Existence právního nároku na udělení krátkodobých schengenských víz pro rodinného příslušníka občana EU
Velice často se ve své praxi setkávám s klienty, jejichž rodinní příslušníci byli mnohokrát odmítnuti s žádostí o vydání krátkodobých schengenských víz, tj. víz na základě kterých smí cizinec pobývat na území schengenského prostoru po dobu maximálně 90 dnů. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak je to s právním nárokem na udělení krátkodobých schengenských víz rodinnému příslušníkovi občana EU.
Právní úprava krátkodobých schengenských víz.
Řízení o udělení krátkodobého schengenského víza je upraveno v zákoně o pobytu cizinců[i]. Na řízení se promítne také část čtvrtá správního řádu[ii]. Dále v tzv. schengenském acquis, což je soubor právních předpisů tvořících základ schengenské spolupráce v rámci EU. Od 5. 4. 2010 je udělování krátkodobých schengenských víz v první řadě upraveno přímo použitelným Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) o Kodexu společenství o vízech („Vízový kodex“)[iii]. Následně bližší pokyny k praktickému uplatňování vízového kodexu obsahuje Příručka pro zpracování žádosti o víza a provádění změn v příslušných vízech, vydaná Komisí EU[iv].
Obecně na udělení krátkodobého schengenského víza nárok není. Tato zásada je u rodinných příslušníků občana EU prolomena.
Rodinný příslušník občana EU má nárok na udělení vstupního víza a nárok na vstup do členského státu EU. V této souvislosti by mělo být po rodinných příslušnících požadováno POUZE předložit cestovní doklad, doklad, že je rodinným příslušníkem občana EU (typicky oddací list, rodný list), fotografii a doklad, že doprovází nebo následuje občana EU. Zastupitelský úřad je povinen žádost o udělení víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem občana EU, vyřídit ve lhůtě 14 dnů od podání žádosti. Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států[v], členské státy poskytnou rodinným příslušníkům občana EU všechny prostředky, aby jim usnadnily získání nezbytných víz. Tato víza se udělují bezplatně, zrychleným postupem v nejkratší možné lhůtě. Pokud zpracování víza trvá déle, mělo by být řádně odůvodněno.
Kdo je rodinným příslušníkem občana EU?
Rodinným příslušníkem občana EU se rozumí[vi]:
a) manžel nebo manželka;
b) partner, se kterým občan Unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registrovaným partnerstvím jako s manželstvím, v souladu s podmínkami stanovenými souvisejícími právními předpisy hostitelského členského státu;
c) potomci v přímé linii, kteří jsou mladší 21 let nebo jsou vyživovanými osobami, a takoví potomci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovení v písmenu b);
d) předci v přímé linii, kteří jsou vyživovanými osobami, a takoví předci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovení v písmenu b);
Co musí rodinný příslušník občana EU předložit k žádosti o krátkodobé schengenské vízum?
Rodinný příslušník občana EU žádající o krátkodobé schengenské vízum musí prokázat a doložit, že má právo na udělení vstupního víza podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady[vii], a že se na něj směrnice vztahuje, a to předložením dokladů, které odpovídají na níže uvedené otázky a prokazují následující skutečnosti:
- Existence občana EU, od něhož může žadatel o vízum odvozovat určitá práva? – nejčastěji se prokazuje kopií průkazu totožnosti občana EU;
- Jedná se o rodinného příslušníka občana EU? – prokazuje se např. oddacím listem, rodným listem, dokladem o závislosti, vážné zdravotní důvody, trvalost partnerství. Dále musí být ověřena totožnost žadatele platným cestovním pasem;
- Jedná se o doprovod občana EU či jeho následování? – prokazuje se např. dokladem o tom, že občan EU již pobývá v hostitelském členském státě nebo potvrzení o plánované cestě občana EU do hostitelského členského státu.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



