Novela zákona o zajišťování obrany ČR

Důvodová zpráva popisuje, že vojenské objekty byly doposud upraveny v § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, v němž bylo uvedeno, že vojenské objekty jsou majetkem státu. To ovšem ve skutečnosti ne zcela platilo, neboť některé strategické vojenské objekty, respektive pozemky pod nimi, které slouží k zajišťování obrany státu, ve výlučném vlastnictví České republiky nejsou. Po roce 1990 totiž došlo k navrácení určitých majetků na základě restitučních zákonů jejich původním vlastníkům, případně jejich právním nástupcům. Soukromí vlastníci mohli s takovými pozemky pod vojenskými objekty libovolně nakládat, například je prodat cizím státním příslušníkům nebo státům, požadovat nepřiměřeně vysoké nájemné nebo podat žalobu na vyklizení nemovitosti. Česká republika v návaznosti na to nemohla příslušné vojenské objekty patřičně rozvíjet. To vše bylo vyhodnoceno jako významné riziko pro její obranyschopnost.

Cílem novely tak je zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb také rozvíjet. Navazuje tím na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku války na Ukrajině, když zákonodárce vyhodnotil, že je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky, kterou není možné bez funkčních vojenských objektů sloužících například k uskladňování munice nebo k výcviku a ubytování vojáků zajistit. Tím má být vyslyšen nárůst požadavků na kvalitu a bezpečnost vojenských objektů.