Komentář k NOZ: § 161 - Jednání za právnickou osobu
Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
Komentář
Pojetí právnických osob v novém kodexu se přiklonilo k dosavadnímu pojetí právnických osob na základě tzv. teorie fikce, jenž presumuje, že právnickou osobou je takový organizační útvar, o němž to stanoví zákon. Z hlediska fungování právnické osoby je důležité vymezení pravidel vnitřní organizace právnické osoby, především pak kdo právnickou osobu zastupuje při jednání s třetími osobami. Základním dokumentem, který vymezí pravidla vnitřní organizace právnické osoby, jsou její stanovy, společenská smlouva nebo zakladatelská listina. Nové ustanovení o jednání za právnickou osobu je založeno na koncepci zastoupení. Opouští se dosavadní rozlišování, kdy právnická osoba jednala právně sama svým statutárním orgánem (§ 13 odst. 1 Obchodního zákoníku) a oproti tomu, kdy zaměstnanci nebo zákonní zástupci jednají za právnickou osobu na základě zastoupení.
Druhá věta tohoto ustanovení, která navazuje na znění § 66 odst. 7 Obchodního zákoníku, ukládá zástupci právnické osoby povinnost při jednání v písemné formě připojit k názvu právnické osoby svůj podpis a fakultativně i údaj o své funkci či pracovním zařazení. Ve spojení s ustanovením § 560 a 561 (forma právních jednání) působí chybějící podpis, je-li právní jednání ze zákona vyžadováno v písemné formě, neplatnost právního jednání. Nicméně stranám se umožňuje takto učiněné neplatné právní jednání dodatečně zhojit § 582 (neplatnost právních jednání).
V případě, že chybí údaj o funkci nebo pracovním zařazení, nebude právní jednání stiženo neplatností. Neuvedení názvu právnické osoby při právním jednání zástupce samo o sobě nezpůsobí neplanost právního jednání, nicméně pak zástupce může být zavázán z právního jednání sám (srov. § 436 odst. 1).
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související pojmy
- Ustavení a vznik právnické osoby
- Orgány právnické osoby
- Zastoupení
Související ustanovení
- Právnické osoby: § 151, § 152, § 154, § 162, § 164 – 167, § 193,
- Zastoupení: § 430, § 436, § 441 - 456, § 486 – 488,
- Právní jednání: § 560, § 561, § 582
Související předpisy
- zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů
- důvodová zpráva k NOZ a ZOK
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související pojmy: Jednání podnikatele, vnitřní organizace obchodních společností
- Související ustanovení: § 13 odst. 1 ve spojení s § 66 odst. 7 Obchodního zákoníku, § 18 odst. 2 písm. d), § 20 Občanského zákoníku, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník; zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, oba ve znění účinném do 31. 12. 2013
Z literatury
- KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, 3 v. ISBN 97880735712761.;
- PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. 2., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 576 s. ISBN 978-807-3575-250;
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



