Obecně platí, že nebude-li právo u soudu uplatněno v promlčecí lhůtě, není dlužník povinen plnit. Obecně činí promlčecí lhůta tři roky, zákon nicméně upravuje pro různé situace zvláštní promlčecí lhůty. Nově si odchylnou promlčecí lhůtu mohou ujednat i strany.
Občanský zákoník vymezuje situace, kdy se promlčecí lhůta staví, tj. kdy po určitou dobu neběží. Nově lze běh promlčecí lhůty zastavit i zahájením jednání o mimosoudním řešení sporu (§ 647 OZ). V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi věřitelem a dlužníkem počne promlčecí lhůta běžet opět poté, co jedna ze stran výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat.
Nejasnosti panují o otázce, co vše lze za dohodu o mimosoudním jednání považovat. Patří sem mediace, ale zřejmě i neformální jednání o předmětném dluhu mezi věřitelem a dlužníkem. Nejistotě obou stran o délce promlčecí lhůty, která již uplynula, lze zamezit uzavřením písemné dohody o mimosoudním jednání. Krom toho lze doporučit, aby byly o jakékoliv komunikaci s druhou stranou uchovávány záznamy. Tím se lze vyhnout pochybnostem a následnému složitému dokazování o započetí mimosoudního jednání, odmítnutí jeho dalšího pokračování, atd. Existenci dohody o mimosoudním jednání a dobu jejího trvání by v případě soudního řízení, pokud by dlužník namítnul promlčení, prokazoval věřitel.
V případě započatého mimosoudního jednání začne promlčecí lhůta opět běžet, když jedna ze stran výslovně odmítne v jednání pokračovat. Takovéto odmítnutí musí být nepochybné. S otázkou, zda namísto výslovného odmítnutí postačí též, když jedna z vyjednávajících stran „usne“, se bude muset vypořádat až judikatura.
Pokud překážka běhu promlčecí lhůty spočívající v mimosoudním jednání odpadne, promlčecí lhůta běží dál, avšak neskončí dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Diskuze k článku ()