(Částečné) zrušení povinnosti apostilace
Od 16. 2. 2019 se v rámci Evropské unie ruší povinnost opatřovat některé úřední listiny apostilou. 16. 2. 2019 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1191 ze dne 6. 7. 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č.1024/2012 (tzv. nařízení o apostilaci, dále jen „nařízení“).
Podle tohoto nařízení jsou veřejné listiny a ověřené kopie osvobozeny od jakéhokoliv druhu legalizace nebo obdobných formalit. Zjednodušení se netýká všech veřejných listin, nýbrž jen v nařízení taxativně uvedených. Konkrétně půjde o listiny stvrzující narození, úmrtí, jméno, uzavření sňatku, rozvod, registrované partnerství nebo jeho zrušení, rodičovství, osvojení, státní příslušnost nebo neexistenci záznamu v trestním rejstříku, jakož i potvrzení o skutečnosti, že je osoba na živu. Toto nařízení zahrnuje také úřední listiny, jakými jsou např. notářské zápisy.
Do oblasti působnosti tohoto nařízení naopak nespadají především veřejné listiny vydané orgány třetích zemí nebo ověřené kopie listin vydaných orgány třetích zemí, které budou vyhotoveny úřady v některé z členských zemí EU.
Novinkou je také to, že úřady nemohou po občanovi jiného členského státu vyžadovat ani překlady veřejných listin dokládajících některou z výše uvedených skutečností, pokud je jich součástí vícejazyčný standardní formulář, jehož vzor je uveden v příloze nařízení. Nařízení však ponechává formu tzv. správního uvážení, neboli výše uvedené platí pouze v případě, že zahraniční úřad, kterému je příslušná veřejná listina s formulářem předložena, považuje údaje ve formuláři pro zpracování veřejné listiny za dostačující.
Pokud je tedy například německý státní příslušník ustanoven jednatelem v české společnosti, postačí, pokud při zápisu do českého obchodního rejstříku předloží výpis z německého trestního rejstříku společně s vícejazyčným formulářem. Výpis z německého trestního rejstříku tak nemusí obsahovat apostilu a nemusí být ani přeložen.
Nařízení se ovšem nevztahuje na výpisy z obchodního rejstříku, neboť ty nedokládají žádnou z výše uvedených skutečností. Výpisy z obchodního rejstříku, které budou předkládány v jiné členské zemi EU, nadále musí být opatřeny apostilou a přeloženy.
Nejpozději do 16. 2. 2021 je Evropská komise povinna prověřit, zda je vhodné, aby se působnost nařízení rozšířila také na veřejné listiny týkající se právní formy a zastupování za společnost, tedy na výpisy z obchodního rejstříku.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



