Důvodová zpráva přibližuje, že přijetím této krátké novely o dvojici změn byl sledován cíl v podobě odstranění právní nejistoty ve vztahu k § 24b zákona o ochraně spotřebitele a jednoznačného stanovení, že k projednávání přestupků jsou příslušné veškeré správní orgány, jimž je zákonem o ochraně spotřebitele stanovena působnost pro výkon dozoru nad dodržováním příslušných katalogů povinností podle zákona ochraně spotřebitele nebo občanského zákoníku.
Podrobněji popisuje, že novelou zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku publikovanou pod č. 374/2022 Sb. došlo k významné úpravě dozoru nad ochranou spotřebitele, a to jak věcně, tak provedením změny systematiky v úpravě dozorových orgánů a jejich působnosti. Tato změna se však měla ne zcela transparentně promítnout do společných ustanovení k přestupkům, a to konkrétně do § 24b odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, což mohlo umožňovat více interpretací včetně takové, podle které by bylo znemožněno projednat přestupky jiným správním orgánem než Českou obchodní inspekcí, a to navzdory tomu, že není věcně příslušná k dozoru nad dodržováním všech povinností, jejichž porušení je stanoveno jako skutková podstata přestupku podle zákona o ochraně spotřebitele.
Takový stav považoval zákonodárce za zcela nepřijatelný, odporující jeho záměru a oddalující účel očekávaných účinků dozoru, včetně využití preventivně odstrašujícího významu případného uložení správního trestu za spáchání přestupku. Přijal tedy novelu, jež má tuto právní nejistotu odstranit a jednoznačně a v procesních úkonech předvídatelně stanovit, že k projednávání přestupků jsou příslušné veškeré správní orgány, jimž je zákonem o ochraně spotřebitele stanovena působnost pro výkon dozoru nad dodržováním příslušných katalogů povinností podle zákona o ochraně spotřebitele nebo občanského zákoníku.
Diskuze k článku ()