahu ke konkrétnímu obsahu. Podle článku 15 směrnice o elektronickém obchodu také nemůže být vůči ISP uložena obecná povinnost dohlížet na jimi přenášené, resp. ukládané informace nebo obecná povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost. ISP však musí reagovat na protiprávní obsah a odstranit jej v situaci, kdy se o něm dozví.
Závěr
Je zřejmé, že návrh směrnice výrazným způsobem koliduje s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu, aniž by se návrh tímto jakkoliv zabýval.
Z hlediska situace EU je vhodné doplnit, že současná podoba návrhu směrnice se intenzivně diskutuje na půdě Rady EU (konkrétně Rady pro duševní vlastnictví) a Evropského parlamentu v rámci jeho příslušných výborů.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




