Whistleblowing – přímý účinek

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

TD
právní asistentka, Erudit, advokátní kancelář
advokátní koncipientka, Erudit, advokátní kancelář
Whistleblowing, ochrana oznamovatelů
Foto: Shutterstock

Transpoziční lhůta marně uplynula 17. prosince 2021, vnitrostátní právní úprava však přijata nebyla. Návrh zákona ve stávajícím volebním období doposud nebyl předložen, přesto je možné v určitých případech práva plynoucí ze Směrnice vymáhat už nyní.

Směrnice jsou unijní akty adresované členským státům, kterým stanoví požadovaný cíl, jehož mají dosáhnout. Domoci se práv a povinností vyplývajících ze směrnic je možné až po řádné transpozici a implementaci do vnitrostátního právního řádu. S přímou aplikovatelností se naopak setkáváme u nařízení, která jsou přímo použitelná i vůči jednotlivcům, bez nutnosti vnitrostátní úpravy.[1] Jako příklad lze uvést nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, známější pod zkratkou GDPR.

Přímý účinek je za určitých podmínek přiznán i směrnicím. Z judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že práv plynoucích ze směrnice se jednotlivci mohou dovolat, pokud jsou ustanovení směrnice bezpodmínečná, dostatečně přesná a stát směrnici netransponoval správně nebo včas.[2] Tyto podmínky jsou ve vztahu ke Směrnici naplněny. Ustanovení přesně popisují ukládané povinnosti, státům není dána diskreční pravomoc a transpozice do vnitrostátního právního řádu zcela chybí. Pro úplnost je potřeba dodat, že jednotlivcům je umožněno se těchto přímých účinků dovolat jen vůči státu, nikoli subjektům nestátním. 

Vzhledem k tomu, že transpoziční legislativa nebyla doposud přijata, vydalo Ministerstvo spravedlnosti Metodiku k přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Metodika“).[3] Metodika obsahuje výčet dotčených subjektů, kterým Směrnice povinnosti ukládá, a to již k marnému uplynutí transpoziční lhůty. 

Pojem stát je ve vztahu k Směrnici vykládán široce, jako subjekty působící ve veřejném sektoru, včetně veškerých entit, které tyto subjekty vlastní nebo ovládají.[4] Do této skupiny řadíme i subjekty, které stát pověřil zajišťováním činnosti ve veřejném zájmu, a které buď podléhají kontrole ze strany státu nebo jsou za účelem plnění těchto činností nadány specifickými pravomocemi, kterými obvykle nedisponují jednotlivci v rovnocenných vztazích typických pro soukromé právo.[5] 

Přímý účinek Směrnice se vztahuje na samotné státní instituce jako ministerstva, nezávislé úřady (např. Národní kontrolní úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů), státní fondy (např. Státní fond životního prostředí České republiky, Státní fond kinematografie) a další organizace zřízené zákonem, mezi něž můžeme řadit státní nebo veřejné vysoké školy (např. Univerzita obrany, Masarykova univerzita). Do této skupiny spadají i zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví (např. Fakultní nemocnice Brno, Rehabilitační ústav Kladruby). Směrnice dále dopadá na územně samosprávní celky s více než 10.000 obyvateli, tyto obce a kraje mohou vnitřní oznamovací systém sdílet i v rámci dobrovolných svazků. Původní návrh zákona o ochraně oznamovatelů stanovoval pro územně samosprávní celky přísnější hranici – oznamovací systém měly zavést i ty, které mají více než 5.000 obyvatel.

Dále se povinnost dle Směrnice týká profesních komor, které disponují kárnou pravomocí a členství v nich je podmínkou pro výkon daného povolání (např. Česká advokátní komora, Česká lékařská komora). 

