Novela ZISIF: (R)evoluce pro „patnáctkáře“?

Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním

Alternativní fondy, respektive správa majetku srovnatelná s obhospodařováním, představuje již léta oblíbenou možnost správy majetku od menšího počtu investorů za účelem společné investice do venture kapitálu, kryptoaktiv či privátních projektů. Oblibu si získaly zejména díky své nízké regulatorní, administrativní a finanční náročnosti. Zjednodušeně řečeno se jedná o minifond pro maximálně 20 nekvalifikovaných investorů, který podléhá pouhé registraci u ČNB. Správce podle § 15 ZISIF navíc není oprávněn s nabídkou investice oslovovat veřejnost ani od ní shromažďovat prostředky. Za oslovení veřejnosti lze pak považovat i uveřejnění informací o možnosti investování na webu správce, ze kterého nebude zcela zřejmé, že míří jen na kvalifikované investory². Navzdory právní úpravě bývají tyto alternativní fondy často zneužívány ke shromažďování prostředků od velkého počtu retailových investorů, jak ostatně přiznává i samotná důvodová zpráva k návrhu zákona. Příkladů nalezneme bohužel opravdu hodně a výjimkou nejsou ani případy s přesahem do trestního řízení, jako například u společnosti J. O. Investment s.r.o.[2][1]

Ke zlepšení tohoto neuspokojivého stavu má přispět právě novela ZISIF a dalších souvisejících zákonů. K rozpoznání rizikovosti správců podle § 15 ZISIF ze strany nekvalifikovaných investorů má vést i zpřísnění náležitostí jejich názvu, který bude nově muset obsahovat slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“ a zároveň nebude moci obsahovat označení „fond“, jeho překlady nebo slova od něj odvozená. Změnu názvu musí správci provést do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona, tedy nejpozději do 1. 1. 2025. Zápis změny názvu v obchodním rejstříku je v tomto případě konstitutivní a jeho účinky tedy nastanou až samotným provedením zápisu do rejstříku.

Novela dále zpřísňuje informační povinnost správců, kteří budou muset s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnout investorům informace o:

1. rizikovosti investice;
2. skutečnosti, že investice není garantovaná a investor může ztratit veškeré investované prostředky;
3. celkové výši a struktuře úplaty;
4. investičním horizontu;
5. investiční strategii; a
6. skutečnosti, že správce nepodléhá dohledu ČNB.

Zákon pak nově staví najisto, že správce může informační povinnost splnit také vypracováním a předložením investorům dokument s názvem sdělení klíčových informací (Key Information Document – KID) jehož náležitosti upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (dále jen „nařízení PRIIPs“). Sdělení klíčových informací jsou ostatně správci s retailovými investory povinni vypracovávat již nyní. Je však nutné mít na paměti, že i v případě vypracování tohoto dokumentu je správce povinen informovat investora o skutečnosti, že nepodléhá dohledu ČNB. 

Správce je v rámci tzv. výjimky pro rodiny a přátele oprávněn shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci až 20 nekvalifikovaných investorů, a to bez stanovení minimální výše investice. Při překročení limitu 20 investorů pak může správce od dalších investorů shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci odpovídající minimálně 125 000 EUR. Aby nadále nedocházelo k obcházení zákona, je správce při překročení limitu 20 investorů nově povinen předložit do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího kalendářního roku ČNB elektronicky zprávu auditora o ověření dodržení limitu 20 investorů nespadajících do skupiny kvalifikovaných investorů (tedy těch, kteří musí investovat minimálně 125 000 EUR).

Správce má dále nově povinnost vyplnit s investory investiční dotazník ke zjištění, že investice odpovídá jejich finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic. Tyto skutečnosti následně investor písemně potvrdí. Návrh zákona uvádí, že se jedná o povinnost obdobnou jako při poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“). Obsah investičního dotazníku tak musí odpovídat náležitostem stanoveným v § 15h ZPKT. 

