Očekávání a vize aneb deset let v EU
Univerzita Karlova ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd uspořádala 5. května 2014 panelovou diskuzi kandidátů do Evropského parlamentu.
Úvodního slova se ujal rektor Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Tomáš Zima, na něhož navázala prorektorka Univerzity Karlovy pro evropskou problematiku prof. PhDr. Lenka Rovná, která společně s rektorem debatu moderovala. Proslovy pak uzavřel děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy, prof. JUDr. Jan Kuklík. Kromě kandidátů se první části diskuze účastnil i PhDr. Vladimír Špidla, JUDr. Pavel Telička a členka dolní sněmovny britského parlamentu Gisela Stuart, která podala poněkud odlišný pohled na věc očima země, jež do EU před deseti lety již patřila.
„Věci se budou muset dramaticky změnit,“ zaznělo z úst britské členky parlamentu, která ve svém projevu také poukazovala na velký problém imigrace a krizi Eura, která je dle jejích slov ještě daleko od řešení.
Doktor Špidla, jakožto bývalý evropský komisař, se stavěl k očekáváním ohledně EU poměrně optimisticky. Hlavní naplnění očekávání viděl v možnosti rozhodovat a v začlenění ve smyslu ekonomickém. Výsledky naznačují, že spjatost s EU s nimi má velkou spojitost.
V druhé části prvního panelu došlo i na otázky. Mezi ty zajímavé patřil nepochybně i dotaz ohledně slibu, že Evropa se měla stát nejkonkurenceschopnější oblastí. Důvodů, proč se toto očekávání nenaplnilo, bylo dle kandidátů několik. K jednomu z nich patřil i ten, že EU je lidské dílo a zákonitě musí mít nějaké chyby. Británie pak za nedodržením slibů viděla omezení trhů.
Třetí část panelové diskuze se pak týkala vizí kandidátů do eurovoleb, konkrétně se jí zúčastnili JUDr. Pavel Telička (hnutí ANO), prof. PhDr. Jan Keller (ČSSD), Ing. Kateřina Konečná (KSČM), JUDr. Klára Samková (hnutí Úsvit), doc. JUDr. Pavel Svoboda (KDU-ČSL) a Ing. Jan Zahradil (ODS). Kandidáti se veskrze shodli na jednotlivých bodech, a především pak v části, kdy došlo na dotazy přítomných, vládla shoda. Obzvlášť pak při otázce informovanosti českého Parlamentu. Nejvíce však překvapilo vystoupení JUDr. Kláry Samkové za hnutí Úsvit. Zatímco všichni kandidáti představovali své vize o budoucnosti České republiky v EU, hnutí Úsvit se ponořilo do komentování komunistické minulosti a došlo i na osočování především doktora Teličky. Jen těžko by se dalo věřit, že by tím přítomní nebyli pobouřeni, což vedlo i k předposlednímu dotazu týkajícímu se tohoto chování, a na nějž pak bylo doktorkou Samkovou odpovězeno: „V letech, kdy jsem já studovala, bych si takovou otázku nemohla vůbec dovolit vyslovit.“
I přes provokační výstup hnutí Úsvit debata pokračovala v klidném duchu. Mezi hlavní myšlenky pak patřilo především to, že Češi by si měli uvědomit svou spjatost s Evropou a že vymezovat se jakkoli proti integraci by bylo nerozumné už jen z historického hlediska, neboť celé naše dějiny jsou spjaté s integrací. Velice se pak zdůrazňovalo i to, že i přes českou euroskeptickou povahu, bychom neměli propadat dojmům, že naše role v Evropě je marginální. Důvodů proč pak zaznělo hned několik. Evropský parlament se totiž neskládá jen z národů, ale především ze zástupců politických stran, jejichž frakce pak mohou vytvořit silnou koalici, kde se velikost národů smazává.
Nepochybně zajímavě se docent Svoboda rozhodl ukončit diskusní panel: „Chci, aby se Evropa podobala Bavorsku, a chcete-li to i vy, volte jako v Bavorsku.“
fotogalerie: Michal Tvrdík, http://www.michaltvrdik.com/
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



