Náhrada škody a její promlčení podle zákona o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci
Uplatnění nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci představuje poslední možnost, jak se domoci náhrady škody v případě, že taková škoda vznikla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ze strany státních orgánů, úředních osob či orgánů územní samosprávy. Poškození si však musí dávat pozor, aby svoji šanci na náhradu škody nepropásli a svůj nárok uplatnili včas. Promlčecí lhůty jsou totiž neúprosné a nemusí být na první pohled jasné, kdy začnou běžet.
Právo domoci se náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu (či jiného orgánu) nebo nesprávným úředním postupem má každý podle Listiny základních práv a svobod. Podrobnosti potom stanovuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Stát či územní samosprávné celky odpovídají za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Pochybit totiž při své činnosti mohou nejenom osoby při výkonu státní správy, ale i soudy nebo orgány samosprávných celků.
Základní podmínky pro uplatnění nároku
Mezi základní podmínky pro uplatnění nároku podle OdpŠk patří:
- existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu;
- vznik škody; a
- příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným účetním postupem a vznikem škody.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
