Důvodová zpráva k okolnostem jeho přijetí popisuje, že novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 286/2021 Sb. byla do exekučního řádu zařazena zvláštní právní úprava zastavování bezvýsledných exekucí, jež se týká rovněž náhrady nákladů exekuce. Ty se v případě bezvýsledné exekuce určují ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů a uspokojují se ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce. Přede dnem nabytí účinnosti výše zmíněného zákona č. 286/2021 Sb. však nebyla v exekučním řádu povinnost soudního exekutora vybrat zálohu na náklady exekuce zakotvena, záloha na další vedení exekuce nebyla upravena vůbec. V exekucích zastavovaných po uplynutí doby, která byť jen částečně uběhla před 1. 1. 2022, nevybral soudní exekutor zpravidla zálohu na náklady exekuce a nemusí v nich být složena ani záloha na další vedení exekuce, protože oprávněný souhlasil se zastavením exekuce (nebo nevyjádřil nesouhlas s jejím zastavením).
Podle § 3 odst. 1 exekučního řádu soudní exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu, což konstantně ve své nalézací činnosti potvrzoval také Ústavní soud. Z výše popsaného zákonodárce dovodil, že v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., v nichž exekuce bude zastavena pro bezvýslednost, právo soudního exekutora na náklady exekuce zpravidla zanikalo v plném rozsahu. Proto přišel s aktuálně popisovanou právní úpravou, jež má zajistit, že náklady exekuce budou ve výši paušální náhrady nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce soudnímu exekutorovi za splnění podmínek stanovených zákonem vyplaceny, a to exekučním soudem na náklady státu.
Novela má tedy zajistit úplatu soudních exekutorů za výkon exekuční činnosti v konkrétním případě, kdy soudní exekutor v řízení zahájeném přede dnem 1. 1 2022 (v němž před tímto dnem nastaly účinky nařízení exekuce) zastavuje exekuci pro bezvýslednost. Podle dosavadní právní úpravy by totiž, bez přijetí novely, v řízeních zahájených před 1. 1. 2022 zpravidla docházelo k tomu, že by soudnímu exekutorovi zaniklo právo na náhradu nákladů exekuce v plném rozsahu, což by, jak uvádí zákonodárce, znamenalo, že by v rozporu s § 3 odst. 1 exekučního řádu soudní exekutor neobdržel za výkon exekuční činnosti úplatu, a to ani v podobě přiznaných nákladů exekuce vůči povinnému.
Diskuze k článku ()