Sněmovna bude o podobě daňového balíčku se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů zaměstnanců, který jí vrátil Senát, rozhodovat v úterý. Zároveň prezident Miloš Zeman uvedl, že v případě schválení zákon nepodepíše, ale nebude jej ani vetovat. V takovém případě by měl začít platit, ale spíše později než od 1. ledna.
"Největším problémem projednávané legislativy je dle našeho názoru skutečnost, že schvalování změn probíhá těsně před koncem roku a tak je vysoce pravděpodobné, že zmíněný zákon vstoupí v účinnost až v průběhu měsíce ledna 2021, či v případě některých ustanovení dokonce až od února 2021," uvedla daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco.
Podle ní se to může negativně projevit zejména v účetnictví podnikatelů, kdy nastavení účetních postupů platných od počátku roku bude muset být následně v souvislosti se změnou legislativy upraveno. "Bude tedy pravděpodobně potřeba větší časová investice, než kdyby zákon vstoupil v účinnost již od 1. ledna 2021, jak bylo původně v plánu," dodala.
Partner PwC zodpovědný za oblast daňového poradenství Tomáš Urbášek rovněž upozornil, že schvalování zásadních změn v daňové legislativě těsně na přelomu roku je pro řadu firem komplikací a že se tento stav stal už téměř tradicí. "Letos je ale situace o to komplikovanější, že součástí změn je zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně. Nejde totiž o pouhou změnu parametru, ale o systémovou změnu výpočtového algoritmu, která si v řadě případů vyžádá větší zásahy do systému," uvedl.
Firmy navíc podle něj budou mít na zavedení změn kratší dobu, což může zvýšit náklady na provedení změny. "Navíc leden je měsícem, ve kterém většina firem prožívá i tak velmi zátěžové období vzhledem k uzavírání účetnictví za předešlý rok," dodal.
"Zásadní bolístkou je skoro každoroční 'Ježíšek' v podobě schvalování změn na poslední chvíli - proces vnášející chaos nejen mezi daňaře, kteří se v oblasti orientují, ale především mezi zbytek podnikatelů," uvedl i partner daňového oddělení poradenské společnosti BDO Zenon Folwarczny. Dále uvedl, že schvalování změn na posledních chvíli přenáší tlak paradoxně například i na poskytovatele IT služeb, po kterých je každoročně na přelomu roku obrovská poptávka.
Folwarczny dále upozornil, že složitost českého daňového systému se týká především daně z příjmu a DPH. K tomu dodal, že základní daňové zákony v ČR přitom platí již téměř 30 let a fungují. Odborníci dokonce podle něj nalezli i cestu k jejich společné interpretaci s finanční správou.
Diskuze k článku ()