V podrobnostech nově upravuje podmínky pro výkon tlumočnické činnosti, vznik, pozastavení a zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, seznam tlumočníků a překladatelů, práva a povinnosti tlumočníků, ustanovení tlumočníka a osoby vykonávající jednorázově tlumočnickou činnost, tlumočnický a překladatelský úkon, odměňování a náhrady, dohled a nakonec přestupky na daném úseku.
Důvodová zpráva vysvětluje, že dosavadní právní úprava výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti spočívající především v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a v jeho prováděcí vyhlášce č. 37/1967 Sb., již do značné míry, vzhledem k době svého vzniku a se zřetelem ke skutečnosti, že od nabytí účinnosti byla pouze třikrát novelizována, nevyhovovala současným podmínkám vyvstalým v důsledku vývoje společnosti a technologického rozvoje. Na jednu stranu obsahovala instituty a terminologické názvosloví, které v dnešní době v praxi nelze použít, na stranu druhou zase pro nově vzniklé subjekty, společenské vztahy a postupy adekvátní řešení nedokázala nabídnout. Předmětný zákon byl rovněž primárně zákonem o soudních znalcích, nikoliv tlumočnících.
Za další důvod, proč přichází právní úprava zcela nová, zákonodárce označuje nedostatečnost dosavadní právní úpravy stran minimální odborné způsobilosti osob, které tlumočnickou a překladatelskou činnost vykonávají.
Proto byl zpracován zákon zcela nový. Jeho deklarovaným cílem je stabilizace tlumočnického a překladatelského odvětví a především zkvalitnění výkonu této činnosti, a to rovněž prostřednictvím striktního oddělení právní úpravy postavení a činnosti soudních tlumočníků a soudních překladatelů od právní úpravy postavení a činnosti soudních znalců. Zákon však přináší celou řadu dalších opatření, jež mají k deklarovanému cíli vést.
Své účinnosti přitom nabývá dnem 1. 1. 2021.
Diskuze k článku ()