Omezení souběhu funkcí v samosprávě, zákonodárné a výkonné moci je podle ústavních soudců legitimním cílem. Zákonná úprava tak podporuje dělbu moci. "Není-li souběh funkcí odstraněn, vedou napadená ustanovení alespoň k úspoře finančních prostředků územních samosprávných celků," stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.
Proti snížení odměn pro uvolněné zastupitele na 40 procent běžné úrovně se postavila skupina 30 senátorů, jednal za ně Vladislav Vilímec (ODS). ÚS se návrhem zabýval od loňska. Deklarovaným cílem sporné novely bylo omezit kumulaci funkcí a dosáhnout úspor v obecních a krajských rozpočtech.
Podle senátorů ustanovení porušují právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Navíc omezují výši odměn uvolněných členů zastupitelstev jen u některých souběhů funkcí, a vzniká tak nerovnost.
Podle ústavních soudců je však právní úprava racionální. "U jiných veřejných funkcí totiž není zájem na podpoře dělby moci tak intenzivní, jako je tomu u členů Parlamentu jakožto zákonodárného orgánu či členů vlády jakožto vrcholného orgánu exekutivy," stojí v nálezu. Odlišné stanovisko k postoji plenární většiny zaujal soudce Radovan Suchánek.
Senátoři poukazovali také na porušení zákazu diskriminace, zásah do právní jistoty a legitimního očekávání. Odměny se totiž snížily při funkčních obdobích zastupitelů, jde prý o změnu pravidel "během hry". Ústavní soudci ale poukázali na to, že pokud se mohou odměny měnit rozhodnutím zastupitelstva, tím spíše je přípustné jejich snížení na základě zákona.
Diskuze k článku ()