Následné kontrolní hlášení – změny od 1. 1. 2023
Novelou zákona č, 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která je účinná od 1. 1. 2023, došlo ke změnám v oblasti kontrolního hlášení. Samotný elektronický formulář kontrolního hlášení, struktura dat, včetně způsobu vyplňování a jeho podávání, se novelou nemění.
Změna se týká oblasti výzev k podání kontrolního hlášení.
Prodloužení lhůty pro odpověď na výzvu správce daně
Zjistí-li správce daně nesrovnalosti údajů v podaném kontrolním hlášení, zasílá výzvu k podání následného kontrolního hlášení, ve kterém plátce podané údaje potvrdí nebo opraví.
Do 31. 12. 2022 byla lhůta pro podání tohoto následného KH 5 pracovních dnů od doručení výzvy.
Od 1. 1. 2023 je lhůta stejná pouze v případech, že výzva není doručována do datové schránky.
Pokud je výzva k podání následného kontrolního hlášení od 1. 1. 2023 doručena do datové schránky, je lhůta prodloužena na 17 kalendářních dnů od dodání této výzvy do datové schránky.
Lhůta pro odpověď na výzvu doručené do datové schránky končí nezávisle na tom, kdy je zpráva z datové schránky vyzvednuta neboli doručena. Tzn. výzva je považována za doručenou dnem dodání do datové schránky příjemce bez ohledu na „otevření a přijetí datové zprávy“. Dodáním se rozumí zpřístupnění datové zprávy v datové schránce, tedy okamžik, kdy je možné zprávu zobrazit.
Sankce za nepodané kontrolní hlášení
Pokud plátce na výzvu k podání následného kontrolního hlášení v zákonné lhůtě nereaguje, může správce daně vyměřit pokutu ve výši 30 000,- Kč/případně v poloviční výši, a to i v případě, že plátce podá kontrolní hlášení správně, ale opožděně potvrdí správnost údajů uvedených v řádném kontrolním hlášení.
Pokud plátce od 1. 1. 2023 kontrolní hlášení nepodá a je finančním úřadem vyzván k jeho podání, platí i v roce 2023 lhůta podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. (Pozdní podání je pokutováno částkou 10 000,- Kč, popř. pokutou v poloviční výši.) Tato povinnost platí i v případě, že plátce nemá povinnost podat kontrolní hlášení, ale je správcem daně vyzván k podání. V takovém případě může (jak je již praktikováno) reagovat rychlou odpovědí na obdrženou výzvu k podání volbou „Nemám povinnost podat KH“
Pokud není kontrolní hlášení podáno ani v náhradní lhůtě, je pokuta ve výši 50 000,- Kč, popř. v poloviční výši.
Novela zákona od 1. 1. 2023 zavedla poloviční výše pokut, pokud je plátce fyzickou osobou nebo společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka – fyzickou osobu a pro právnické osoby, které mají čtvrtletní zdaňovací období.
Ke změnám dochází také v oblasti promíjení pokut – viz pokyn GFŘ D-29 .
Od 1. 1. 2023 nevzniká povinnost uhradit některé pokuty (1 000,- Kč – opožděné podání KH bez výzvy správce daně a 10 000,- Kč nebo poloviční výše – podání KH v náhradní lhůtě na výzvu správce daně ), pokud se jedná o první prodlení v daném kalendářním roce. Jedná se o automatické prominutí, tj. není nutné žádat správce daně. Pokud je i v takovém případě platební výměr vystaven, je důležité co nejdříve projednat další postup se správcem daně.
Informace ke změnám v kontrolním hlášení jsou dostupné na stránkách Finanční správy zde.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



