Dopady daňového balíčku na otázky související se správou majetku

Ozdravný balíček přináší nespočet změn, které budou mít dopady jak na fyzické osoby, tak i na obchodní společnosti. Hlavním cílem ozdravného balíčku je snížit deficit státního rozpočtu a zajistit stabilizaci zadlužení České republiky. Navrhované změny tak dopadají zejména do oblasti daní a rozpočtové politiky.

Mezi zásadní změny se řadí zejména zvýšení daně z nemovitých věcí, které je plánováno až na dvojnásobek. Dopadům se nevyhnou ani sazby DPH – ze stávajících tří sazeb jsou navrhovány pouze dvě, a to základní ve výši 21 % a snížená ve výši 12 %. K nemalému zvyšování pak bude docházet i v oblastech spotřebních daní, přičemž největších změn dozná zdanění tabákových a alkoholických výrobků. Co se správy majetku týká, mezi nejzásadnější změny se řadí především:

• zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob ze stávajících 19 % na navrhovaných 21 %; a současně 
• omezení osvobození prodeje podílu na obchodní korporaci po splnění časového testu. Omezení osvobození prodeje podílu má v aktuálním návrhu odloženou účinnost na 1. ledna 2025. 

Stávající úprava zákona o daních z příjmů osvobozuje příjmy z úplatného převodu:

1. cenných papírů a příjmy z podílů při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč,[2]
2. podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let (uplatní se typicky pro převod podílu na společnosti s ručením omezeným),[3]
3. cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím a dnem vyplacení podílu dobu 3 let (uplatní se typicky pro převod podílu na akciové společnosti).[4]

Nově navrhované znění zákona pak od 1. 1. 2025 vyjímá z osvobození od daně z příjmu úplatné převody cenných papírů a podílů, pokud výše těchto příjmů přesáhne ve zdaňovacím období částku ve výši 40 milionů Kč, přičemž zdaněn bude příjem, o který bude tato hranice překročena. Uvedené se tedy bude týkat všech úplatných převodů podílu na společnostech s ručením omezeným i akciových společnostech. Pro osvobození současně není relevantní, zda k transakci došlo před nabytím účinnosti předmětného ustanovení, ale okamžik, kdy prodávající inkasuje finanční prostředky. Uvedené pak má zcela zásadní dopad nejen pro již realizované transakce, kde roční splátky převyšují stanovený finanční rámec, ale rovněž pro celou řadu podnikatelů a start-upů, které v souvislosti s ozdravným daňovým balíčkem budou nuceni měnit svou business strategii.

Plánované omezení osvobození v posledních měsících tak zásadně zasáhlo do akvizičních aktivit businessmanů, kteří v tomto duchu upravovali své nabídky a měnili nastavené obchodní záměry. Návrh ozdravného balíčku nicméně pracuje s jistým kompromisem, který je způsobilý těmto dopadům předejít. Prodávající je oprávněn pro určení daňového základu stanovit (a) cenu, za kterou podíl prokazatelně nabyl, anebo, nabyl-li podíl bezúplatně, tržní cenu ke dni nabytí; (b) tržní ocenění podílu či cenného papíru k 31. prosinci 2024; nebo (c) tržní ocenění ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024. Uvedené tak vede k možnému snížení daňové zátěže na straně prodávajícího.  

Nejedná se o vyčerpávající výčet navrhovaných změn, avšak i na tomto vzorku lze ilustrovat směr, kterým se návrh ozdravného balíčku, resp. nově nastolená daňová politika ubírá a dopady, které mohou tyto změny v oblasti správy majetku přinést. Dopady ozdravného balíčku jsou rozsáhlé a představují značné zvýšení daňové zátěže v řadě oblastí. Je rovněž otázkou, zda se tímto způsobem neotvírá cesta pro zavedení nových daní, které známe z minulosti či ze zahraničí. Typicky se jedná o diskuse nad znovuzavedením dědické daně. 

Dědictví se od 1. ledna 2013 posuzuje jako bezúplatné nabytí. Vzhledem k aktuálnímu vývoji daňové politiky, narůstajícímu schodku státního rozpočtu a snaze zajistit další příjmy státního rozpočtu, je znovuzavedení dědické daně stále aktuálnější. Česká republika by se tak současně řadila mezi řadu západních zemí, které dědickou daň uplatňují. Kupříkladu německá právní úprava počítá s jednotnou dědickou (i darovací) daní, a to ve výši 7 až 50 %. Silně progresivní dědická daň je zakotvena ve Francii, kde dosahuje až výše 60 %, v Belgii se pak dostáváme až na potenciálních 80 %. I to je jedním z důvodů, proč jsou v zahraničí tak populární entity pro správu majetku. Předmětné zdanění by se totiž netýkalo majetku, který by byl vyčleněn například do svěřenského fondu. Takový majetek vyčleněním do svěřenského fondu přestává být totiž majetkem zakladatele a není tak majetkem (resp. jměním), který by s odkazem na § 1475 občanského zákoníku tvořil součást pozůstalosti.[8][7][6][5]

Správně nastavený mechanismus a vhodně zvolený systém pro správu majetku, včetně jeho odborné realizace a controllingu, je tak způsobilý minimalizovat nejen dopady navrženého ozdravného balíčku, ale rovněž důsledky případných (staro)nových daňových zátěží do budoucna. 

Závěr

Ozdravný balíček, resp. jeho dopady se nevyhnou nikomu z nás. Ačkoliv se v některých částech tváří zcela neúprosně, jeho aktuálně navrhované znění umožňuje při správné aplikaci využít jím nabízených mechanismů pro minimalizaci, anebo dokonce vyloučení dopadů, kupř. na prodej podílů po splnění časového testu. Nad rámec veškerých výhod, které může profesionální správa majetku přinést, je tak načase začít uvažovat i o možných budoucích daňových zátěžích, které by mohly mít zejména na majetky vyšší hodnoty zásadní dopady. Vhodně nastavený nástroj správy (nejen) rodinného majetku tak může být aktuální odpovědí nejen na stávající, ale i na budoucí českou daňovou politiku. 

---

V době zpracování toho článku byl daňový balíček schválený Senátem Parlamentu České republiky, avšak nebyl podepsán prezidentem republiky.[1]