Následné kontrolní hlášení – změny od 1. 1. 2023
Novelou zákona č, 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která je účinná od 1. 1. 2023, došlo ke změnám v oblasti kontrolního hlášení. Samotný elektronický formulář kontrolního hlášení, struktura dat, včetně způsobu vyplňování a jeho podávání, se novelou nemění.
Změna se týká oblasti výzev k podání kontrolního hlášení.
Prodloužení lhůty pro odpověď na výzvu správce daně
Zjistí-li správce daně nesrovnalosti údajů v podaném kontrolním hlášení, zasílá výzvu k podání následného kontrolního hlášení, ve kterém plátce podané údaje potvrdí nebo opraví.
Do 31. 12. 2022 byla lhůta pro podání tohoto následného KH 5 pracovních dnů od doručení výzvy.
Od 1. 1. 2023 je lhůta stejná pouze v případech, že výzva není doručována do datové schránky.
Pokud je výzva k podání následného kontrolního hlášení od 1. 1. 2023 doručena do datové schránky, je lhůta prodloužena na 17 kalendářních dnů od dodání této výzvy do datové schránky.
Lhůta pro odpověď na výzvu doručené do datové schránky končí nezávisle na tom, kdy je zpráva z datové schránky vyzvednuta neboli doručena. Tzn. výzva je považována za doručenou dnem dodání do datové schránky příjemce bez ohledu na „otevření a přijetí datové zprávy“. Dodáním se rozumí zpřístupnění datové zprávy v datové schránce, tedy okamžik, kdy je možné zprávu zobrazit.
Sankce za nepodané kontrolní hlášení
Pokud plátce na výzvu k podání následného kontrolního hlášení v zákonné lhůtě nereaguje, může správce daně vyměřit pokutu ve výši 30 000,- Kč/případně v poloviční výši, a to i v případě, že plátce podá kontrolní hlášení správně, ale opožděně potvrdí správnost údajů uvedených v řádném kontrolním hlášení.
Pokud plátce od 1. 1. 2023 kontrolní hlášení nepodá a je finančním úřadem vyzván k jeho podání, platí i v roce 2023 lhůta podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. (Pozdní podání je pokutováno částkou 10 000,- Kč, popř. pokutou v poloviční výši.) Tato povinnost platí i v případě, že plátce nemá povinnost podat kontrolní hlášení, ale je správcem daně vyzván k podání. V takovém případě může (jak je již praktikováno) reagovat rychlou odpovědí na obdrženou výzvu k podání volbou „Nemám povinnost podat KH“
Pokud není kontrolní hlášení podáno ani v náhradní lhůtě, je pokuta ve výši 50 000,- Kč, popř. v poloviční výši.
Novela zákona od 1. 1. 2023 zavedla poloviční výše pokut, pokud je plátce fyzickou osobou nebo společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka – fyzickou osobu a pro právnické osoby, které mají čtvrtletní zdaňovací období.
Ke změnám dochází také v oblasti promíjení pokut – viz pokyn GFŘ D-29 .
Od 1. 1. 2023 nevzniká povinnost uhradit některé pokuty (1 000,- Kč – opožděné podání KH bez výzvy správce daně a 10 000,- Kč nebo poloviční výše – podání KH v náhradní lhůtě na výzvu správce daně ), pokud se jedná o první prodlení v daném kalendářním roce. Jedná se o automatické prominutí, tj. není nutné žádat správce daně. Pokud je i v takovém případě platební výměr vystaven, je důležité co nejdříve projednat další postup se správcem daně.
Informace ke změnám v kontrolním hlášení jsou dostupné na stránkách Finanční správy zde.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




