Elektronické podpisy a uzavírání smluv online

Na základě nařízení Evropské unie eIDAS [1] je možné elektronické podpisy plnohodnotně užívat pro uzavírání právních jednání. Platformy, které umožňují vytváření podpisů v souladu s legislativními požadavky jsou například Blocknify nebo Docusign. Oba poskytovatelé mají v portfoliu svých klientů globální společnosti. Jejich užívání je jednoduché vzhledem k tomu, že druhá strana nemusí instalovat program do svého zařízení ani nemusí disponovat předem získaným certifikátem. Zároveň jsou spolehlivé s ohledem na to, že data jsou ukládána skrze blockchain, který znemožňuje jejich následné úpravy. K obsahu dat poskytovatelé nemají přístup.

Právní základ

Nařízení vytváří několik kategorií elektronických podpisů, přičemž výše zmíněné nástroje neposkytují jejich nejvyšší formu. Zaručený elektronický podpis, který částečně nahrazuje reálný podpis však má právní váhu. Elektronický podpis má právní účinky a nemůže být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu, nebo z důvodu nesplnění požadavků na kvalifikované elektronické podpisy. [2]

Využití v praxi

Platformy pro elektronické podpisy lze bezpečně užívat pro interní schvalovací procesy, pro ujednání soukromými subjekty v rámci běžného obchodního styku, licenční smlouvy na software i některé spotřebitelské smlouvy.

V případě smluv uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je nutné zohlednit, že důsledkem takového uzavření smlouvy bude aplikace pravidel pro smlouvy uzavírané distančním způsobem [3]. To mimo jiné obnáší možnost spotřebitele odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podpisu smlouvy a rozsáhlé informační povinnosti na straně podnikatele (např. o právu odstoupit, postupu uzavírání smlouvy, uchovávání dokumentace aj.). Pro přesnost dodáváme, že v oblasti nemovitostí platí zákonná výjimka [4], podle které se tato pravidla neuplatní při sjednávání smlouvy, jejímž předmětem je dispozice s nemovitostí. Na rezervační smlouvy k nemovitostem se však nevztahuje a všechna práva včetně výše uvedené možnosti odstoupení do 14 dnů bez uvedení důvodu se v jejím případě uplatní.

Existující komerční nástroje je možné využívat i tam, kde zákon vyžaduje písemnou formu [5]. Zejména se jedná o uzavírání spotřebitelských úvěrů [6], uznání dluhu [7], smlouvy o výstavbě [8], novaci nebo narovnání [9], ručitelské prohlášení [10], nájem bytu [11], smlouvu o obchodním zastoupení [12] a udělení plné moci [13].

Elektronické podpisy naopak nedoporučujeme používat pro úpravu pracovněprávních vztahů vzhledem ke zvláštnostem zákoníku práce a jejich využívání může být problematické i při styku s orgány veřejné správy. Nelze je využít ani v případě jednání souvisejícím s nemovitými věcmi, tj. převod, zástavní práva, věcná břemena atp. a dalších právních jednání vyžadujících ke své platnosti úředně ověřený podpis. Digitálním podpisem nelze autorizovat ani zástavní smlouvy [14] či zakladatelská právní jednání obchodních korporací [15], jejich úpravy a veškerá další právní jednání vyžadující formu veřejné listiny (např. notářský zápis).

Certifikované elektronické podpisy jsou soudně vymahatelné a jejich průkazní hodnota je srovnatelná s běžnými podpisy. Z formálního hlediska nic nebrání jejich běžnému užívání ve výše zmíněných případech. Přesto je třeba dbát obezřetnosti vzhledem k tomu, že zkušenosti z aplikační praxe jsou malé. Vzhledem k aktuální pandemii se ale pravděpodobně dočkáme rychlého vývoje, který by mohl zjednodušit uzavírání smluv pro subjekty, které je nutně potřebují ke svému podnikání.