Vybrané problémy spojené s plnými mocemi v daňovém řízení

Daňový subjekt - ať už fyzická či právnická osoba - může zmocnit jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu k úkonům vůči správci daně, a to buďto v dílčím či generálním rozsahu.

referent Odboru řízení rizik Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
LP
referent Odboru vymáhacího Územního pracoviště pro Prahu 4 Finančního úřadu pro hl. m. Prahu

S předmětnou problematikou jsou však spojena některá úskalí, o nichž bude pojednáno v předloženém článku.

Právní úprava podle daňového řádu

Osoba zúčastněná na správě daní (v praxi především daňový subjekt) je oprávněna si zvolit zmocněnce. Výjimku tvoří případy, kdy má tato osoba vykonat při správě daní něco osobně [ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“)].

Zmocnitel musí formulovat rozsah zmocnění v plné moci tak, aby jasně vyplývalo, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům byla plná moc udělena. V případě, že je zmocněn nový zmocněnec, má se za to, že byla okamžikem uplatnění nové plné moci vypovězena dosavadní plná moc, a to v rozsahu, v němž byla udělena plná moc novému zmocněnci. Jedná-li ve stejné věci zmocnitel i zmocněnec, pak je rozhodné jednání zmocnitele (ustanovení § 28 odst. 1, 4 a 6 DŘ).

„Má-li osoba, které je písemnost doručována, zástupce, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnění k zastupování. Má-li osoba, jejíž poměry jsou doručovanou písemností dotčeny, vykonat něco osobně, doručuje se písemnost jí i jejímu zástupci. Dnem doručení rozhodným pro počátek běhu lhůty je při souběžném doručování této osobě i jejímu zástupci den doručení písemnosti, který nastane později.“ (Ustanovení § 41 DŘ)

Daňový řád mezi povinné náležitosti plných mocí neřadí úředně ověřený podpis zmocnitele či zmocněnce.

Jednatel se mění, plná moc zůstává

Rádi bychom tímto upozornili na jednu podstatnou skutečnost při změně statutárního orgánu u obchodní korporace. Udělil-li odstupující statutární orgán jménem společnosti komukoliv plnou moc k zastupování před správcem daně, pak je tato plná moc účinná i po jmenování nového jednatele.

Jako příklad si uveďme fiktivní one-man korporaci Problémy s.r.o., jejímž jediným společníkem je paní Xénie, která je zároveň jediným jednatelem. Paní Xénie udělila generální plnou moc panu Dušanovi k zastupování Problémů s.r.o. před správcem daně. Následně byla korporace převedena na pana Kryštofa, který se tímto stal 100% vlastníkem a jediným jednatelem korporace Problémy s.r.o.

Xénie před Kryštofem však zatajila generální plnou moc udělenou Dušanovi. Kryštof se může dostat do velkých problémů, neboť Dušan účtuje o fiktivních fakturách, zahrnuje je do daňových přiznání k DPH, nereaguje na výzvy k zahájení daňových kontrol, přičemž následně je korporaci Problémy s.r.o. opakovaně doměřována DPH a dluh je úročen. Veškerá korespondence správce daně je bez odezvy doručována Dušanovi, přičemž Kryštof se o dluzích dozví až ve chvíli, kdy u něho „zaklepou“ daňoví exekutoři, neboť si dokonce přesunul sídlo obchodní korporace do svého bydliště.

Mohl se tento příběh stát, anebo je to výplod spoluautorské fantazie? Ano, podobný příběh se skutečně stal, nejedná se tedy o čistě teoretickou možnost. Jak mohl Kryštof postupovat, aby byl býval nastalé situaci zabránil? Podle našeho mínění měl možnost preventivně navštívit místně příslušného správce daně s žádostí o nahlížení do registračního spisu (ideálně po předchozí telefonické domluvě), z něhož by byla udělená plná moc patrná.

Nedůvěřuj, prověřuj a starej se o své záležitosti

Je celkem běžným jevem, že si podnikatel najme účetní firmu nebo fyzickou osobu, v rámci čehož jí nezřídka zplnomocní minimálně k podávání daňových přiznání (či kontrolních hlášení), ne-li k dalším úkonům vůči Finančnímu úřadu.

Jak již bylo zmíněno, tak úředně ověřený podpis není obligatorní náležitostí plné moci předložené správci daně. Daňový subjekt může činit některé druhy podání v listinné podobě poštou nebo osobně na podatelně. V listinné podobě může být rovněž podán „E-tiskopis: Potvrzení podání učiněného datovou zprávou, neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem“ (dále jen „E-tiskopis“). Vlastnoručně podepsaný E-tiskopis slouží k potvrzení elektronického podání přes aplikaci EPO (EPO: https://adisspr.mfcr.cz/dpr/adis/idpr_epo/), které bylo odesláno bez uznávaného elektronického podpisu. Do 5 dnů od odeslání podání, musí být tento podepsaný E-tiskopis doručen místně příslušnému správci daně. E-tiskopis je možno získat (uložit, vytisknout) po odeslání podání přímo v aplikaci EPO. Další přehledné informace o aplikaci EPO lze získat na webových stránkách Finanční správy ČR (https://epodpora.mfcr.cz/cs/seznam-okruhu/elektronicka-podani-epo/10x-elektronicka-podani-pro-financni-spr-4365).

