Existence právního nároku na udělení krátkodobých schengenských víz pro rodinného příslušníka občana EU

Právní úprava krátkodobých schengenských víz.

Řízení o udělení krátkodobého schengenského víza je upraveno v zákoně o pobytu cizinců. Na řízení se promítne také část čtvrtá správního řádu. Dále v tzv. schengenském acquis, což je soubor právních předpisů tvořících základ schengenské spolupráce v rámci EU. Od 5. 4. 2010 je udělování krátkodobých schengenských víz v první řadě upraveno přímo použitelným Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) o Kodexu společenství o vízech („Vízový kodex“). Následně bližší pokyny k praktickému uplatňování vízového kodexu obsahuje Příručka pro zpracování žádosti o víza a provádění změn v příslušných vízech, vydaná Komisí EU.[iv][iii][ii][i]

Obecně na udělení krátkodobého schengenského víza nárok není. Tato zásada je u rodinných příslušníků občana EU prolomena.

Rodinný příslušník občana EU má nárok na udělení vstupního víza a nárok na vstup do členského státu EU. V této souvislosti by mělo být po rodinných příslušnících požadováno POUZE předložit cestovní doklad, doklad, že je rodinným příslušníkem občana EU (typicky oddací list, rodný list), fotografii a doklad, že doprovází nebo následuje občana EU. Zastupitelský úřad je povinen žádost o udělení víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem občana EU, vyřídit ve lhůtě 14 dnů od podání žádosti. Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, členské státy poskytnou rodinným příslušníkům občana EU všechny prostředky, aby jim usnadnily získání nezbytných víz. Tato víza se udělují bezplatně, zrychleným postupem v nejkratší možné lhůtě. Pokud zpracování víza trvá déle, mělo by být řádně odůvodněno. [v]

Kdo je rodinným příslušníkem občana EU?

Rodinným příslušníkem občana EU se rozumí:[vi]

a) manžel nebo manželka;

b) partner, se kterým občan Unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registrovaným partnerstvím jako s manželstvím, v souladu s podmínkami stanovenými souvisejícími právními předpisy hostitelského členského státu;

c) potomci v přímé linii, kteří jsou mladší 21 let nebo jsou vyživovanými osobami, a takoví potomci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovení v písmenu b);

d) předci v přímé linii, kteří jsou vyživovanými osobami, a takoví předci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovení v písmenu b);

Co musí rodinný příslušník občana EU předložit k žádosti o krátkodobé schengenské vízum?

Rodinný příslušník občana EU žádající o krátkodobé schengenské vízum musí prokázat a doložit, že má právo na udělení vstupního víza podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady, a že se na něj směrnice vztahuje, a to předložením dokladů, které odpovídají na níže uvedené otázky a prokazují následující skutečnosti: [vii]

• Existence občana EU, od něhož může žadatel o vízum odvozovat určitá práva? – nejčastěji se prokazuje kopií průkazu totožnosti občana EU; 
• Jedná se o rodinného příslušníka občana EU? – prokazuje se např. oddacím listem, rodným listem, dokladem o závislosti, vážné zdravotní důvody, trvalost partnerství. Dále musí být ověřena totožnost žadatele platným cestovním pasem;
• Jedná se o doprovod občana EU či jeho následování? – prokazuje se např. dokladem o tom, že občan EU již pobývá v hostitelském členském státě nebo potvrzení o plánované cestě občana EU do hostitelského členského státu.

Z uvedeného vyplývá, že rodinný příslušník při žádosti o vydání krátkodobého schengenského víza zastupitelskému úřadu dokládá pouze existenci občana EU, existenci rodinné vazby a doklad o doprovázení nebo následování občana EU.

Jaké skutečnosti se nemusí prokazovat? A jak je to v praxi?

Nelze požadovat dodatečné doklady týkající se účelu cesty a prostředků na obživu (např. doklad o ubytování nebo o nákladech spojených s cestou). Rodinný příslušník není povinen prokazovat, že je zaměstnaný a že má dostatek finančních prostředků na svém bankovním účtu.

