Očekávání a vize aneb deset let v EU
Univerzita Karlova ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd uspořádala 5. května 2014 panelovou diskuzi kandidátů do Evropského parlamentu.
Úvodního slova se ujal rektor Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Tomáš Zima, na něhož navázala prorektorka Univerzity Karlovy pro evropskou problematiku prof. PhDr. Lenka Rovná, která společně s rektorem debatu moderovala. Proslovy pak uzavřel děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy, prof. JUDr. Jan Kuklík. Kromě kandidátů se první části diskuze účastnil i PhDr. Vladimír Špidla, JUDr. Pavel Telička a členka dolní sněmovny britského parlamentu Gisela Stuart, která podala poněkud odlišný pohled na věc očima země, jež do EU před deseti lety již patřila.
„Věci se budou muset dramaticky změnit,“ zaznělo z úst britské členky parlamentu, která ve svém projevu také poukazovala na velký problém imigrace a krizi Eura, která je dle jejích slov ještě daleko od řešení.
Doktor Špidla, jakožto bývalý evropský komisař, se stavěl k očekáváním ohledně EU poměrně optimisticky. Hlavní naplnění očekávání viděl v možnosti rozhodovat a v začlenění ve smyslu ekonomickém. Výsledky naznačují, že spjatost s EU s nimi má velkou spojitost.
V druhé části prvního panelu došlo i na otázky. Mezi ty zajímavé patřil nepochybně i dotaz ohledně slibu, že Evropa se měla stát nejkonkurenceschopnější oblastí. Důvodů, proč se toto očekávání nenaplnilo, bylo dle kandidátů několik. K jednomu z nich patřil i ten, že EU je lidské dílo a zákonitě musí mít nějaké chyby. Británie pak za nedodržením slibů viděla omezení trhů.
Třetí část panelové diskuze se pak týkala vizí kandidátů do eurovoleb, konkrétně se jí zúčastnili JUDr. Pavel Telička (hnutí ANO), prof. PhDr. Jan Keller (ČSSD), Ing. Kateřina Konečná (KSČM), JUDr. Klára Samková (hnutí Úsvit), doc. JUDr. Pavel Svoboda (KDU-ČSL) a Ing. Jan Zahradil (ODS). Kandidáti se veskrze shodli na jednotlivých bodech, a především pak v části, kdy došlo na dotazy přítomných, vládla shoda. Obzvlášť pak při otázce informovanosti českého Parlamentu. Nejvíce však překvapilo vystoupení JUDr. Kláry Samkové za hnutí Úsvit. Zatímco všichni kandidáti představovali své vize o budoucnosti České republiky v EU, hnutí Úsvit se ponořilo do komentování komunistické minulosti a došlo i na osočování především doktora Teličky. Jen těžko by se dalo věřit, že by tím přítomní nebyli pobouřeni, což vedlo i k předposlednímu dotazu týkajícímu se tohoto chování, a na nějž pak bylo doktorkou Samkovou odpovězeno: „V letech, kdy jsem já studovala, bych si takovou otázku nemohla vůbec dovolit vyslovit.“
I přes provokační výstup hnutí Úsvit debata pokračovala v klidném duchu. Mezi hlavní myšlenky pak patřilo především to, že Češi by si měli uvědomit svou spjatost s Evropou a že vymezovat se jakkoli proti integraci by bylo nerozumné už jen z historického hlediska, neboť celé naše dějiny jsou spjaté s integrací. Velice se pak zdůrazňovalo i to, že i přes českou euroskeptickou povahu, bychom neměli propadat dojmům, že naše role v Evropě je marginální. Důvodů proč pak zaznělo hned několik. Evropský parlament se totiž neskládá jen z národů, ale především ze zástupců politických stran, jejichž frakce pak mohou vytvořit silnou koalici, kde se velikost národů smazává.
Nepochybně zajímavě se docent Svoboda rozhodl ukončit diskusní panel: „Chci, aby se Evropa podobala Bavorsku, a chcete-li to i vy, volte jako v Bavorsku.“
fotogalerie: Michal Tvrdík, http://www.michaltvrdik.com/
Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