Shora uvedené skutečnosti mají právní základ v ustanovení § 71 DŘ, cituji: (1) Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, c) s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo d) prostřednictvím daňové informační schránky. (2) Podání učiněné v listinné podobě nebo ústně do protokolu musí být podepsáno osobou, která podání činí. (3) Účinky podání učiněného elektronicky má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití jiné datové zprávy než podle odstavce 1, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v odstavci 1; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. (4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze učinit způsobem podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d).“

Nyní přistupme k meritu věci. V rámci úřední činnosti jednoho ze spoluautorů byl správcem daně detekován zvláštní druh podvodného jednání, který je úzce spjat s rozsáhlým zneužíváním listinných podání a plných mocí, přičemž následující příklad je anonymizovaným a zredukovaným zobecněním.

Představme si účetního pana Vratislava, který generálně zastupuje určitý okruh daňových subjektů, a to jak fyzické, tak právnické osoby, před správcem daně. Společným znakem těchto osob, resp. statutárních orgánů je skutečnost, že se nestarají o své účetní a daňové záležitosti, přičemž polovina těchto osob plně důvěřuje panu Vratislavovi. Problémem druhé poloviny daňových subjektů je skutečnost, že vůbec nevědí, že má pan Vratislav generální plnou moc, důsledkem čehož Vratislav podává daňová přiznání a kontrolní hlášení k DPH, jsou mu doručovány všechny písemnosti, apod., čímž se vracíme k části „Jednatel se mění, plná moc zůstává“.

Stručně řečeno, tedy Vratislav zanáší do daňových přiznání a kontrolních hlášení k DPH zcela fiktivní účelové položky, přičemž půlka klientů mu zcela důvěřuje a druhá půlka klientů to netuší. Krom konstatování, že by měli nad svým účetním vykonávat kontrolu, ponechme důvěřující klienty bez dalšího komentáře.

Druhá skupina klientů sice má živnostenské oprávnění nebo jsou jednateli a společníky různých obchodních korporací, ale z různých důvodů - a to aniž by činnost pozastavili – se o své „podnikání“ vůbec nezajímají. Vratislav si tyto osoby předem vytipuje a doručí na podatelnu Finančního úřadu generální plnou moc, na které zfalšuje podpis zmocnitele. Úřední osoba na podatelně, resp. v registračním útvaru Finančního úřadu není v žádném případě grafolog a plná moc nemá úředně ověřený podpis, pročež je plná moc akceptována. Od této chvíle je Vratislav „oprávněn“ činit veškerá podání a být jediným adresátem veškerých písemností. Jak ale – zejména u právnických osob – obejít absenci přístupu do datové schránky? Zcela jednoduše, falšováním podpisů na e-tiskopisech.

Resumé

Pokud předložený článek zabrání byť jedinému zneužití plné moci v daňovém řízení, tak zde shledáváme úspěch, avšak problematika má zdaleka širší záběr. Zásadním momentem zejména druhého příběhu (pan účetní Vratislav) je falšování podpisů na listinných podáních, jejichž skutečný autor, resp. podatel je de facto nedohledatelný. Teoreticky lze takovou osobu ztotožnit např. na základě kamerových záznamů z podatelny Finančního úřadu, nicméně se domníváme, že ve chvíli, kdy jsou takové záznamy potřeba – a pokud by o ně policejní orgán skutečně požádal – jsou již dávno záznamy smazány, byť bychom se rádi ve své domněnce mýlili.

Návrh de lege ferenda

Jakým způsobem tedy vést ve věci falšování podpisů prevenci? Obecně se nabízejí dvě východiska. Buďto by musel být daňový řád novelizován a napříště by platila povinnost opatřit listinná podání ověřeným podpisem, nebo by musela být možnost listinných podání zcela vyloučena. Druhý návrh se jeví příliš radikálním, a proto máme za to, že první možnost je jediná akceptovatelná. A tedy navrhujeme, aby bylo napříště novelizováno ustanovení § 71 DŘ v následujícím znění:

„(1) Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, c) s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo d) prostřednictvím daňové informační schránky. (2) Podání učiněné v listinné podobě nebo ústně do protokolu musí být podepsáno osobou, která podání činí; v případě podpisu na listinném podání, musí být tento podpis úředně ověřen. (3) Účinky podání učiněného elektronicky má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití jiné datové zprávy než podle odstavce 1, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v odstavci 1; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. (4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze učinit způsobem podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d).“

S odkazem na ustanovení čl. 41 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění pozdějších předpisů, se tedy nabízí možnost kontaktovat „svého poslance“ a předložit mu podnět k podání návrhu novely daňového řádu.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články