Novinkou je také poplatek za zápis osoby podle § 15 odst. 1 ZISIF do seznamu podle § 596 písm. e) ZISIF ve výši 10 000 Kč.

Sankci za porušení povinností správce upravuje nový § 15a, který dává ČNB možnost rozhodnout o výmazu správce ze seznamu podle § 596 písm. e) ZISIF, a to v případě závažného či opakovaného porušení vybraných povinností. Jedná se například o porušení povinnosti týkající se náležitostí názvu správce, informačních povinností, nedodržení maximálního počtu nekvalifikovaných investorů, povinností stanovených nařízením PRIIPs nebo nařízením o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb.

Akciová společnost s fixním základním kapitálem SICAF

Návrh zákona zavádí nové označení pro obchodní firmu investičního fondu, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem. Zákon zde zavádí zkratku „SICAF“ (z francouzského Société d’Investissement à Capital Fixe), která je díky užívání v jiných právních řádech obecně známá a srozumitelná. Obchodní firma pak bude moci využívat označení „investiční fond s fixním základním kapitálem“ nebo právě zkratku „SICAF“. SICAF bude také moci vytvářet podfondy, tedy účetně a majetkově oddělené části jmění bez právní subjektivity s vlastní investiční strategií.

Podle stávající právní úpravy může podfondy vytvářet pouze investiční fond, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem (SICAV), nicméně podle návrhu novely by toto mělo být nově umožněno právě investičním fondům, které jsou akciovou společností s fixním základním kapitálem SICAF a také investičním fondům, které jsou komanditními společnostmi na investiční listy. 

Komanditní společnost na investiční listy

Kromě výše uvedené možnosti investičních fondů, které jsou komanditní společností na investiční listy, vytvářet podfondy, přináší návrh zákona pro komanditní společnosti také změnu v oblasti dělení zisku a ztráty. Nově by mohly mít komanditní společnosti na investiční listy možnost určit společenskou smlouvou jakékoliv dělení zisku a ztráty mezi společností a komplementářem.

Novela dále navrhuje umožnit komanditní společnosti na investiční listy působit jako svěřenský správce svěřenského fondu, který není investičním fondem.

Převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu

Novela vkládá do zákona zcela nový oddíl, jímž výslovně připouští převod jmění kapitálové společnosti (tedy akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným) do podílového fondu. Převod je možný v případě, že:

1. je přejímající podílový fond v pozici jediného společníka zanikající kapitálové společnosti;
2. v důsledku převodu jmění nebude porušen statut přejímajícího podílového fondu; a
3. převodem nebudou poškozeny zájmy podílníků přejímajícího podílového fondu.

Výše uvedené podmínky pak musí být splněny kumulativně.

Zákon při převodu jmění stanovuje povinnost vypracování projektu převodu jmění administrátorem fondu a zanikající kapitálovou společností. Náležitosti projektu převodu jmění vymezuje § 432b ZISIF. Vedle vypracování projektu převodu jmění je v případě fondů kolektivního investování vyžadováno při převodu jmění také povolení ze strany ČNB, nejedná-li se o fondy kolektivního investování investující do nemovitostí, pro které existuje výjimka již podle stávající právní úpravy. Stejně tak není povolení ČNB vyžadováno u fondů kvalifikovaných investorů.

Je nesporné, že nová úprava správy srovnatelné s obhospodařováním může retailovým investorům pomoci lépe zhodnotit míru investičního rizika. K úspěchu je však nutné její důsledné vynucování ze strany příslušných veřejnoprávních orgánů. Návrh zákona přitom nadále nepočítá s dohledem ČNB nad činností správců podle § 15 ZISIF. Ve vztahu k ČNB tak zůstává pouze povinnost zápisu do seznamu podle § 596 písm. e) ZISIF a pravidelný roční reporting. Obecně lze krok k přísnější regulaci vnímat pozitivně a můžeme doufat, že alespoň částečně přispěje ke zlepšení současného stavu.