Ombudsman podněty ohledně opatření přijímá od jara, kdy začala platit první vládní opatření proti šíření nemoci covid-19. Do začátku května jich bylo asi 200. Další podněty chodily postupně. "Jsou podněty, které se vyloženě týkaly nebo týkají dopadů některého z vládních opatření a omezení. Těch bylo asi 600. Pak jsou ale další podněty, u nichž se s jistotou nedá určit, jestli ke vzniku problému epidemie nepřispěla, nebo do jaké míry," uvedla mluvčí.
Z těch 600, které s koronavirem s jistotou souvisely, se jich nejvíc týkalo ochrany spotřebitele v návaznosti na rušení zájezdů cestovních kanceláří a vydávání voucherů. Podněty se ale týkaly i zákazů návštěv v různých zařízeních či jarního uzavření hranic, což komplikovalo život pendlerům, nebo omezení vstupu cizinců do ČR. Dostával však i dotazy a výhrady v souvislosti s organizací výuky, přijímacími zkouškami a maturitami.
Vyřešil podle mluvčí většinu z těchto podnětů. V řadě případů byly stížnosti podle Hrazdílkové oprávněné v tom smyslu, že vyhlašovaná opatření například na některé situace nepamatovala. Ombudsman a jeho zástupkyně na to následně upozorňovali příslušná ministerstva a jednali s nimi o možnosti úprav podmínek.
"Ve většině případů šlo o objasnění, že podnět směřuje proti opatření vlády v rámci nouzového stavu a nelze ho řešit individuálně. Proto se ombudsman i jeho zástupkyně v jednotlivých agendách obracejí na příslušné ministry, upozorňují na obsah podnětů a doporučují přihlížet k určitým skutečnostem," uvedla mluvčí.
Tak tomu bylo například i v případě jarního zákazu otců u porodu, kdy ombudsman tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) upozornil na nutnost podobná opatření občanům srozumitelně a podrobně zdůvodnit.
Institut ombudsmana vznikl v ČR v lednu 2000, posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu. Ombudsman a jeho zástupce tak mohou řešit pouze stížnosti související s činností státních institucí.
Diskuze k článku ()