Specifická je situace u obchodních společností s majetkovou účastí státu, kde je třeba provést analýzu reálné kontroly ze strany státu. Pokud je vliv převažující, povinnosti ze Směrnice platí pro tyto subjekty už nyní. V případě, že vliv převažující není, a přesto má subjekt více než 50 zaměstnanců, úprava Směrnice na něj stále dopadne, ale až k pozdějšímu datu.[6] Jako příklad povinného subjektu lze uvést Letiště Praha, a.s., kde má 100 % majetkovou účast Ministerstvo financí (dále jen „MF“), převažující vliv má také ve společnosti ČEZ, a.s., kde jeho účast činí 69,78 %. Naproti tomu, převažující vliv státu nelze shledat u společnosti E.ON S.E., kde MF drží pouze 0,18 %.[7]

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů předložen předcházející vládou nebyl přijat, nový návrh zákona je zatím pouze očekáván. Původní návrh stanovoval pro zavedení povinností termín 31. března 2022, v této době by povinné subjekty měly mít zaveden vnitřní oznamovací systém. Krom výše zmíněných subjektů by mezi povinné subjekty dále spadali zaměstnavatelé, kteří mají více než 25 zaměstnanců. Zde je původní návrh opět přísnější než unijní úprava, která hranici stanovuje na 50 zaměstnanců. 

I zaměstnavatel s nižším počtem zaměstnanců musí oznamovací systém zavést, a to pokud se jedná o pojišťovnu nebo zajišťovnu, či osobu tyto služby zprostředkovávající, investiční společnost či investiční fond, obchodníka s OTC deriváty nebo osobu podnikající v oblasti kapitálového trhu. Zde konkrétně jde o poskytovatele služeb hlášení údajů, emitenta akcií a obdobných cenných papírů, a osoby, na které se vztahují přímo použitelné předpisy EU upravující: prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání; zneužívání trhu; indexy, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích; a prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu.[8]

Pro shrnutí, Směrnice kvůli svému přímému účinku již po 17. prosinci 2021 působí vůči subjektům navázaným na státní moc. K 31. březnu 2022 by podle původního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů měly mít systém zavedeny subjekty ve veřejném i soukromém sektoru s více než 25 zaměstnanci, případně i méně, pokud se na ně vztahuje výjimka kvůli riziku závažnějšího dopadu takového protiprávního jednání, na něž Směrnice cílí.


[1]  Král, R. Směrnice ES. In: Hendrych, D. a kol. Právnický slovník. 3. vydání. [online]. beck-online.cz. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpw64zrguxhg3lfojxgsy3fl5sxg 

[2]  Např. rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-152/07 až C-154/07 – Arcor AG & Co. KG (C-152/07), Communication Services TELE2 GmbH (C-153/07), Firma 01051 Telekom GmbH (C-154/07) v. Spolková republika Německo; Rozsudek soudního dvora ve spojených věcech C-397/01 až C-403/01 - Bernhard Pfeiffer (C-397/01), Wilhelm Roith (C-398/01), Albert Süß (C-399/01), Michael Winter (C-400/01), Klaus Nestvogel (C-401/01), Roswitha Zeller (C-402/01) a Matthias Döbele (C-403/01) v. Deutsches Rotes Kreuz, Kreisverband Waldshut eV.

[3]  Ministerstvo spravedlnosti. Metodika k přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. 2021.

[4]  Nešpůrek, R. Robert, Bartoš, V., Šuchman, J. Whistleblowing v ČR – stát a státní firmy budou muset plnit pravidla směrnice bez ohledu na dosud neexistující český zákon. [online]. beck-online.cz. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgfpwg33nobwgm3c7geya&groupIndex=0&rowIndex=0 

[5]  Ministerstvo spravedlnosti. Metodika k přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. 2021.

[6]  Ministerstvo spravedlnosti. Metodika k přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. 2021.

[7]  Majetkové účasti Ministerstva financí ke dni 31. 1. 2022. [online]. mfcr.cz. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/majetek-statu/majetkove-ucasti/2022/majetkove-ucasti-ministerstva-financi-ke-46411

[8]  Sněmovní tisk 1150/0. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. 2021.[online]. psp.cz. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1150&CT1=0

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články