Kdy je dluh promlčen?
Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.
Obecně platí, že nebude-li právo u soudu uplatněno v promlčecí lhůtě, není dlužník povinen plnit. Obecně činí promlčecí lhůta tři roky, zákon nicméně upravuje pro různé situace zvláštní promlčecí lhůty. Nově si odchylnou promlčecí lhůtu mohou ujednat i strany.
Občanský zákoník vymezuje situace, kdy se promlčecí lhůta staví, tj. kdy po určitou dobu neběží. Nově lze běh promlčecí lhůty zastavit i zahájením jednání o mimosoudním řešení sporu (§ 647 OZ). V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi věřitelem a dlužníkem počne promlčecí lhůta běžet opět poté, co jedna ze stran výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat.
Nejasnosti panují o otázce, co vše lze za dohodu o mimosoudním jednání považovat. Patří sem mediace, ale zřejmě i neformální jednání o předmětném dluhu mezi věřitelem a dlužníkem. Nejistotě obou stran o délce promlčecí lhůty, která již uplynula, lze zamezit uzavřením písemné dohody o mimosoudním jednání. Krom toho lze doporučit, aby byly o jakékoliv komunikaci s druhou stranou uchovávány záznamy. Tím se lze vyhnout pochybnostem a následnému složitému dokazování o započetí mimosoudního jednání, odmítnutí jeho dalšího pokračování, atd. Existenci dohody o mimosoudním jednání a dobu jejího trvání by v případě soudního řízení, pokud by dlužník namítnul promlčení, prokazoval věřitel.
V případě započatého mimosoudního jednání začne promlčecí lhůta opět běžet, když jedna ze stran výslovně odmítne v jednání pokračovat. Takovéto odmítnutí musí být nepochybné. S otázkou, zda namísto výslovného odmítnutí postačí též, když jedna z vyjednávajících stran „usne“, se bude muset vypořádat až judikatura.
Pokud překážka běhu promlčecí lhůty spočívající v mimosoudním jednání odpadne, promlčecí lhůta běží dál, avšak neskončí dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