Bohužel v praxi jsou tyto dokumenty pravidelně vyžadovány a z důvodu jejich nedostatečnosti jsou žádosti o krátkodobá schengenská víza zamítána. Žadatelé o krátkodobá schengenská víza by se měli takovýmto rozhodnutím bránit, ovšem děje se tak jen velmi zřídka.

Důvody pro zamítnutí udělení krátkodobého víza pro rodinného příslušníka občana EU.

Rodinnému příslušníkovi může být žádost o udělení víza zamítnuta výlučně z těchto důvodů:

• žadatel o vízum na základě žádosti o vízum a připojených podpůrných dokladů uvedených neprokázal, že se na něj směrnice vztahuje (tj. je jasné, že odpověď na alespoň jednu z výše uvedených otázek je záporná), [viii]
• vnitrostátní orgány prokázaly, že žadatel o vízum představuje skutečnou, aktuální a dostatečně vážnou hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví nebo 
• vnitrostátní orgány prokázaly, že došlo ke zneužití nebo podvodu.

V posledních dvou případech nesou důkazní břemeno vnitrostátní orgány, protože musí být schopny prokázat své tvrzení, že žadateli o vízum (který předložil dostatek důkazů o tom, že splňuje kritéria stanovená směrnicí) by vstupní vízum nemělo být uděleno z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví nebo z důvodu zneužití nebo podvodu.

Častým důvodem pro neudělení víza je důvod tzv. účelového manželství. Zastupitelské orgány pravděpodobně z důvodu nepochopení pozice rodinného příslušníka občana EU často dojdou k závěru účelového manželství z důvodu získání výhodného postavení pro udělení víz. Zde ovšem pozor, takový závěr je chybný, směrnice výslovně uvádí, že manželství nelze považovat za účelový sňatek pouze z toho důvodu, že je spojeno s výhodou přistěhovalectví, nebo jinou výhodou.[ix]

Dalším velmi častým argumentem pro neudělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana EU ze strany zastupitelských úřadů je argument týkající se návratu do země původu. Tento argument je bezpředmětný a poukazuje na nepochopení postavení rodinného příslušníka občana EU, když ve smyslu zákona o pobytu cizinců má rodinný příslušník občana EU právo po vstupu na území požádat o přechodný pobyt a po dvou letech pobytu též o pobyt trvalý. [x]

Zamítnutí víza rodinnému příslušníkovi občana EU musí být vždy plně odůvodněno. Odůvodnění musí obsahovat konkrétní věcné a právní důvody, které vedly k zamítavému rozhodnutí.

Máte právo se bránit?

Ano! Žadatel má právo se zamítavému rozhodnutí bránit, a to tak že ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí o jeho žádosti podá Žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza.

Rozhodnutí o neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana EU je přezkoumatelné v rámci správního soudnictví.

Nezapomínejte, že v případě záporného rozhodnutí se můžete obrátit na Veřejného ochránce práv, aby přezkoumal správnost postupu správního orgánu.

Žádosti o vydání krátkodobých schengenských víz se zdají velmi jednoduché, ovšem opak je pravdou. V naprosté většině případů jdou žadatelé podat žádost o krátkodobá schengenská víza absolutně nepřipraveni, díky tomu dojde správní orgán k vyvození negativních závěrů, které se velmi těžko napravují. Doporučila bych všem budoucím žadatelům, aby přípravu žádosti o krátkodobá schengenská víza nepodceňovali a alespoň s někým znalým zkonzultovali postup a na co si mají dát při své žádosti pozor.

Tento článek jsem se rozhodla napsat v návaznosti na řadu vystresovaných klientů, kteří nejsou schopni přijet se svými manžely/manželkami ani na návštěvu České republiky a doufám, že alespoň někomu pomůže se v této problematice lépe orientovat.

---

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců[i]